V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po chvíli se znovu vrátil zvuk do televize. Nebo spíše, zvuky, které říkaly, že lidé jsou živí.
„Jste všichni v pořádku?“ ptala se reportérka lidí, kteří byli kolem ní. „Jde o živý přenos.“ Oznámila k divákům, když se po chvíli otočila na kameru, kterou držel v ruce její kameraman.
„To bylo hrozné.“ Zašeptala mi do ucha Teressa a já jenom přikývla hlavou na souhlas. Hotch hned vzal mobil a vytočil číslo.
„Co se tam děje?“ zeptal se Hotch do mobilu a čekal na odpověď.
„Hotchi, poslouchej mě. Dneska odpoledne nám přivezou fragmenty, které se našly z té bomby. Já jsem jediný v týmu, který se v bombách vyzná. Takže jestli chceš, postarám se o profil naší bomby.“ Ozval se Derekův hlas z druhého konce hovoru.
„Morgane, ty se nebojíš jít s pyrotechnikem do terénu, že?“ zeptal se Hotch Dereka, aniž by nějak reagoval, že mu Derek předtím ani neodpověděl.
„Však víš, že se tak úplně nebojím toho bombového útočníka.“ Pronesl nesouhlasně Derek. Bylo mi jasné co tím myslí. A nebyl jediný. Šlo tu především o Gideona. Jeho kariéra byla v ohrožení.
„Myslel jsem, že jsme to už všechno probrali.“ Dal najevo jasný nesouhlas Hotch. Všichni jsme se dívali na Hotche a nikdo nic neříkal.
„Hotchi, minule se stalo to samé a kvůli tomu měl Gideon dovolenou. Utrpěl post traumatický zážitek. Jak víme, že se to nestane znovu?“ protestoval dál Derek.
„Morgane, už jsem to říkal. Postaráme se o profil bombového útočníka. A o profil Gideona se staral, nebudeme.“ Rozhodl Hotch a tím hovor s Derekem ukončil. Znovu si sedl a podíval se na nás.
„Máte stejný názor?“ zeptal se nás, aniž by dal najevo, že by byl vytočený nebo ne.
„Víš Hotchi, Derek má pravdu v tom, že tu hrozí, že Gideon se zhroutí a už se nebude moci vrátit. Ale máš pravdu i ty. Musíme Gideonovi věřit, že to zvládne a pomoci mu, jak jen budeme moci. Musíme se zaměřit na bombového útočníka.“ Řekla jsem svůj názor, že souhlasím jak s ním, tak i s Derekem, ale že se víc přikláním k profilu bombového útočníka a ne Gideona. Hotch mě přitom sledoval a díval se mi do očí. Poté se podíval na ostatní, kteří jenom hlavou přikývli, že souhlasí, jak se rozhodl, takže i s mým názorem.
„Dobře, tak můžeme začít.“ Přikývl Hotch a podíval se z novu po nás. Poté se podíval na JJ, aby se jako první ujala slova.
„První obětí se stala sedmdesáti čtyřletá vdova Barbara Keller. O dvě hodiny později došlo k druhému výbuchu. Výbuch zasáhl pana Clurmana, když byl na příjezdové cestě. A pak třetí, poslední o čtyřicet pět minut později. Ehm, to jsme všichni viděli.“ Shrnula JJ vše, co věděla, kde se jaký útok uskutečnil a kdo byl mrtvý či raněný. „Při třetím útoku to nepřežila třiceti čtyřletá žena, která byla v domácnosti a žila přes ulici od Clurmana. Takže Clurman jako jediný z těch tří to přežil.“ Doplnila zbylé informace, které zapomněla zmínit.
„Existovala nějaká souvislost, mezi oběťmi?“ zeptala jsem se a podívala se na JJ.
„Jen jeden. Clurman uzavřel dohodu o stavbě bytů za deset milionů dolarů, kde byl Keller investorem. Ale před nedávnem dohoda padla. Takže zkrachoval.“ Odpověděla nejen mně, ale i ostatním JJ.
Hlasité předčítání