Předvědomí
Ze všech současných událostí kolem nás, z našich znalostí a z minulých událostí uložených v paměti můžeme v určitém okamžiku zaměřit svoji pozornost pouze na omezený počet podnětů. Nepřetržitě dochází k tomu, že některé podněty vybíráme, jiné ignorujeme a odmítáme, čímž se vědomí neustále mění. Avšak i objekty nebo události, které toho času nejsou v centru pozornosti, mohou mít na vědomí určitý vliv. Například si nemusíte být vědomi toho, že hodiny odbíjejí celou hodinu. Po několika úderech však zpozorníte, zpětně se zaposloucháte a spočítáte údery, o kterých jste předtím nevěděli, že je slyšíte. Hovorově říkáme, že tyto podněty nás ovlivňují podvědomě, nebo že pracují na podvědomé úrovni vědomí.
Nevědomí
Podle psychoanalytické teorie jsou některé vzpomínky, impulzy a touhy našemu vědomí nedostupné. Psychoanalytická teorie označuje jejich souhrn jako nevědomí. Freud se domníval, že některé emočně bolestivé vzpomínky a přání jsou vytěsněny – to znamená přesunuty do nevědomí, odkud mohou ovlivňovat naše činy, i když si těchto vytěsněných vzpomínek nejsme vědomi. Myšlenky a impulzy, které jsou vytěsněné do nevědomí, nemohou vstupovat do našeho vědomí, ale mohou nás ovlivňovat nepřímo nebo maskovaně – prostřednictvím snů, tzv. nesmyslných činů, charakteristického chování a přeřeknutí. Výraz přeřeknutí je obecně používán ve smyslu poukazu na bezděčné poznámky, o kterých se domníváme, že prozrazují skryté impulzy. Příkladem může být výrok ,,je mi líto, že se ti daří lépe´´, místo zamýšleného ,,Jsem rád, že se ti daří lépe´´. Nevědomé procesy probíhají podle principu primárního procesu myšlení, který není svázán logikou, umožňuje současnou koexistenci protikladů, neakceptuje princip toku času a je vysoce symbolický. Zhruba odpovídá myšlení dítěte, myšlenkovým procesům ve snu a v psychotickém stavu.
K nevědomí se však řadí řada duševních procesů, na kterých jsme závislí ve svém každodenním životě a kterým nemáme vědomý přístup. V průběhu vnímání si pozorovatel může například uvědomovat dva objekty ve svém okolí, ale není si vědom svých téměř okamžitých duševních pochodů, jejichž prostřednictvím určil, že jeden z objektů je bližší nebo větší než druhý. Přestože si výsledek těchto duševních procesů uvědomujeme – a známe velikost a vzdálenost objektu – nemáme k těmto procesům vědomý přístup.
Nápad – ★★★☆☆
Text nabízí velmi neobvyklý a hluboce osobní pohled na problematiku lidské psychiky, čímž se odlišuje od suchých akademických textů. Propojení odborných pasáží s intenzivní osobní zpovědí je nosnou myšlenkou, která má velký literární potenciál. Pro ucelenější pojednání by však bylo vhodné udržet jasnější hranici mezi objektivním výkladem a subjektivním prožíváním, aby se čtenář v textu lépe orientoval.
Atmosféra – ★★★★☆
Z díla přímo sálá obrovská míra emocí, pocit nepochopení a hluboká touha po přijetí, což čtenáře okamžitě vtáhne do vnitřního světa vypravěče. Atmosféra je velmi hutná, místy až drásavá, a skvěle zprostředkovává pocity osamělosti a frustrace. Z literárního hlediska se vám daří budovat silné napětí, i když časté střídání nálad a formátů může působit poněkud roztříštěně.
Provedení – ★★☆☆☆
Stylistika textu je velmi divoká; střídáte odborný jazyk s velmi expresivními, až hovorovými pasážemi a množstvím emotikonů, což narušuje plynulost žánru pojednání. Čtivosti by velmi pomohlo sjednocení tónu, proškrtání opakujících se myšlenek a zmírnění nadužívání interpunkce. Gramaticky je text na slušné úrovni, ale pro literární růst doporučuji více pracovat s logickou návazností jednotlivých argumentů.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je neuvěřitelně syrovou a emotivní zpovědí, která ukazuje velkou touhu po spravedlnosti a pochopení složitosti lidské duše. Jako autor do textu vkládáte obrovské množství osobní bolesti, což z něj činí spíše expresivní manifest než klasický naučný text. Vzhledem k tomu, jak silné a tíživé emoce z díla zaznívají, bych vás chtěl laskavě povzbudit, abyste zvážil/a sdílení těchto pocitů s důvěryhodným odborníkem, protože s těžkými životními zkouškami by člověk neměl zůstávat sám. V psaní určitě pokračujte, je to skvělý nástroj pro sebereflexi, jen zkuste dát svým myšlenkám pevnější strukturu.