Proč se ,,namáhat” bohatými jazykovými přesmyčkami??? Proč se ,,trápit” nějakou kultivovanou češtinou??? Z jakého důvodu řešit pravopis??? Stejně je to všechno pouze “pastva” pro naše drahé odborníky!!! 😉
S pojetím nevědomých procesů prý úzce souvisí determinismus lidského chování. Psychologický determinismus je názor, podle kterého všechny myšlenky, emoce a činy mají svoje příčiny. Freud tvrdil nejen to, že psychické události mají příčinu, ale že většina z nich je způsobena neuspokojenými pudy a nevědomými přáními. V jedné ze svých nejranějších prací, Psychopatologii všedního života (1901) tvrdil, že sny, vtipy, zapomínání a přeřeknutí slouží k uvolnění psychického napětí uspokojením zakázaných impulzů a nesplněných přání. Podle psychoanalytické teorie se může duševní aktivita uskutečňovat vědomým a nevědomým způsobem.
Dnes se s Vámi musím podělit o jednu takovou mou životní zkušenost. Před nějakým časem jsem se přihlásila do jedné nejmenované literární soutěže a v pravidlech stálo, že do hlasování můžeme zapojit co nejvíce lidí, klidně i celou rodinu. Jelikož nemám kolem sebe mnoho pobočníků, které bych v případě potřeby k takovýmto účelům mohla “zlanařit”, vůbec jsem nepočítala s tím, že by mě mohlo potkat takové štěstí. Pro kategorii Dospělí totiž v ročníku současném moc lidí nehlasovalo. A tak jsem získala s velkou klikou a Božím požehnáním 3. místo v internetovém hlasování, též i cenu poroty, tedy 1. místo. Přiznávám, v tom druhém případě spíše ocenili pouze to, že jsem poslala tak obsáhlou práci, ale přesto “veliká” radost! Dokonce na stránkách inkriminované soutěže napsali, že vítězům přijedou pogratulovat osobně, avšak na mě se pozapomnělo. Když jsem se ozvala, byl mi prostřednictvím E-mailové zprávy zaslán diplom pouze ve Wordu, avšak bez podpisu. Nevadí! I tak jsem byla neskutečně nadšená, na mne se přec pozapomíná neustále, takže si s ním mohu být šťastná alespoň sama pro sebe! Později mi došlo, že té paní asi nebylo po chuti cenit tak příšernou, nekvalitní práci. Ale co? Památka je má! O “retardy” nikdo příliš nestojí, specializované soutěže pro občany s lehkou oligofrenií neexistují! I tak jsem si svůj pocit euforie sebrat nenechala! Vložila jsem do příběhu kus svého mizerného života, své srdce! Zanedlouho jsem se autobusem vydala na cestu do domova seniorů, kde strašně ráda vypomáhám, pracuji tam jako dobrovolník. Náhle nastoupila žena středního věku. Byla to Ukrajinka a navíc v závažném zdravotním stavu. Ani pan řidič se k ní nezachoval příliš přívětivě, bylo mi jí líto. Přímo sténala bolestí. Následně jsem zavolala Zdravotnickou záchrannou službu, vystoupila na úplně jiné zastávce, než jsem měla a pomohla taktéž paní do sanitky. Nakonec se ke mně připojili dva dobří lidé, kteří paní poskytli celých 500 Kč na ošetření. Když si to tak zpětně zrekapituluji, byl to právě ten již zmíněný diplom, který mi dodal odvahu udělat to, co mi našeptávalo mé srdce. Díky němu mi najednou bylo úplně jedno, co si o mně myslí ostatní přítomní. Všichni potřebujeme jistou dávku sebevědomí, abychom mohli být skutečně sami sebou, dělat to, co je správné, mít vyváženou sebeúctu! A dnes mi přišel poštou nový diplom – s podpisem!