Povídka

2. díl – Pokušení – 7. kap.
Četba díla zabere cca 4 min.

Autor: JaneyT
Toto dílo je (17/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):

 

Já dostal za úkol společně s Hotchem popovídat si se studenty. Budova tak nějak byla prozatím v bezpečí, takže jsme ji mohli využívat. Panoval večer, tak se to hodilo, protože jinak bychom museli být venku, kde už nějaké to teplo nebylo. S Hotchem jsme vstoupili do místnosti, kde byli studenti. Povídali si, ale co jsme vstoupili, tak se na nás podívali.

„Reide, jsi blíž k jejich věku, tak můžeš začít.“ Promluvil na mě Hotch. Nejistě jsem se na Hotche podíval a poté po studentech. Sice jich moc nebylo, ale neměl jsem to moc rád. Takhle vystupovat. Ale to k mé práci patřilo. Ale věděl jsem, že se to všechno naučím. Nadechl jsem se a spustil.

„Ehm. Ahoj lidi. Jmenuji se doktor Spencer Reid. Jsem agentem u BAU jednotky. Jde o jednotku behaviorální analýzy FBI. Dřív se tomu říkalo BSU, což je jednotka pro behaviorální vědu, ale dneska se tomu tak už neříká.“ Začal jsem vysvětlovat až pro ostatní dost složitě, co jsme zač. Polknul jsem a pokračoval. „Je to součástí NCAVC, což je národní středisko pro analýzu násilné trestné činnosti. Je součástí tak zvané CIRG, což je skupina, která se zabývá reakcí kritických incidentů a…“ v tom mě Hotch přerušil, za což jsem byl moc rád. Vždy na vše jdu vědecky. Tím, že pro ostatní jsem génius, tak mi nikdo nerozumí. Musím na tom zapracovat.

„Tím se snaží říct, jak nám můžete pomoci.“ Řekl Hotch přesně to, co jsem jim říkal já. Jen to zjednodušil oproti mně.

„Mohu, prosím?“ ozval se studente a Hotch pokývnul na znamení, že může pokračovat. Já se na něho podíval a sledoval toho studenta.

„Děkuji.“ Poděkoval student a začal nám kreslit nákres. „Vidíte to? Vyvrtáte otvor do boku, který naplníte benzínem, nebo použijete něco jiného, co je hořlavé. A tím máte plamen. Přesně tohle se stalo, že?“ vysvětlil student a zeptal se. Podíval se po Hotchovi, jestli se na tuto otázku bude reagovat.

„Je to na sociální síti.“ Promluvila nějaká studentka, na kterou jsem se podíval.

„Chcete vědět, jak se vyrobí Molotovův koktejl, který se zapálí?“ zeptala se jiná studentka, na kterou jsem se podíval nejen já, ale i Hotch. Hotch pokývl hlavou, aby pokračovala. „Potřebujete draslík, síru…a cukr. Cukr, cukr, což není úplně plutonium. A tyto věci získáte kdekoli. Třeba cukr si seženete v supermarketu.“ Vysvětlila dívka a při poslední zmínce o sehnání těchto surovin se ostatní studenti zasmáli. Ale v podstatě měla pravdu.

„Abyste to věděli, tak nemusíte být chemický specialista.“ Ozval se jiný student a ve třídě se zase ozval smích.

„Myslíte si, že jde o studenta chemie?“ zeptala se studentka, která nám řekla, jak vyrobit Molotovův koktej. Hned jsem se na ni zase podíval.

„Chceš vědět, co si myslím?“ ozval se student, který promluvil před tím jako první a dělal nám nákres. Daná dívka se na něho taky podívala a přikývla hlavou na souhlas. „Myslím, že bych, jsem si měl vzít ještě jeden semestr.“ Řekl a pobavil zase celou třídu.

„Je deset hodin večer, co jinak tady ještě všichni děláte?“ zeptal se všech Hotch a i já se podíval na hodiny.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 16         Část 18 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Mraky se rozestoupily. Už přestalo pršet. Vylezl zpod přístřešku, zadíval se na nebe a na...
A tak jsem na to tenkrát přišel. Co mi to dalo hlavy lámání! Skoro celou polovinu života. A to už...
  Měl zmapované všechny zastávky metra. Dokonale věděl, které jsou v jakou dobu nejrušněj...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
Stín nad Alexem ,,Nechci se s tebou nikdy rozloučit!" vzlykala jsem Alexovi na rameni. Alex mě je...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
předchozí část zde … Paní Müllerová mě přivítala v slzách. Vypadala hrozně, jak se asi d...
  Bylo mi asi čtrnáct nebo patnáct. Jezdil jsem tehdy každé léto na tábory. A taky pak býva...
Nechci ještě zpátky k obrovi! Seděla jsem u Děsmana a povídala mu všechno,co se mi minulou noc ...
Dávno střízlivá Jarmila ležela naznak a zírala do tmy nad sebou. Pravou paží objímala Elišku, k...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
  Rozrazily se dveře obchodu. Jednoho z bratrů držel prodavač za límec a tlačil s ním to...
1. Dlouhý čas s Normanem Obr Ínemak mě dál nechával u Normana, přestože bylo jasné, že jejich s...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
  Jestli bylo na světě místo, kde nikdy nepřestalo pršet, bylo to zrovna tohle město. Takové...
Předsvatební oslava U Morana v jeho paláci probíhaly přípravy na velkou svatbu. Moran pozval obr...
Dávno střízlivá Jarmila ležela naznak a zírala do tmy nad sebou. Pravou paží objímala Elišku, k...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
Beze stínu Autobus se sunul sluncem prozářenou podzimní ulicí. Venku tančily lístky ve zlatavých ...
1.Koho nechci potkat? Když mě obr přivedl k němu do hradu v Temnovišti, tvářil se zamyšleně,ani...
*V příběhu jsou vloženy obrázky vodních oblud,tak ať se jich někdo moc nevyděsí:-D Nový zajat...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
1. Horor ještě nekončí Norman mě uspal u krbu,zaspala jsem těžkým neklidným spánkem ze kteréh...
0