Proč nás musí všichni neustále tak trápit? Děláme úplně ty samé chyby jako všichni ostatní, ale z nějakého mně neznámého důvodu je veškerá pozornost vždy zaměřena právě na nás. Snažíme se, ovšem zbytečně! Máme s Vámi špatné zkušenosti, tak chceme alespoň něco dobrého pro sebe, abychom také mohli mít radost ze života. Vždy nás jen využijete pro své vlastní potřeby, následně odkopnete! A pak že my jsme psychopati!
Zajímavé je, že já s nikým nemanipuluji, ani nikoho proti jinému neštvu. Nanejvýš tak Vás proti mně, avšak téměř nevědomky… Musí to zkrátka ven! Ale o mou osobu nikomu přec v tomto ohledu vůbec nejde, ne??? 🙂 A na tom, že využívám nejrůznějších prostředků, abych též mohla být úspěšná, nevidím nic špatného (však nejsem zdaleka jediná)! Když něco opravdu chceme, každý z nás (životem poučení lidé) zpravidla dělá maximum, co dokáže! Lidé obecně “příšerně” moralizují… Avšak všimněte si prosím toho, že nejvíce keců mají často právě ti, kteří to měli v životě nejsnazší. Nebo naopak ti, jenž v životě nedokázali aplikovat své přednosti, přirozenou (pracovní) dravost, a tak prostě jen závidí…
Prosím, zkuste si alespoň představit, že to máte minimálně v obdobném směru úplně stejně, jako já… Obecný inteligenční quocient: 69, ovšem fluidní intelekt vysoce nadprůměrný! No, řekněte sami… Nelákalo by Vás za těchto podmínek využívat “svých předností” ve svůj vlastní prospěch?
Snažím se určitými formami pomáhat i jiným, těm, kteří si to z mého úhlu pohledu zaslouží! Ne proto, že bych byla vůči těm ostatním nějakým způsobem zaujatá, spíš mám takový dojem, že o mou pomoc ani nestojí…
Mnozí si vytvářejí svůj vlastní obraz světa, ve kterém nemá místo žádná nadpřirozená bytost. Dělá mi starosti, že mnozí lidé odmítají jakoukoliv myšlenku na to, že by nad námi mohl existovat někdo, kdo nás přesahuje, stvořil nás a také nás ovlivňuje, protože o tom nic nevědí. Mnozí lidé mají podivné předsudky vůči Boží existenci. A i když ji někteří připouštějí, pak zase mají předsudky vůči jeho jednání.
Častokrát si poslední dobou pohrávám s věru netradiční myšlenkou… Co když poruchy osobnosti (tak, jak je známe) jsou pouze kombinace psychických / duševních poruch, které sami o sobě s takzvanou psychopatií nemají nic společného? Jen jsou třeba zkrátka v této směsici touto společností nepřijatelné, těžko pochopitelné, uchopitelné, stravitelné… Pro někoho v následující působnosti i nesnesitelné… Mám mimo jiné taktéž schizoidní poruchu osobnosti! Před několika lety jsem si dělala (sama, sice internetový, ale prý kvalitní, samotnými ,,našimi odborníky” vyhodnocený, placený) test na schizofrenii a vyšel mi pozitivní! Nedávno jsem si dělala test na poruchy autistického spektra (sice neplacený a po internetu), bum, výsledek byl opět pozitivní! Dnes jsem zkusila “pro změnu” test na posttraumatickou stresovou poruchu a jak myslíte, že mi vyšel??? Znovu a znovu pozitivně! A kdo ví, jaké další poruchy by potenciálně mohly být ještě v tomto ,,druhu psychopatie” (a vlastně i v těch ostatních) zainteresovány!
Nápad – ★★★☆☆
Text nabízí velmi neobvyklý a hluboce osobní pohled na problematiku lidské psychiky, čímž se odlišuje od suchých akademických textů. Propojení odborných pasáží s intenzivní osobní zpovědí je nosnou myšlenkou, která má velký literární potenciál. Pro ucelenější pojednání by však bylo vhodné udržet jasnější hranici mezi objektivním výkladem a subjektivním prožíváním, aby se čtenář v textu lépe orientoval.
Atmosféra – ★★★★☆
Z díla přímo sálá obrovská míra emocí, pocit nepochopení a hluboká touha po přijetí, což čtenáře okamžitě vtáhne do vnitřního světa vypravěče. Atmosféra je velmi hutná, místy až drásavá, a skvěle zprostředkovává pocity osamělosti a frustrace. Z literárního hlediska se vám daří budovat silné napětí, i když časté střídání nálad a formátů může působit poněkud roztříštěně.
Provedení – ★★☆☆☆
Stylistika textu je velmi divoká; střídáte odborný jazyk s velmi expresivními, až hovorovými pasážemi a množstvím emotikonů, což narušuje plynulost žánru pojednání. Čtivosti by velmi pomohlo sjednocení tónu, proškrtání opakujících se myšlenek a zmírnění nadužívání interpunkce. Gramaticky je text na slušné úrovni, ale pro literární růst doporučuji více pracovat s logickou návazností jednotlivých argumentů.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je neuvěřitelně syrovou a emotivní zpovědí, která ukazuje velkou touhu po spravedlnosti a pochopení složitosti lidské duše. Jako autor do textu vkládáte obrovské množství osobní bolesti, což z něj činí spíše expresivní manifest než klasický naučný text. Vzhledem k tomu, jak silné a tíživé emoce z díla zaznívají, bych vás chtěl laskavě povzbudit, abyste zvážil/a sdílení těchto pocitů s důvěryhodným odborníkem, protože s těžkými životními zkouškami by člověk neměl zůstávat sám. V psaní určitě pokračujte, je to skvělý nástroj pro sebereflexi, jen zkuste dát svým myšlenkám pevnější strukturu.