4. Záchrana Nata Přivolávače
Čaroměn se proměnil v obra, skryl mě pod svůj plášť a vydal se do obrovy tajné místnosti. Stráže ho pustili bez zaváhání—vypadal úplně stejně,jako Ínemak.
Uvnitř se rozprostírala mohutná komnata plná pokladů. Nejméně deset obřích truhel stálo v řadě, každá skýtající tajemství a bohatství. Ale vzadu v rohu, opřená o stěnu, stála jedna jiná—těžká železná truhla postavená na výšku!Právě tady věznil Ínemak Nata.
Čaroměn se znovu proměnil do jiné podoby. Bez váhání mi vtiskl do ruky hůlku s kamenem a pevně mi ji přitiskl k dlani.
Najednou se hůlka rozzářila ostrou, prudkou modrou září.
„Kod frí,” zašeptal Čaroměn a vedl mou ruku přes všechny zámky. Jeden po druhém praskaly, jako by jejich pouto už dávno mělo pominout. Truhla pomalu povolila a rozevřela se.
Z jejího nitra vypadl bezvládný čaroděj—Nat Přivolávač.
Čaroměn rychle vytáhl pytlíček s kouzelným prachem a foukl mu ho do obličeje. Nat se zachvěl, zamrkal… a konečně se probral.
Podíval se na nás a zasmál se: „Už jsem se bál, že se nedočkám!”
Bez otálení se pustili do dalšího kroku. Čaroměn s Natem zapečetili prázdnou truhlu—ale ne tak docela. Uvnitř vytvořili dokonalou iluzi Nata, přelud, který měl zmást každého, kdo by truhlu později otevřel.
Když bylo hotovo, Nat přikývl. „Dobrá práce. Teď zmizím. Sejdeme se u černého jezera. Musím najít úkryt, aby obr neodhalil můj trik. Vy dva se zatím chovejte nenápadně.”
A s těmi slovy zmizel.
Čaroměn se znovu přeměnil v Ínemaka. Stejně tiše, jak jsme přišli, jsme z místnosti zase odešli—nepoznaní.
Pak jsme se dostali za hradní bránu, Čaroměn se proměnil… a právě v tu chvíli nás zahlédli odchytávači.
Vyrazili za námi. Čaroměn zalapal po dechu a přidal do kroku,za sebou mě táhl za ruku, co mu síly stačily,houkl:
„Pospíchej rychle!Běží po nás!”
Já už nemohla. Noha se mi podlomila, ale Čaroměn mě zachytil a navrhl:
„Vyskoč mi na záda!”
Pak si to rozmyslel—raději mě zvedl do náruče a rozběhl se dál se mnou v náručí.
Mlha se nám otevřela jako brána.
Zmizeli jsme v ní.
Když jsme byli konečně v bezpečí, Čaroměn mě opatrně postavil na zem a hluboce oddechl.
Pak zalamentoval, plný obav: „Snad to na mě neřeknou obrovi, že jsem se na něj proměnil! To by vůbec nedopadlo dobře!”
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh překypuje fantazií a je vidět, že máš vymyšlený velmi bohatý svět plný zajímavých postav a magických prvků. Zápletka s odstraňováním znamení, tajným osvobozením Nata i následným trestem ve vězení s nepřítelem je nosná a plná potenciálu. Líbí se mi zejména nečernobílé pojetí postav, kdy i záporák Norman ukazuje svou zranitelnost a lidskou stránku, což dodává příběhu nečekanou hloubku.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text má velmi slibný pohádkově-temný nádech, který občas skvěle probleskuje na povrch, například při scénách v černém lese nebo v ponurém vězení. Emoce hlavní hrdinky jsou uvěřitelné, ale rychlé střídání scén a zbrklé přechody čtenáře občas vytrhnou z děje dřív, než se stihne do nálady plně ponořit. Zkus v napínavých chvílích trochu zpomalit a více popsat okolí i pocity postav, aby atmosféra mohla lépe dýchat a čtenář ji mohl naplno prožít.
Provedení – ★★☆☆☆
Děj má svižné tempo a text se čte poměrně lehce, ale stylistika a formální úprava bohužel sráží tvé skvělé nápady trochu dolů. Dej si velký pozor na chybějící mezery za interpunkcí a na nadužívání vykřičníků, které pak v textu ztrácejí na údernosti. V dialozích zkus omezit neustálé opakování stejných sloves (zavrčel, řekla, zeptala se) a raději je občas nahraď popisem akce postavy, což vyprávění dodá mnohem větší plynulost a přirozenost.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi nápadité a akční fantasy vyprávění, které ukazuje tvůj obrovský tvůrčí potenciál a schopnost vymýšlet poutavé světy. Hlavní slabinou je v tuto chvíli technické zpracování textu a občasná zbrklost vyprávění, což jsou ale věci, které se dají cvikem a pečlivou korekturou po dopsání snadno zlepšit. Rozhodně v psaní pokračuj a nenech se odradit, máš skvělou fantazii a tvé příběhy si zaslouží být vyprávěny!