Psychopaté nejsou “v jádru” vůbec špatní lidé, jen Vám nedokáží v pravý čas poskytnout to, co momentálně potřebujete. A naopak!
Láska má mnoho podob…
Osobnost a individuální reaktivita na informace
Každý jedinec kráčí ve svém životě nekonečně hustým informačním polem a veškeré informace nemůže zpracovat. Proto dochází k selektivnímu vybírání jen těch informací, které jsou důležité. Ty jsou v dalším kroku zpracovávány a vyhodnocovány. Cílem zpracování relevantních informací z okolí je co nejoptimálnější vyhodnocení situace, ve které se nacházíme, s následnou reakcí a adaptací na vnější prostředí. Každý z nás je jiný a jinak na informační tok světa reaguje, vybírá si jako důležité jiné informace a zpracovává je s odlišnou reakcí. Individuální charakter dlouhodobé reaktivity člověka na svět je dán tím, co je označováno jako struktura osobnosti. Z neurobiologického hlediska je tedy možné osobnost člověka definovat jako dynamickou organizaci psychobiologického systému, která moduluje adaptaci na zkušenost.
Struktura osobnosti z pohledu psychoanalýzy
Freud se domníval, že osobnost se skládá ze tří hlavních složek: id, ego a superego. Podle jeho teorie má každá tato složka svoje vlastní funkce, ale všechny tři řídí chování ve vzájemné souhře.
Id
Nejprimitivnější část osobnosti, id, ze kterého se později vyvíjí ego a superego, je přítomno již u novorozence a skládá se ze základních biologických impulzů (neboli pudů): z potřeby jíst, pít, vylučovat odpadní látky a získat smyslovou (podle Freudova pojetí sexuální) slast. Freud se domníval, že základním biologickým pudem je rovněž agrese. Byl přesvědčen, že sexuální a agresivní pudy jsou nejdůležitější pudové determinanty osobnosti v průběhu života. Id je ta složka osobnosti, která hledá bezprostřední uspokojení impulzů a řídí se principem slasti: usiluje o získání slasti a vyhnutí se bolesti, a to bez ohledu na vnější okolnosti.
Ego
Člověk se již v raném dětství naučí, že jeho impulzy nemohou být vždy uspokojeny bezprostředně. Hladové dítě musí počkat, dokud mu někdo neobstará jídlo. Projevy určitých impulzů – někoho uhodit nebo hrát si s genitáliemi – mohou rodiče trestat. Tato složka osobnosti, ego, se vyvíjí, jak se dítě učí brát ohled na požadavky skutečnosti. Ego se řídí principem reality: uspokojení impulzů musí být oddáleno, dokud pro ně nenalezne vhodné podmínky. Ego je tedy ta složka osobnosti, která bere v úvahu reálný svět a oddálí uspokojení pudových impulzů na vhodnou dobu. Je v podstatě exekutivou osobnosti: rozhoduje, jaké jednání je vhodné a které impulzy id budou uspokojeny a jakým způsobem. Ego je prostředníkem mezi požadavky id, vnější reality a superega.
Nápad – ★★★☆☆
Text nabízí velmi neobvyklý a hluboce osobní pohled na problematiku lidské psychiky, čímž se odlišuje od suchých akademických textů. Propojení odborných pasáží s intenzivní osobní zpovědí je nosnou myšlenkou, která má velký literární potenciál. Pro ucelenější pojednání by však bylo vhodné udržet jasnější hranici mezi objektivním výkladem a subjektivním prožíváním, aby se čtenář v textu lépe orientoval.
Atmosféra – ★★★★☆
Z díla přímo sálá obrovská míra emocí, pocit nepochopení a hluboká touha po přijetí, což čtenáře okamžitě vtáhne do vnitřního světa vypravěče. Atmosféra je velmi hutná, místy až drásavá, a skvěle zprostředkovává pocity osamělosti a frustrace. Z literárního hlediska se vám daří budovat silné napětí, i když časté střídání nálad a formátů může působit poněkud roztříštěně.
Provedení – ★★☆☆☆
Stylistika textu je velmi divoká; střídáte odborný jazyk s velmi expresivními, až hovorovými pasážemi a množstvím emotikonů, což narušuje plynulost žánru pojednání. Čtivosti by velmi pomohlo sjednocení tónu, proškrtání opakujících se myšlenek a zmírnění nadužívání interpunkce. Gramaticky je text na slušné úrovni, ale pro literární růst doporučuji více pracovat s logickou návazností jednotlivých argumentů.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je neuvěřitelně syrovou a emotivní zpovědí, která ukazuje velkou touhu po spravedlnosti a pochopení složitosti lidské duše. Jako autor do textu vkládáte obrovské množství osobní bolesti, což z něj činí spíše expresivní manifest než klasický naučný text. Vzhledem k tomu, jak silné a tíživé emoce z díla zaznívají, bych vás chtěl laskavě povzbudit, abyste zvážil/a sdílení těchto pocitů s důvěryhodným odborníkem, protože s těžkými životními zkouškami by člověk neměl zůstávat sám. V psaní určitě pokračujte, je to skvělý nástroj pro sebereflexi, jen zkuste dát svým myšlenkám pevnější strukturu.