„Teď mě chytnou!“ ječel. „Teď mě odvedou! Ale já se vrátím! Vrátím se a všecko ti povím!“
Černá rukavice zakryla celou starcovu tvář a trhla s ním.
Chytili ho. Odvedli ho. Všudypřítomný dav umrlých nehnul ani brvou.
Dveře se znovu zabouchly. Řidič nastoupil, nastartoval a vůz se pomalu rozjel.
A Marcela opět polil mráz. Tentokrát mnohem chladnější. Něco na tom všem nehrálo. Něco na tom všem nedávalo absolutně žádný smysl.
„Omlouvám se za všechna ta opatření,“ řekl doktor. Právě si pročítal Marcelův spis. Pronikavé zelené oči nespouštěl ze složek. „To víte, bezpečí především!“
Marcel se lehce napřímil na nemocničním lůžku, potlačil kašel a trošku se zakuckal. Měl na sobě jen jednoduchý bílí přehoz a v zaizolovaném stanu bylo dotěrné chladno. Šaty ve kterých přijel, byly už spáleny.
„Tak. Koukám, že pracujete v kavárně.“
„Ano,“ přikývl Marcel.
„Kontaktujeme zaměstnavatele, zítra budete mít ještě volno.“
„Kdy se dozvím, jestli jsem… nemocný?“
Lékař zvedl hlavu a postrčil si brýle na nose. Měl na sobě laboratorní plášť a gumové rukavice, ústa mu kryl respirátor. Od Marcela si udržoval patřičný odstup.
„Test provedeme ještě dnes. Výsledky budou zítra.“
„Tak rychle?“ podivil se Marcel.
„Ano, nechceme přece, aby jste se nám tady od někoho nakazil. Dnes zůstanete v izolaci. Jestli se ukáže, že jste zdraví, můžete hned v úterý zase do práce.“
Marcelem projela vlna hořkosti.
„A… co když ne?“ zeptal se doktora.
Doktor sklopil zrak zpět ke složkám: „Koukám, že jste byl v kontaktu s nemocným.“
„Ano, velice blízko.“
„No…“ odmlčel se a ve spise cosi odškrtl, „snad budete mít štěstí.“
Doktor vstal a přešel ke stolku, kde měl připravený kufřík. Z něj vytáhl injekční stříkačku, naplněnou jakousi nazelenalou tekutinou.
„Máte strach z jehel?“ zeptal se doktor vážně.
„Už je to dlouho… asi. Asi ne.“
„Štípne to je trošku.“
Doktor přistoupil k lůžku a vyhrnul Marcelovy levý rukáv: „Bývá to lepší, když se člověk nedívá.“
Marcel automaticky odvrátil zrak.
„Byl jsem u vašeho příjezdu. Viděl jsem u vás Horáce,“ doktor pevně uchopil Marcela za ruku.
„Horáce?“ ptal se Marcel. Chladná jehla mu hladce projela kůží. Štíplo to.
„Ano. Horác, to je takový náš místní blázen.“
Ruku sevřela křeč a žíly naráz vyplnila ledová zelená tinktura.
Marcel zatnul zuby. Oči mu zvlhly.
„Máme ho tady tak třikrát do měsíce,“ pokračoval doktor v klidu dál. „Cvok! Kdyby to bylo na mně, už je dávno v blázinci.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Zápletka s mimozemskou nemocí, která lidi nezabíjí fyzicky, ale absolutní ztrátou vůle k životu, je nesmírně originální a nutí k hlubšímu zamyšlení. Líbí se mi, jak příběh balancuje na hraně dystopického sci-fi a psychologického dramatu o depresi, přičemž konspirační linka s Horácem dodává ději skvělé tajemno. K dokonalosti chybí snad jen trochu méně klišé odhalení ‘zlých mimozemšťanů’, ale celkový koncept je nosný a velmi poutavý.
Atmosféra – ★★★★★
Tohle je jednoznačně nejsilnější stránka tvého textu, protože se ti podařilo vykreslit naprosto pohlcující, bezútěšnou a mrazivou náladu umírajícího města. Práce s detaily, jako je všudypřítomný popel, ticho a bzučící masařky, vyvolává silné emoce a čtenáře okamžitě vtáhne do Marcelovy beznaděje. Scéna tance s odevzdanou mrtvolou nebo návštěva karanténního tábora jsou atmosféricky zvládnuté na jedničku a zanechají opravdu hluboký dojem.
Provedení – ★★★★☆
Text se čte velmi plynule, máš bohatou slovní zásobu a dokážeš skvěle pracovat s tempem vyprávění, které od pomalého úvodu skvěle graduje. Dialogy působí přirozeně, i když postava Horáce by snesla trochu jemnější nuance, aby nepůsobila jako typická karikatura blázna. Dej si jen pozor na občasné pravopisné chyby (např. ‘zuby pobolívali’, ‘takoví člověk’, shoda přísudku s podmětem), které čtenáře zbytečně vytrhávají z jinak výborného zážitku, ale nenech se jimi odradit, protože tvůj vypravěčský styl je velmi vyzrálý.
Celkové hodnocení:
Předložil jsi velmi silný a emotivní příběh, který ukazuje tvůj obrovský cit pro budování atmosféry a psychologii postav. Ačkoliv by text snesl pečlivější korekturu a drobné úpravy v dialozích, jeho myšlenkový přesah a čtivost tyto nedokonalosti hravě přebíjejí. Určitě v psaní pokračuj, protože máš skvělý vypravěčský talent a schopnost udržet čtenáře v napětí až do samého konce.