Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 4. kap.
Četba díla zabere cca 9 min.

Toto dílo je (4/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

„Dobrý den, šerif Warden. Jsem moc rád, že jste přijeli.“ Představil se šerif a podal si ruku s Hotchem.

„Dobrý den, jsem zvláštní agent Aaron Hotchner. Toto je zvláštní agent Jason Gideon, zvláštní agent Derek Morgan, zvláštní agent Teressa Stokes, zvláštní agent Jane Taylor a náš expert na obsesivní zločiny zvláštní agent Spencer Reid.“ Představil nás Hotch a všichni jsme si podali ruku se šerifem.

„Doktor Reid.“ Opravil hned Gideon Hotche, když si chtěl šerif podat ruku s Reidem. Jenže Reid mu tu ruku nepodal, ale naznačil pozdrav tak, že zvedl ruku, jako že mává. Šerif se podíval podivně po Hotchovi.

„Už je takový. Jen tak tu ruku nepodá.“ Tak nějak okatě to vysvětlil Gideon. Nebyl čas vysvětlovat, jakou má povahu Reid, když nám šlo o čas, abychom našli čtvrtou pohřešovanou dívku.

„Doktor Reid je vlastně náš specialista na všechno.“ Ještě doplnil Hotch a v podstatě se opravil poté, co ho opravil Gideon. Šerif mávl rukou a k němu přišla žena.

„Dovolte, abych vám představil detektiva Elle Greenway, specialistka na sexuální zločiny.“ Představil nám ženu, se kterou jsme si všichni podali ruku.

„Jde o sexuálně motivované únosy?“ zeptal se na to hned Gideon.

„Ano, ale žádné semeno se nenašlo. Takže nemáme žádné DNA.“ Přikývla Elle. Nevím proč, ale tahle ženská mi byla nesympatická, ale řekla jsem si, že jí hned soudit nebudu. Obzvlášť, že až toto vyřešíme, tak se s ní už neuvidím.

„Dobrá. Vy šerife Wardene, nám řeknete zatím vše, co víte, co jste zjistili. Já, Jane a Reid pojedeme za manželem poslední unesené. Poprosil bych o jméno a adresu.“ Rozhodl Hotch, co se hned podnikne.

„Elle, dej agentovi Hotchnerovi tu adresu se jménem. Vy ostatní pojďte za mnou. Odvedu vás, kam jsme vás usadili.“ Souhlasil šerif. Všichni se vydali za šerifem, až na Hotche, Reida a na mě. Elle, poté co dala Hotchovi jméno s adresou, se připojila k ostatním. My šli zpátky ven k autu, kde jsme sedli do auta a jeli jsme za manželem poslední pohřešované ženy.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 3         Část 5 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. Zpátky v Temnovišti Vracela jsem se k obrovi Ínemakovi do hradu v Temnovišti. Loudala jsem se kam...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
Odpuštění  není o tom ...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
,Rogas’ Když jsme s Alexem zaspali u krbu v jejich chatě,měla jsem pak moc děsivý sen ze ...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
0