„Víš, že tě vždycky rád uvidím. I když už nepočítám s tím, že pro tebe obr pošle Ohyna, abych ho alespoň na chvíli mohl zahlédnout.“
Jeho tón byl lehký, ale já jsem v něm cítila stín smutku.
Tak jsem navrhla Silverovi:
,,Můžeme se jít schovat před obrem do svatyně a když přijde,tak mu řekneme,že od tam nevylezu,dokud pro mě nepošle Ohyna!“
To Silvera rozesmálo,ale pak zamyšleně řekl:
,,To nevím,jestli ti tohle u obra projde!“
Zaprosila jsem:,,Jo Silvere,prosím,zkusíme jestli to pro mě obr udělá,nebo ne!“ Silver si ztěžka povzdechl:,,No dobře,zkusit to můžeme,ale moc tomu nevěřím,cítím nějaký malér!“
Tak jsme šli ze Silverem do svatyně a já se ho zeptala:
,,Pomůžeš mi s obrem smlouvat?“
Silver se na mě zadíval, pak přikývl.
„Dobře. Pokusím se… Ale tohle bude zatraceně napínavé. Jen doufám, že ten risk stojí za to.“
Jeho pohled na chvíli zjemněl.
„Ty mi za to stojíš. A Ohyn taky.“
Objala jsem Silvera a moc mě těšilo tu s ním být!Pak jsme slyšeli řvát obra.
Obří hrozný řev.
Temný, hluboký, ale moc dobře známý,otřásající celým podzemím.
Obr byl blízko. A věděl, že jsme tady.Volal.
A já se v duchu připravila – nevím, na co přesně, ale cítila jsem, že to s obrem asi nebude vůbec snadné.
3. Obr Ínemak u krále Silvera
Podívali jsme se se Silverem na sebe. Přišla obrova chvíle… ale chtěla jsem, aby za ním šel napřed jen Silver. On si však myslel, že bude lepší, když půjdu s ním.
„Bude lepší, když půjdeš se mnou,“ řekl tiše.
Tak jsem se schovala za jeho záda.Skrývala jsem se za Silvera, zatímco jsme šli na proti obrovi. Sotva jsme stanuli před obrem, už se na nás řítil hromový hlas plný výhrůžek.
Silver před sebou držel své zářivé kouzelné žezlo a snažil se s Ínemakem vyjednat.
Ínemak byl ale tvrdý a neoblomný. Nechtěl ani slyšet o tom, že by měl pro mě poslat Ohyna.Vykoukla jsem Silverovi za jeho zády a řekla:
,,Ínemaku prosím!Chci to za odměnu,že jsem musela u Normana prožít takový hrozný drama jen pro tvoje pobavení!“
Obr hrozivě zařval:
,,Mělas u Normana vydržet až do další úplňkové oslavy!Tak jak jsme se domluvili!“
Tak jsem na něho nešťastně vykřikla:
,,Ale Norman to stejně nevyhraje,i jeho dcera chce,aby to vzdal!Už mě u nich ve hradě nesnese!“
Obr na to kývl:
,,Vím,je u mě Norman a čeká,až tě přivedu. Za to,že jsi utekla k Silverovi bych tě měl zavřít!“
Schovala jsem se zpátky za Silvera a vzdorovitě řekla:
,,Tak zavři Normana,neuhlídal mě!Je to jeho vina,že jsem utekla!“
Silver si odkašlal, pousmál se a dodal:,,To já bych ji tu klidně uhlídal,kdybys to dovolil!“
Na to obr hrozivě zařval:
,,S tebou už se nemíním vůbec bavit,nikdy nedovolím,aby tu byla u tebe!Tak mi ji laskavě vydej,nebo ublížím Ohynovi. Silverův výraz potemněl.
Hlasité předčítání