Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:
Gideon nás přiměl se dívat na video, které nám poslala police, které natočil Matthewův spolubydlící, kdy Matthew uhořel. Všichni jsme to sledovali a přemýšleli, jaký motiv měl náš žhář. Co ho k tomu vedlo. Jaký profil bude na žháře přesně sedět.
„To je šílené. Hej, Matte, pojď, jsem. To musíš vidět.“ Řekl mužský hlas, který vše natáčel.
„Budova je v plamenech. Brácho, natáčíš to?“ ozval se druhý mužský hlas a na kameře se objevil mladý student univerzity, který se jmenoval Matt.
„Není to dítě?“ zeptal se mužský hlas za kamerou.
„Jo, to je on. Ale klid člověče. Tady je normální, že jednou za týden vzplane oheň.“ Uklidňoval Matt kameramana.
„Jo, ale je to dost velké. Co je to za budovu?“ zeptal se kameraman a znovu točil ten požár.
„Kamaráde, koukej tady na to.“ Ozval se hlas Matta. Kameraman se otočil a točil Matta a nějakou tekutinu, která se prodírala škvírou u dveří do jejich pokoje.
„Co to je?“ zeptal se kameraman a stále vše točil.
„Nevím, ale někdo je za dveřmi. Hej, je tam někdo?“ ozval se Matt. Bylo vidět, jak někdo vzal za kliku dveří.
„Hele, někdo se snaží dostat dovnitř.“ Ozval se panický hlas kameramana.
„Ó můj bože, to voní jako benzín!“ křikl Matt.
„Musíme odsud pryč!“ zakřičel kameraman.
„Pomoc! Pusťte nás ven. Pane bože, pomoc!“ křičel Matt, dokud ho nezasáhly plameny a on nezačal hořet. Video skončilo a my jsme se podívali na Gideona.
„Přemýšlejte. Jděte na to mimo vědu. Je to jako hrát šachy. Nepřemýšlejte o dalším tahu. Dívejte se na to tak, že jste o tři tahy napřed.“ Radil nám Gideon a mně přišlo, jakoby vše věděl a nás chce naučit, jak na to taky přijít. Ale tady šlo o čas a myslím, že by si až takhle s časem a životem studentů nezahrával. Gideon přetočil video na začátek a znovu nám to pustil. Tu hrůzu jsme sledovali pořád dokola.
„To je šílené. Hej, Matte, pojď, jsem. To musíš vidět.“ Řekl mužský hlas, který vše natáčel.
„Budova je v plamenech. Brácho, natáčíš to?“ ozval se druhý mužský hlas a na kameře se objevil mladý student univerzity, který se jmenoval Matt.
„Není to dítě?“ zeptal se mužský hlas za kamerou.
„Jo, to je on. Ale klid člověče. Tady je normální, že jednou za týden vzplane oheň.“ Uklidňoval Matt kameramana.
„Jo, ale je to dost velké. Co je to za budovu?“ zeptal se kameraman a znovu točil ten požár.
„Kamaráde, koukej tady na to.“ Ozval se hlas Matta. Kameraman se otočil a točil Matta a nějakou tekutinu, která se prodírala škvírou u dveří do jejich pokoje.
„Co to je?“ zeptal se kameraman a stále vše točil.
„Nevím, ale někdo je za dveřmi. Hej, je tam někdo?“ ozval se Matt. Bylo vidět, jak někdo vzal za kliku dveří.
„Hele, někdo se snaží dostat dovnitř.“ Ozval se panický hlas kameramana.
„Ó můj bože, to voní jako benzín!“ křikl Matt.
„Musíme odsud pryč!“ zakřičel kameraman.
„Pomoc! Pusťte nás ven. Pane bože, pomoc!“ křičel Matt, dokud ho nezasáhly plameny a on nezačal hořet.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Zápletka s profilem pachatele trpícího obsedantně kompulzivní poruchou zaměřenou na číslo tři je velmi nosná a do žánru kriminálního thrilleru skvěle zapadá. Ačkoliv se text silně opírá o známé postavy ze seriálu Myšlenky zločince, samotné rozplétání případu a hledání vzorců je vymyšleno logicky a poutavě. Je vidět, že máš žánr dobře nakoukaný a umíš vystavět zajímavou detektivní hádanku.
Atmosféra – ★★★☆☆
Úvodní přepis videa působí mrazivě a daří se mu vyvolat pocit bezmoci a hrůzy. Bohužel, napětí drasticky klesne ve chvíli, kdy se celý dlouhý přepis videa v textu zopakuje slovo od slova, což čtenáře spíše vytrhne z děje a zpomalí tempo. Samotná profilovací scéna má dobrou dynamiku týmové spolupráce, ale emoce postav by mohly být popsány více do hloubky, aby scéna nepůsobila jen jako suché předávání informací.
Provedení – ★★☆☆☆
Text se čte poměrně dobře, ale sráží ho stylistické neobratnosti, jako je hned první krkolomná věta s nadbytkem vztažných zájmen. Největším problémem je doslovné zkopírování pasáže s videem – v literatuře stačí naznačit, že se video přehrálo znovu, čímž udržíš plynulost textu. Dej si také pozor na pravidla zápisu přímé řeči (např. „…vidět,“ řekl mužský…), nicméně obsahově je scéna zvládnutá dobře a dialogy posouvají děj jasně vpřed.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibnou fanfikci, která úspěšně zachycuje ducha oblíbeného seriálu a nabízí chytrou detektivní zápletku. K tomu, aby text působil profesionálněji, bude potřeba zapracovat na plynulosti vět, správném zápisu přímé řeči a vyvarovat se zbytečného opakování celých odstavců. Máš skvělou představivost a cit pro budování případu, takže se nenech odradit technickými chybami a určitě piš dál!