,,Očarovala mého otce,tak stejně jako Morana,to jí nikdy neodpustím!”
Práskla za sebou dveřmi a ostatní začali na Normana bručet,že má jeho dcera pravdu a měl by to říct obrovi!Obr se ale neukázal,banda se postupně s Normanem loučila a když odešli,Norman seděl dál u stolu a pil.Byla jsem pořád schovaná pod stolem a nevylezla,ani když mi to několikrát poručil.Pak začal zuřit,vztekal se tak,že demoloval celou síni,chtěl rozsekat i stůl,ale vyčerpáním padl na zem. Stráže u dveří šli Normana zvednout a odváděli ho do jeho spací komnaty.
V tu chvíli jsem se rozhodla. Musím utéct!
Srdce mi divoce bušilo, když jsem tiše proběhla temnými chodbami hradu, vyhnula se strážím, nakonec se vrhla do nočního stínu venku. Podzemní říše byla mým cílem. Chtěla jsem se dostat k Silverovi.
2. Silverova radost
Král Silver nemohl té noci usnout. Jeho podzemní palác spal, ale on ne. Tiše se procházel noční zahradou, kde z tichých jezírek stoupala stříbřitá pára a podivné květiny zavíraly okvětní lístky do snových šepotů.
Zrovna v tu chvíli jsem u jeho brány naléhavě prosila stráže:
„Prosím, pusťte mě za Silverem! Je to důležité!“
Přistoupil k bráně a jediným pohybem ruky přikázal strážím, aby mě pustili dovnitř. A v příštím okamžiku mě pevně objal.
Cítila jsem, jak se ve mně cosi rozsvítilo.
Byla jsem tak šťastná, že jsem se k němu konečně dostala! A on taky – smál se, zářil, prohlížel si mě, jako by se chtěl ujistit, že jsem to opravdu já. A já si prohlížela jeho – krásného, stříbřitého, záhadného.
„Tak dlouho jsme se neviděli,“ usmál se na mě. Jeho oči se zaleskly.
Pozval mě na svou stříbrnou houpačku.Kov pod námi byl chladivý, ale pohupování mě uklidňovalo. Vyprávěla jsem mu všechno—co se od našeho posledního setkání stalo, čím jsem si prošla. Silver poslouchal bez jediného přerušení. Potom se usmál a řekl:
„Víš, že tě vždycky rád uvidím. I když už nepočítám s tím, že pro tebe obr pošle Ohyna, abych ho alespoň na chvíli mohl zahlédnout.“
Jeho tón byl lehký, ale já jsem v něm cítila stín smutku.
Tak jsem navrhla Silverovi:
,,Můžeme se jít schovat před obrem do svatyně a když přijde,tak mu řekneme,že od tam nevylezu,dokud pro mě nepošle Ohyna!“
Nápad – ★★★★☆
Příběh nabízí velmi zajímavý a originální fantasy svět plný neobvyklých postav, jako je obr Ínemak, král Silver nebo temný stín smrti. Zápletka s neustálým přetahováním o hlavní hrdinku a podivnou sázkou má dobrý potenciál a udržuje čtenáře v napětí, co se stane dál. Oceňuji také nečekaný zvrat s otravou na konci, který skvěle otevírá dveře pro další pokračování. Je vidět, že máš obrovskou fantazii, kterou se nebojíš naplno využít.
Atmosféra – ★★★☆☆
Textu se daří dobře zachytit pocity zmaru, strachu i chvilkové naděje hlavní hrdinky, obzvlášť v pasážích u krále Silvera nebo při mrazivém setkání se stínem smrti. Emoce postav jsou sice občas trochu vyhrocené a skáčou z extrému do extrému, ale k žánru temnější pohádkové fantasy to vlastně docela sedí. K ještě lepšímu vtažení do děje by pomohlo, kdybys scény více zpomalil a detailněji popsal prostředí, aby si čtenář mohl hrad, pirátskou loď i podzemí lépe představit.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má svižné tempo a dialogy posouvají děj rychle kupředu, takže se text čte i přes některé nedostatky docela plynule a nenudí. Největší slabinou je v tuto chvíli formální úprava – chybějící mezery za čárkami a tečkami, občasné zmatky v předložkách (s/z) a nespisovné tvary (by jsme) text zbytečně vizuálně sráží. Zkus si po sobě kapitoly přečíst nahlas, pomůže ti to odhalit krkolomnější věty a vylepšit celkovou stylistiku. Nenech se tím ale vůbec odradit, obsahově je to velmi čtivé a vypravěčský talent rozhodně máš!
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je divokou a nápaditou jízdou, která připomíná temnější fantasy pohádku plnou intrik, nebezpečí a nečekaných zvratů. Ačkoliv text potřebuje výraznější redakční úpravy a lepší práci s interpunkcí, tvá schopnost vymýšlet poutavé situace je obdivuhodná. Pokračuj ve psaní, zkus jen trochu zpomalit a věnovat více péče formální stránce a popisům. Máš skvěle nakročeno k vytvoření opravdu strhujícího a originálního příběhu.