Nácvik sociálních dovedností
Jedná se o dovednosti uplatňované při kontaktu s druhými lidmi. Jejich nedostatek může zvyšovat míru stresu, kterou pacient prožívá, může se také jednat o důsledek psychické poruchy, která pacientovi brání sociální dovednosti účinně používat. Proto jsou kognitivně-behaviorální programy nácviku sociálních dovedností součástí léčebného programu u řady psychických potíží, od sociálních fobií přes poruchy osobnosti až po schizofrenie.
Jak takzvaná ,,narcistická porucha osobnosti” skutečně v praxi funguje?
Když už se v reálném životě stane, že náhodou něco nevíme nebo si v ten daný okamžik pouze nemůžeme vzpomenout, rozčilujeme se! Proč? Pouze z toho důvodu, že v případě neúspěchu automaticky počítáme s posměchem = trestem, na který jsme z dob minulých zvyklí! V mém případě viz. ZŠ, alias paní učitelky, spolužáci, hackeři, TV NOVA, psychologové = mistrní pomlouvači a manipulátoři, “devalvátoři” naší lidské hodnoty! Mám časté poruchy paměti, což mě sere asi úplně nejvíc! A ostatní lidé toho zdatně zneužívají!!!
Vliv chování ostatních lidí na naše vlastní emoce, pohnutky, reakce
Můj otec – případ sám pro sebe! Před psychology inteligentní, charismatický, rozumný člověk, osudem zkoušený “chudáček”, v soukromí posměváček, hajzlík, ničitel sebevědomí příslušníků své rodiny, egoista, existence, která si za žádných okolností není schopna přiznat vlastní chybu, nedostatek, parazit přesvědčený o vlastní neomylnosti, dokonalosti! A pěkný ksicht! Vražedná kombinace! Ano, několik věcí z výše vyjmenovaných na mě skutečně jeho genetická výbava přenesla! Respektive, život mě v kombinaci s ní naučil, poznamenal! Naučil mou maličkost kupříkladu zapírat mé vlastní “JÁ” (ovšem mnohem rafinovaněji), abych neskončila jako “papínek”, imbecil, který je každému, kdo ho blíže pozná pro smích! Bývalá žena byla těmito charakterovými vlastnostmi dokonce natolik iritována, že byla nucena vzít na toho pána sekeru, pokusila se mu urazit palici! Nikdy bych nechtěla být jako on! Jenže někteří lidé (jak je tomu již zvykem) této mé slabosti využili, týrali mne za to, že s ním nechci nic mít! Ať se třeba znovu, znovu a znovu “poserou”, nechci se stát “opravdovým” vrahem! Nyní je na čase se nad touto problematikou hluboce zamyslet… Nakolik mohou za své vražedné, sadistické myšlenky “takzvaní psychopaté” a na kolik jejich oběti??? Nakolik genetika / matka příroda (z obou dvou stran)??? Vraždit by se samozřejmě nemělo, ale co když už přetekl před malou chvílí ještě vrchovatý pohár jejich trpělivosti???