Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 10. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Extrémní Agresor
JaneyT
Autor: JaneyT
Toto dílo je (10/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

Z pohledu Gideona:

 

Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To on byl za tím vším. To on unesl a zavraždil tři ženy. Nad Slessmanem měl moc a proto mu pomáhal. Ale hlava této akce byl Vogel. A věděl jsem, že jede Heather zabít. Měl strach, že Slessman ho podrazí nebo my na to přijdeme. Proto jsem nemohl čekat na zásahovou jednotku. Musel jsem jednat. Elle držela se mnou a nic neříkala. Byl jsem rád, protože na řeči nebyl čas. Záchrana Heather byla důležitější.

 

Ještě jsem dal vědět Hotchovi, aby mohl zavolat posily. Vyndal jsem zbraň a šel k loděnici. Elle byla za mnou a taky měla tasenou svou zbraň. Čekali jsme u lodi, ze které se vynořil Vogel i se svázanou a pomlácenou Heather.

„Timothy Vogele, jste zatčen! Pusťte tu ženu a zahoďte zbraň!“ křikl jsem na Vogela. Ten chytil Heather pod krkem a hlaveň zbraně namířil na její pravý spánek.

„Zabiju ji!“ křikl na mě Vogel a dal důraz na svá slova, že to myslí vážně.

„Já ji nezabiju. Kdybych byl tebou, tak bych zbraň zamířil na mě. Tím, že zastřelíte tu ženu, tak tím nic nezískáte.“ Řekl jsem klidně a udělal krok vpřed. Elle naštěstí neviděl, nebo jí ještě nezaregistroval, ale já věděl, že mě jistí.

„Stůjte!“ křikl na mě Vogel, tak jsem se zastavil a dal ruce, tak, aby na ně viděl, ale zbraň jsem i tak měl stále v ruce, ale nemířil jsem s ní na něho.

„Místo ní zastřel mě. No tak, máš mizernou mušku?“ mluvil jsem dál na Vogela a dal zbraň do pouzdra u mého opasku a dal ruce vzhůru. „Jsem padesát stop daleko od tebe. Máš pěkný záběr. Tak mě zastřel.“ Dál jsem ho pobízel, aby zastřelil mě a ne tu ženu.

„Jsem snad hlupák?“ zeptal se křikem Vogel. Stále jsem se díval do očí Vogela. Ostatní jsem ignoroval.

„Podle mě naprostý debil. Vím o tobě všechno, Time. V tělocvičně jsi pětkrát týdně. Řídíš honosné auto, smrdíš po kolínské, a přesto se ti nepostaví. Ani viagra ti nepomáhá. Víš, co mi tohle všechno říká? Že nejsi schopný a vše si kompenzuješ. A není to jen v té hlavě, ale i po té fyzické stránce. Jak vám říkala děvčata na střední škole? Na co přišli, když se dostali do tvých kalhot? Smály se, protože zjistili, že jim nemůžeš nic nabídnout?“ provokoval jsem ho. Chtěl jsem ho dost naštvat, aby se zaměřil na mě a na tu ženu zapomněl.

„Drž hubu!“ křikl na mě Vogel a ztrácel trpělivost. Trefil jsem kladívkem na hlavičku.

„Malý pindík. Velmi malý Vogel? Už to mám. Maličký Timy.“ Řekl jsem Vogelovi a to stačilo. Zazněl výstřel a já padl na zem. Zazněl druhý výstřel. To byla Elle, která Vogela zastřelila.

„Gideone, jste v pořádku?“ zeptala se Elle, když ke mně přiběhla. Já se pravou rukou chytl za levou paži, která mi krvácela. Za pomoci Elle jsem se posadil.

„Běžte za Heather, já budu v pohodě.“ Řekl jsem jí a hlavou poukázal na tu ženu. Elle se chvíli zdráhala, ale pak mě opustila a šla za Heather, které pomohla. Po pár vteřinách jsem se postavil na nohy a byl tu celý tým, zásahová jednotka i záchranka.




<< Část 9         Část 11 >>

O autorovi

JaneyT

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. Dlouhý čas s Normanem Obr Ínemak mě dál nechával u Normana, přestože bylo jasné, že jejich s...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Další příběhy ze snů Nerozluční? Když pro mě obr Ínemak znovu přišel a odnesl mě do s...
1. Obr propouští Normana a jeho dceru Obr Ínemak se na mě pořád zlobil. Nejen kvůli zatopené ...
Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
Vyznání krásné a sebevědomé ženy   Vždycky, když něco dělám, říkám si Horákov...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
Předsvatební oslava U Morana v jeho paláci probíhaly přípravy na velkou svatbu. Moran pozval obr...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
předchozí část zde … Vzbudil jsem se na podlaze někdy kolem osmé ráno, celý rozbolavělý, se...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
  Mraky se rozestoupily. Už přestalo pršet. Vylezl zpod přístřešku, zadíval se na nebe a na...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
Hlasité předčítání