3. S Čaroměnem
Když ostatní odešli sledovat souboje, zůstala jsem s Čaroměnem sama.
Upřel na mě pohled a řekl tiše: „Neboj, pomůžu ti—když ty pomůžeš mně.”
Zaváhala jsem,zvědavě se zeptala: „A s čím ti mám pomoct?”
„Potřebuju Nata Přivolávače,” odpověděl bez zaváhání. „Musíš mi pomoct odpečetit tu nepropustnou truhlu! Ty to s tím znamením dokážeš.”
Vytřeštila jsem na něj oči. „Vždyť je hlídaný! A navíc pod zámkem v obrově tajné skrýši, kde má i své poklady. To nedokážu!”
Čaroměn se pousmál. „Dokážu se na chvíli proměnit v obra, ale tu truhlu sám neotevřu. Mám sice kouzelnou hůlku s modrým kamenem… ale já, Čaroměn, ji nerozzářím. Dotkni se jí.”
Vytáhl hůlku zpoza pasu. Byla zvláštní—napůl průhledná,vysunovací. Jenže kámen tam nebyl, jen prázdná mezera,ukázala jsem na to a řekla:
„Asi jsi ho ztratil?”
Čaroměn si povzdechl. „No jo, ztratil! Tak ho musíme najít.”
Začal prohledávat svoje věci. Nejprve vysypal všechny kapsy potrhaného pláště, potom i kalhoty. Nakonec si zul boty—a z nich vypadlo několik svitků a hromada písku. Jenže modrý kámen mezi tím vším nebyl.
Zalamentoval: „Pojď, musíme ho najít!”
Rozhlédla jsem se po zemi, nakoukla pod stůl. Šli jsme chodbou až k východu, potom až k bráně. Ale kámen nikde,řekla jsem:
„Co když ho někdo našel a vzal?”
Čaroměn se zatvářil nervózně. „Budu doufat, že ne. Kéž by tu byl Nat! Ten by kámen našel hned.”
Znovu začal hledat. Sotva jsem mu stačila—běžel od místa k místu, přehraboval vše, co mohl.
Nakonec jsme ho přece jen našli.
Ale nebyl vůbec modrý.
Ležel v mezeře pod schody. Sehnula jsem se, vzala ho do ruky a podala Čaroměnovi. „Mohl by to být on?”
Vzhlédl, vzal kámen do dlaně a prozkoumal ho. Nebyl jasně modrý, jak očekával. Na jedné straně byl zašedlý, na druhé jemně třpytivý.
Zkusil ho vyleštit, ale moc to nepomohlo. „To bude tím Temnovištěm. Kámen změnil barvu, ale je to on! Do hůlky pasuje.”
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh překypuje fantazií a je vidět, že máš vymyšlený velmi bohatý svět plný zajímavých postav a magických prvků. Zápletka s odstraňováním znamení, tajným osvobozením Nata i následným trestem ve vězení s nepřítelem je nosná a plná potenciálu. Líbí se mi zejména nečernobílé pojetí postav, kdy i záporák Norman ukazuje svou zranitelnost a lidskou stránku, což dodává příběhu nečekanou hloubku.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text má velmi slibný pohádkově-temný nádech, který občas skvěle probleskuje na povrch, například při scénách v černém lese nebo v ponurém vězení. Emoce hlavní hrdinky jsou uvěřitelné, ale rychlé střídání scén a zbrklé přechody čtenáře občas vytrhnou z děje dřív, než se stihne do nálady plně ponořit. Zkus v napínavých chvílích trochu zpomalit a více popsat okolí i pocity postav, aby atmosféra mohla lépe dýchat a čtenář ji mohl naplno prožít.
Provedení – ★★☆☆☆
Děj má svižné tempo a text se čte poměrně lehce, ale stylistika a formální úprava bohužel sráží tvé skvělé nápady trochu dolů. Dej si velký pozor na chybějící mezery za interpunkcí a na nadužívání vykřičníků, které pak v textu ztrácejí na údernosti. V dialozích zkus omezit neustálé opakování stejných sloves (zavrčel, řekla, zeptala se) a raději je občas nahraď popisem akce postavy, což vyprávění dodá mnohem větší plynulost a přirozenost.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi nápadité a akční fantasy vyprávění, které ukazuje tvůj obrovský tvůrčí potenciál a schopnost vymýšlet poutavé světy. Hlavní slabinou je v tuto chvíli technické zpracování textu a občasná zbrklost vyprávění, což jsou ale věci, které se dají cvikem a pečlivou korekturou po dopsání snadno zlepšit. Rozhodně v psaní pokračuj a nenech se odradit, máš skvělou fantazii a tvé příběhy si zaslouží být vyprávěny!