7. S rezavou princeznou u krbu
Když Norman odešel, rezavá princezna si sedla ke mně a zeptala se:
„Obr kvůli tobě otce zmlátil, že jo?“
Zakroutila jsem hlavou.
„Nezmlátil ho. Takto se zřídil sám v hradním vězení, když narážel do mříží.“
Smutně povzdechla: „Vypadá tak zničeně! A to jen kvůli tobě! Jsi fakt nemožná!“
Hned jsem jí vysvětlila: „Nebylo to kvůli mně, naštval ho Zolty.“
Ušklíbla se: „Ale všechno je to kvůli tobě. Už mě nebaví, jak ze sebe děláš neviňátko!“
Nesouhlasila jsem: „To ze sebe nedělám. Jen mi vadí, že na mě pořád něco svádíte – ty i tvůj otec!“
Rezavá princezna odfrkla: „Neumíš přijmout svoji vinu a omluvit se!“
Zeptala jsem se: „A za co se mám omlouvat?“
Vykřikla na mě: „Za všechno! I za to, že tu vůbec jsi!“ Nastalo ticho.
Nakonec jsem tiše řekla: „Dobře. Omlouvám se. Za všechno… Je mi to líto.“
Princezniny oči se naplnily nenávistí.
„Nikdy ti neodpustím, že jsi mi přebrala Morana! Byl moje jediná láska, moje naděje, jak žít lépe, stát se jeho královnou! A teď je pryč, a mě z toho pukne srdce! Už takhle dál nemůžu!“
Její hlas byl ostrý, ale necítila jsem v něm slzy—jen vyčerpání.
„Možná se vrátí,“ řekla jsem tiše. „Možná si to rozmyslí, uzná svou chybu a ožení se s tebou.“
Rezavá princezna zakroutila hlavou. „To jsou jen plané naděje! A žádná jistota!“
Její výraz se změnil. „Měla bych něco udělat! Něco tak strašného, že na to do smrti nezapomene!“
Srdce mi sevřel nepříjemný pocit. „Ale Moran není jediný na světě,“ pokusila jsem se ji uklidnit. „Je sice krásný král, ale přátelí se s obrem. Mají podobné záliby. To je přeci dost děsivé… Nebo tě jejich souboje taky baví?“
Princezna kývla. „Jo, mě souboje baví. Ale obr mě nebaví. Je stejně nesnesitelný jako ty!“
Zasmála jsem se. „A jako tvůj otec!“
Princezna se zarazila. „Cože?!“
Pak se však zasmála také. „Obr je tisíckrát horší než můj otec. Ten má do obra daleko.“
Už jsem na to nic neřekla. Myslela jsem na Ohyna a bylo mi za ním smutno.
Rezavá princezna vstala a odešla. Chtělo se mi spát. Stráže u dveří stály jako sochy, psi tu nebyli – aspoň mám místo u krbu jen sama pro sebe.
Ale ne na dlouho. Po chvíli se vrátila Normanova dcera. Nesla dva plné poháry, jeden mi podala a usedla naproti mně. Vybídla mě: „Napij se se mnou!“
Natáhla ke mně pohár, tak jsem jí přiťukla a trochu se napila. Bylo to hnusné. Ona svůj pohár vypila skoro hned a řekla, abych ho taky dopila.

Nápad – ★★★★☆
Příběh nabízí velmi zajímavý a originální fantasy svět plný neobvyklých postav, jako je obr Ínemak, král Silver nebo temný stín smrti. Zápletka s neustálým přetahováním o hlavní hrdinku a podivnou sázkou má dobrý potenciál a udržuje čtenáře v napětí, co se stane dál. Oceňuji také nečekaný zvrat s otravou na konci, který skvěle otevírá dveře pro další pokračování. Je vidět, že máš obrovskou fantazii, kterou se nebojíš naplno využít.
Atmosféra – ★★★☆☆
Textu se daří dobře zachytit pocity zmaru, strachu i chvilkové naděje hlavní hrdinky, obzvlášť v pasážích u krále Silvera nebo při mrazivém setkání se stínem smrti. Emoce postav jsou sice občas trochu vyhrocené a skáčou z extrému do extrému, ale k žánru temnější pohádkové fantasy to vlastně docela sedí. K ještě lepšímu vtažení do děje by pomohlo, kdybys scény více zpomalil a detailněji popsal prostředí, aby si čtenář mohl hrad, pirátskou loď i podzemí lépe představit.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má svižné tempo a dialogy posouvají děj rychle kupředu, takže se text čte i přes některé nedostatky docela plynule a nenudí. Největší slabinou je v tuto chvíli formální úprava – chybějící mezery za čárkami a tečkami, občasné zmatky v předložkách (s/z) a nespisovné tvary (by jsme) text zbytečně vizuálně sráží. Zkus si po sobě kapitoly přečíst nahlas, pomůže ti to odhalit krkolomnější věty a vylepšit celkovou stylistiku. Nenech se tím ale vůbec odradit, obsahově je to velmi čtivé a vypravěčský talent rozhodně máš!
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je divokou a nápaditou jízdou, která připomíná temnější fantasy pohádku plnou intrik, nebezpečí a nečekaných zvratů. Ačkoliv text potřebuje výraznější redakční úpravy a lepší práci s interpunkcí, tvá schopnost vymýšlet poutavé situace je obdivuhodná. Pokračuj ve psaní, zkus jen trochu zpomalit a věnovat více péče formální stránce a popisům. Máš skvěle nakročeno k vytvoření opravdu strhujícího a originálního příběhu.