Povídka

2. díl – Pokušení – 1. kap.
Četba díla zabere cca 5 min.

Toto dílo je (11/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

„To se celou dobu snažím. Říkám si, byl to zkrat nic víc. Ale přesto jakmile jsem tady sama, tak na to myslím. Mám to stále před sebou.“ Povzdychla jsem si, že se to lehce řekne, ale těžko udělá. „Ptej se.“ Pobídla jsem ji, ať se zeptá, i když jsem tušila jaká otázka to bude.

„Chápu, ale my to zvládneme. Pomohu ti.“ Přikývla, že souhlasí, že to bude těžké, ale zvládnu to. „Ty…Miluješ Hotche?“ nakonec ze sebe tu otázku dostala. Podívala jsem se na ni. Dívala jsem se jí do očí.

„Dokud nenastala ta chvíle, tak jsem o tom nepřemýšlela, ale od té doby mi dochází, že jo. Že ho miluji. Ale nemohu být s ním. Je ženatý, ale to by nebyl takový problém. Rozvedl by se. Říkal, že se i rozvést chce, ale je tu jiný problém. Hayley je těhotná a její porod se blíží. A nemohu dopustit, aby ten malý klučík neměl úplnou rodinu. Nechci mu zkazit život tak, že bude žít jen s matkou a otce bude vídat jen, když bude moct.“ Řekla jsem nahlas to, co jsem si myslela, že tomu tak je. Byla jsem zamilovaná až po uši.

„Chápu. Zkusím vymyslet aktivity na volné dny, aby si nebyla sama. Lepší by bylo ti najít chlapa, ale chápu tvůj odmítavý postoj. Musíš na Hotche zapomenout. A začneme tím, že budeme si plánovat akce na volné dny. Jen my dvě.“ Přikývla jako souhlas toho, že to myslí vážně.

„Ale co tvůj život, Tess? Nechci, aby ses věnovala jenom mě a nežila ten svůj život.“ Začala jsem protestovat, i když ta její slova mě hřála u srdce.

„Ty by si pro mě udělala to samé. A taky se těším. Třeba se někdo objeví. Co ty víš. A stejně kromě své rodiny nikoho nemám.“ Usmála se a objala mě.

„Díky moc.“ Zašeptala jsem, když jsme byly spolu v objetí. Poté jsme si povídaly a popíjely kávu. Mluvily jsme o Elle Greenway, kterou jsme poznaly v Seattlu, a která se měla stát naší novou kolegyní v práci. Gideon si prosadil svou a do týmu ji dostal.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 10         Část 12 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
           1. Podivný čaroděj u obra Ínemaka Když mě obr přivedl do svého hradu v T...
Výkupné za prince Zoltyho... Od té doby, co měl obr Ínemak v zajetí prince Zoltyho, se často zdr...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
  Bylo mi asi čtrnáct nebo patnáct. Jezdil jsem tehdy každé léto na tábory. A taky pak býva...
Muž ve žluté košili   Romana se usadila na křesle a vyčkávala, kdy přijde Stanislav, znač...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
Všichni pohromadě u horké linky:   Poté, co jsme domluvili s Garcinou, která slíbila, že s...
  Ať už se vám to bude zdát neuvěřitelné nebo ne, bylo to asi takhle. Přicházel jsem domů...
kalamář
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1.Koho nechci potkat? Když mě obr přivedl k němu do hradu v Temnovišti, tvářil se zamyšleně,ani...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Jako každé ráno si prohlížel obrázek na vnitřní straně dveří své skříňky. Byla na něm jeh...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
Muž ve žluté košili   Romana se usadila na křesle a vyčkávala, kdy přijde Stanislav, znač...
6. 2024 Ahoj, jestli si tohle čtete, tak už jsem asi mrtvej. Hm, blbý no, ale vezmu to pěkně...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
empty building hallway
Sedím v potemnělém školním kabinetě s respirátorem staženým pod bradou, tak šíleně zamatlané...
0