Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 4. kap.
Četba díla zabere cca 9 min.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (4/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu už bylo. Jako například Hotch a Derek. Chyběla Teressa a Reid. Oba byli už v letadle, tak jsem si taky hned nastoupila poté, co jsem dala do kabinky na kufry, svou tašku. Poté jsem si sedla k okýnku naproti Derekovi. Vedle Dereka seděl Hotch.

„Ahojky.“ Pozdravila jsem oba s úsměvem na tváři. Oba si museli všimnout, že mám velkou radost.

„Ahoj Jane.“ Pozdravil mě s mírným úsměvem Hotch.

„Ahoj, tak rande se ruší co?“ pozdravil mě s rýpavou poznámkou Derek.

„Jo, ale asi se tomu rande na slepo nevyhnu. Jakmile Tess najde další akci, tak mě tam zase překecá.“ Povzdychla jsem si, ale usmívala jsem se.

„Ahoj lidi.“ Ozval se udýchaný hlas. Hotch s Derekem zvedli zrak k osobě a já se otočila, abych viděla, kdo přišel. Byla to Teressa a netvářila se moc nadšeně.

„Ahojky Tess, mrzí mě, že to dneska nevyšlo.“ Pozdravila jsem jí s úsměvem. Ona věděla, že se mi na to rande nechtělo, přesto jsem si z toho dělala srandu.

„Neboj, tomu se nevyhneš.“ Ušklíbla se na mě a sedla si vedle mě. „Kde je Reid?“ zeptala se a dala najevo překvapení, protože většinou Reid tu býval mezi prvními.

„Hned tu bude. Jel pro Gideona. Volal mi ředitel, že ho máme vzít sebou s tím, že na něho máme dohlédnout, jestli na to má se k nám vrátit.“ Vysvětlil nám ve zkratce Hotch. Hned nám došlo, že pro Gideona poslal Reida. Mně se rozzářily oči štěstím.

„Vážně?“ dostala ze sebe Teressa štěstím ze sebe, že úplně zapomněla, že rande bylo zrušeno.

„Ano, ale neříkejte mu, že na něho dohlídneme.“ Upozornil nás Hotch, i když i jemu došlo, stejně jako nám, že Gideonovi to dojde, že bude pod dohledem. Všichni jsme přikývli na souhlas. Strašně jsem se těšila. Gideon totiž byl můj a Teressy na akademii náš profesor. Hodně mi pomohl. Obzvlášť v době, když zjistil, že se rozvádím a ten rozvod jsem nenesla moc dobře. A Gideon mi v té době hodně pomohl. Nikdy jsem to ještě nikomu neřekla, ani Tess, ani mému bratrovi Dannymu, který tedy s námi nepracuje, ale je v New Yorku, tak ani Gideonovi samotnému. Ale Jason Gideon je něco pro mě jako můj táta. Mám svého tátu, ale jako bych žádného neměla. A Gideon je pro mě takový ten pravý táta. A myslím, že takhle to nemám jenom já, ale Reid určitě taky.

„Ahoj.“ Ozval se hlas a všichni jsme se tam podívali. Byl tam nejen Reid, ale i Gideon. Teressa a já jsme se postavily a s Gideonem jsme se přivítali v objetí.

„Ahojky Gideone, moc si mi chyběl.“ Zašeptala jsem mu do ucha, když jsem se s ním objímala. Poté jsme si všichni sedli na svá místa. No, já si přesedla a sedla si na pohovku, takže mé místo obsadil Reid a Gideon si sedl místo Teressy.

„Koukám, že se k nám vracíš. Vítej.“ Řekl s úsměvem Derek Gideonovi. Gideon se na Dereka usmál a podíval se na Hotche.

„Tak Hotchi, co se děje?“ zeptal se Gideon a všichni jsme se na Hotche podívali a čekali, o jaký případ jde.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 3         Část 5 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
aneb o komunikaci ...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Lord Petr byl velmi rozrušen. Nervózně pobíhal ložnicí a při své obhajobě neustále rozpažoval:...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
Ínemak se mnou nekončí I když se na mě obr zlobil, nenechal mě jen tak být v klidu. Vzal mě znov...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
světkuška
Byl prosinec, sníh se sypal za oknem jako roztržená peřina. Do Vánoc chybělo jen několik málo dn...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
Do střešního okna v podkroví začal svítit měsíc,blíží se úplněk,ta záře osvítila celý po...
K cíli  vede více cest ...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
Když jsme dorazili na stanici šerifa, hned jsme se všichni sešli v místnosti, kterou pro nás šeri...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
0