Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde. Hotch po chvíli přikývl hlavou.
„Clara Hayes. Studentka chemie.“ Řekl Hotch její jméno. Reid hlavou přikývl, že s ním souhlasí.
„Reide, ty projdi jejími školními záznamy. My se postaráme o bezpečí kampusu. A musíme ji najít.“ Začal rozdávat úkoly Gideon. „Během několika hodin mohla zapálit další oheň.“ Řekl vážněji, což bylo znamení, že nemáme moc času a musíme si pospíšit, aby nedošlo k další tragédii. Všichni jsme přikývli a Derek začal s někým mluvit.
„Dobře, rozumím.“ Řekl Derek a hovor ukončil. Otočil se na nás a my se na něho podívali. „Byt Clary Hayes je mimo kampus.“ Oznámil nám, co zjistil.
„A čím si jistý, že jde o ní?“ zeptala se Elle Reida, kterého sledovala. Reid se na ni podíval.
„Když jsme s ní a jejími spolužáky mluvili, tak jsem si všiml, že otáčí s prstenem, který měla na ruce vždy třikrát. A když odpočítávala přísady, které patří do Molotovova koktejlu, tak počítala na prstech. Je to draslík, síra a normální cukr. Cukr. A ještě jednou do třetice řekla cukr.“ Vysvětlil své poznatky Reid Elle.
„To jo. Pořád to opakovala.“ Souhlasil Hotch s Reidem, že si toho taky všiml a pamatuje si to. Podívala jsem se na Hotche.
„Jakmile začala, nemohla přestat. Je to palilalia. Což je nedobrovolné opakování slov. Howard Hughes to taky tak měl, když se ta jeho porucha zhoršila.“ Dodal nevysvětlenou Reid.
„Clara a její spolužáci pracovali na projektu o gravitaci tří těles.“ Doplnil Hotch Reida, že je tu další bod spojen s trojkou.
„Nikdo tady není.“ Ozvalo se ve vysílačce. Všichni jsme se na sebe podívali.
„To si ze mě děláš legraci.“ Řekl, nebo spíše trochu vyjel Gideon.
„Spíš bych řekl OMG.“ Neodpustil si provokaci Derek.
„Co to je?“ zeptal se Elle, když se na Dereka podívala. Já se podívala na Elle, a v mých očích museli být otazníky, které značili, jak je možné, že nezná tuto zkratku.
„O můj bože.“ Vysvětlil s úsměvem Derek Elle, ale hned mu úsměv z tváře zmizel. Ozvala se nám Garcina.
„V mém hněvu se roznítí oheň a bude hořet v nejnižším pekle.“ Promluvila Garcina a my se podívali na Reida.
„Deuteronomium.“ Řekl hned Reid, kterému došlo, že nevíme, o čem Garcina mluví.
„A opět sestřelil nebeský oheň a všechny je zabil. Dělám to pro Charona.“ Znovu se ozvala podivně Garcina.
„Je to Charon. Jde o řeckou mytologii. Charon znamená převozník mrtvých. A takhle se jmenuje jeden měsíc Pluta.“ Znovu vysvětlil Reid, na kterého jsme se podívali.
„Ztracený ráj. Moloch, příšerný král, který je zasažen lidskou krví svých obětí a slzami rodičů.“ Pokračovala Garcina. Došlo mi, že čte vše, co zjistila, aby nám pomohla pochopit tyto lidi, s touto poruchou.
„Moloch byl démon a sluneční bůh Kanaánců. Aby nedocházelo k jeho hněvu, tak lidé mu za to dávali lidské oběti, takže upalovali své děti zaživa.“ Vysvětlil Reid a já měla co dělat, aby se mi neudělalo zle. Byla to hrozná představa upalovat děti zaživa, jako oběti bohů. Ale dřív tomu tak bylo.
„A jeden šestnáctiletý kluk to přežil. Matka Clary, Ellen Hayes to označila jako zázrak. Moje dcera byla zkoušena Bohem. Zkoušel mé dítě a ona prošla s požehnáním.“ Četla dál Garcina a my si to četli s ní s článkem z novin, který nám poslala.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Zápletka s pyromankou trpící palilalií a náboženským traumatem je velmi dobře vymyšlená a skvěle zapadá do žánru psychologického thrilleru. Využití existujících postav ze seriálu Myšlenky zločince ukazuje tvou lásku k předloze, i když to logicky mírně snižuje autorskou originalitu díla. Motiv s číslem tři a historickými či mytologickými odkazy dává případu zajímavou hloubku a nutí čtenáře přemýšlet.
Atmosféra – ★★★☆☆
Podařilo se ti slušně zachytit napětí a urgenci vyšetřování, kde hraje roli každá vteřina a hrozí další nebezpečí. Vsuvka na chodbě mezi Jane a Hotchem navíc přidává zajímavou osobní dynamiku a emoce, což příběh hezky polidšťuje a oživuje. Atmosféru bohužel občas brzdí příliš popisné vysvětlování toho, co postavy zrovna dělají, místo aby děj a emoce přirozeně plynuly z jejich jednání.
Provedení – ★★☆☆☆
Tvá představivost je skvělá, ale text by potřeboval stylisticky uhladit, zejména uvozovací věty u přímé řeči, které zbytečně vysvětlují to, co už z dialogu jasně vyplývá (např. „Reid hlavou přikývl, že s ním souhlasí“). Dej si také pozor na náhlé střídání úhlů pohledu a drobné chybky, jako je tvar „abych jsem se“ nebo shoda podmětu s přísudkem. Pokud necháš dialogy více dýchat, osekáš nadbytečná vysvětlování a zkusíš si text po sobě přečíst nahlas, čtivost a tempo tvého příběhu obrovsky stoupnou.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi slibný fanfikční text, který ukazuje, že máš cit pro budování kriminální zápletky a profilování postav. Ačkoliv stylistika, plynulost textu a práce s dialogy zatím potřebují trochu cviku, tvé nadšení pro psaní je z příběhu jasně cítit. Určitě pokračuj v tvorbě, zkoušej nové postupy a uvidíš, jak rychle se budeš s každou další kapitolou zlepšovat!