Povídka

3. díl – Znovu se nesplést – 1. kap.
Četba díla zabere cca 5 min.

Toto dílo je (24/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

„Co to znamená?“ zeptala se Elle a podívala se na Teressu.

„To znamená, že když se baliček nakloní, spustí se spínač a bomba bouchne. Proto to nemohlo přijít poštou.“ Hned se ujal vysvětlení Reid. Všichni jsme se na Reida podívali.

„Takže atentátník ten baliček donesl osobně.“ Řekla jsem s povzdechem.

„Přesně tak.“ Přikývl na souhlas Reid a usmál se, když jsem se na něho podívala.

„Zvláštní způsob, jak spáchat teroristický útok.“ Pronesla Teressa a podívala na nás všechny.

„Proč si zadělával na takového problémy, když chtěl zabít jen pár lidí?“ zeptala se nechápavě Elle.

„Zatím bych nezveřejňoval, že jde o terorismus. Zatím není důvod šířit paniku.“ Uklidňoval nás Gideon, že zatím nevíme, jestli jde opravdu o terorismus nebo ne. Přikývla jsem hlavou na souhlas.

„Mám novinku.“ Ozval se dívčí hlas u dveří a vstoupila JJ. „Vysílají to všude. CCN, Fox, MSNBC. Prostě všechny televizní stanice.“ Řekla nám a různě přepínala kanály, kde reportéři byli u toho druhého bombového útoku.

„A proto jsem nechtěl, aby se šířila panika.“ Povzdychl si Gideon, protože díky tomu nám bylo jasné, že vznikne panika. Což není dobré znamení.

„Lékaři tvrdí, že jeden muž byl těžce zraněn. Sousedé uvádějí, že slyšeli výbuch kolem půl jedenácté dopoledne.“ Říkala reportérka v televizi.

„JJ, zesilte.“ Požádal Gideon JJ, která dala hlasitost televize o něco výš. Hlasatelka se chystala někomu položit otázku, když zazněl další výbuch.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 23         Část 25 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
6. 2024 Ahoj, jestli si tohle čtete, tak už jsem asi mrtvej. Hm, blbý no, ale vezmu to pěkně...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
  Dlouho předtím, než jsem vzal tuhle práci, jsem se nikde nemohl udržet. Vždycky to dopadl...
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Všichni jsme se na Martina podívali. Po tvářičce mu tekla slza. „Copak Martine, co se stalo?“...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Sally Martinsová byla vysloužilá policistka, která si ve svých sedmdesáti letech užívala důchod....
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
Zpátky u Děsmana Zdálo se, že tady se čas zastavil. U Děsmana v jeho skrýši vypadalo všechno st...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Nechci ještě zpátky k obrovi! Seděla jsem u Děsmana a povídala mu všechno,co se mi minulou noc ...
Uháněli jsme úzkou silnicí, vinoucí se kolem pobřeží Finistère. Neodolal jsem a přerušil dlouh...
  Jak zachránit Bojku Rybáka? Bojka mi ležel v hlavě celý den,měla jsem pořád před ...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
0