Než jsem stačil něco říct, nebo mu nabídnout místo k sezení, promluvil jako první.
„Gideone, rád tě vidím. Posílá mě sem Hotch. Máme případ. O co jde, to nevím. Jenom mi řekl Hotch, ať tě vezmu sebou do tryskáče, že letíš s námi. A jde o příkaz ze shora.“ Vychrlil to ze sebe jak nejrychleji dokázal a na jeho tváři bylo známka většího štěstí než to na první pohled vypadalo.
„Taky tě Reide, vidím. A opravdu to rozhodlo vedení?“ zeptal jsem se, abych jsem si uvědomil, že to není sen, ale realita. Mladík přikývl na souhlas. Taky jsem se na něho usmál. Rád bych ho objal, ale Reid je takový nevinný génius, který o životě moc neví. A neumí moc dávat najevo své pocity. Ale věřím, že se to všechno naučí. Je mladý a chce to čas. „Tak na co ještě čekáme? Věci mám v autě.“ Řekl jsem a aspoň jsem ho poplácal po rameni. Svou tašku, kde jsem měl věci do práce jsem vždy měl připravenou doma, ale co jsem měl nařízenou dovolenou, se taška objevila v mém autě v kufru. Co kdyby náhodou to přišlo znenadání. Třeba jako teď. Reid se usmál. Vzal jsem si bundu a své věci a šli jsme z budovy k mému autu. Tam jsme si sedli do auta, nastartoval jsem a jeli jsme na letiště FBI, kde byl sraz v našem tryskáči.
Nápad – ★★★☆☆
Zvolit si jako předlohu oblíbený seriál Myšlenky zločince je skvělý způsob, jak si procvičit psaní na již existujících charakterech. Samotná zápletka sice není zcela originální, jelikož kopíruje známý seriálový děj, ale velmi oceňuji snahu nahlédnout do vnitřního světa Jasona Gideona. Pro příště by bylo zajímavé zkusit vymyslet zcela vlastní případ, kde bys mohl naplno rozvinout svou autorskou fantazii.
Atmosféra – ★★★★☆
Velmi dobře se ti podařilo zachytit dynamiku v přednáškovém sále a odbornou auru hlavní postavy. Vysvětlování profilu vraha působí napínavě a čtenáře snadno vtáhne do detektivní nálady, která k tomuto žánru neodmyslitelně patří. Vztah mezi Gideonem a Reidem je navíc popsán s citem a působí velmi vřele, což textu dodává příjemný emocionální náboj.
Provedení – ★★★☆☆
Text je celkově plynulý, čtivý a dialogy hezky posouvají děj kupředu, což je pro detektivní žánr klíčové. Bude však potřeba zapracovat na stylistice, vyvarovat se opakování slov (např. student, mladík) a neobratných vazeb typu ‘abych jsem se mohl’. Objevují se i drobné gramatické chyby a překlepy (‘na projektu’ místo projektoru, ‘dveře se otevřeli’), ale nenech se tím odradit, protože s přibývající praxí a pečlivější korekturou se to jistě rychle poddá.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibný fanfiction text, ze kterého je jasně cítit tvé nadšení pro kriminální žánr a psychologii postav. Ačkoliv je potřeba trochu uhladit stylistiku a dát si pozor na gramatiku, tvé vyprávění má spád a dokáže bez problému udržet čtenářovu pozornost. Určitě v psaní pokračuj, máš skvělý cit pro dialogy a budování atmosféry, což je pro každého autora obrovská výhoda.