„Existuje několik teorií o neurologii a jejích příčinách. Ale jsou to jenom teorie.“ Pomohl Elle Reid, který nepotřeboval žádné informace z počítače. Ten věděl všechno. Všichni jsme se zasmáli.
„Tak, co se skutečně stalo v té samoobsluze?“ zeptala se Elle, když jsme se přestali smát a podívala se na něho.
„Jane, řekni jim to.“ Pobídl mě s úsměvem Gideon a mrknul na mě. Podívala jsem se na Gideona překvapeně, ale hned jsem se na něho usmála.
„Gideon ví o koktání jen jedno. Ví, jak to koktání vyprovokovat.“ Řekla jsem všem a zazubila se.
„T-ty si to věděla?“ dostala ze sebe ohromeně Teressa. Hlavou jsem přikývla na souhlas.
„Gideon ti to řekl?“ žasl Derek, který se taky nezmohl na jinou souvislou větu.
„Ne, přišla na to sama.“ Zastal se mě hned Gideon. Na šachovnici udělat tah a podíval se na Reida, se kterým ty šachy hrál. „Reide, nebylo to špatné, ale je to šach mat.“ řekl a tím ukončil jejich hru. Reid se zamyšleně dívat na šachovnici, na které ještě byly nějaké ty figurky.
„Proč si nám nic neřekla?“ zeptala se Elle, která se vzpamatovala.
„Slib mlčenlivost.“ Řekla jsem tajemně a trochu se ušklíbla. Už jsem se těšila domů, až zalehnu do postele a budu spát. Ale nejen já, ale i ostatní byli unaveni. Ale já hlavně chtěla být sama. Hotche jsem pro dnešek vidět už nechtěla.
Hlasité předčítání