Nácvik sociálních dovedností
Jedná se o dovednosti uplatňované při kontaktu s druhými lidmi. Jejich nedostatek může zvyšovat míru stresu, kterou pacient prožívá, může se také jednat o důsledek psychické poruchy, která pacientovi brání sociální dovednosti účinně používat. Proto jsou kognitivně-behaviorální programy nácviku sociálních dovedností součástí léčebného programu u řady psychických potíží, od sociálních fobií přes poruchy osobnosti až po schizofrenie.
Jak takzvaná ,,narcistická porucha osobnosti” skutečně v praxi funguje?
Když už se v reálném životě stane, že náhodou něco nevíme nebo si v ten daný okamžik pouze nemůžeme vzpomenout, rozčilujeme se! Proč? Pouze z toho důvodu, že v případě neúspěchu automaticky počítáme s posměchem = trestem, na který jsme z dob minulých zvyklí! V mém případě viz. ZŠ, alias paní učitelky, spolužáci, hackeři, TV NOVA, psychologové = mistrní pomlouvači a manipulátoři, “devalvátoři” naší lidské hodnoty! Mám časté poruchy paměti, což mě sere asi úplně nejvíc! A ostatní lidé toho zdatně zneužívají!!!
Vliv chování ostatních lidí na naše vlastní emoce, pohnutky, reakce
Můj otec – případ sám pro sebe! Před psychology inteligentní, charismatický, rozumný člověk, osudem zkoušený “chudáček”, v soukromí posměváček, hajzlík, ničitel sebevědomí příslušníků své rodiny, egoista, existence, která si za žádných okolností není schopna přiznat vlastní chybu, nedostatek, parazit přesvědčený o vlastní neomylnosti, dokonalosti! A pěkný ksicht! Vražedná kombinace! Ano, několik věcí z výše vyjmenovaných na mě skutečně jeho genetická výbava přenesla! Respektive, život mě v kombinaci s ní naučil, poznamenal! Naučil mou maličkost kupříkladu zapírat mé vlastní “JÁ” (ovšem mnohem rafinovaněji), abych neskončila jako “papínek”, imbecil, který je každému, kdo ho blíže pozná pro smích! Bývalá žena byla těmito charakterovými vlastnostmi dokonce natolik iritována, že byla nucena vzít na toho pána sekeru, pokusila se mu urazit palici! Nikdy bych nechtěla být jako on! Jenže někteří lidé (jak je tomu již zvykem) této mé slabosti využili, týrali mne za to, že s ním nechci nic mít! Ať se třeba znovu, znovu a znovu “poserou”, nechci se stát “opravdovým” vrahem! Nyní je na čase se nad touto problematikou hluboce zamyslet… Nakolik mohou za své vražedné, sadistické myšlenky “takzvaní psychopaté” a na kolik jejich oběti??? Nakolik genetika / matka příroda (z obou dvou stran)??? Vraždit by se samozřejmě nemělo, ale co když už přetekl před malou chvílí ještě vrchovatý pohár jejich trpělivosti???
Nápad – ★★★☆☆
Text nabízí velmi neobvyklý a hluboce osobní pohled na problematiku lidské psychiky, čímž se odlišuje od suchých akademických textů. Propojení odborných pasáží s intenzivní osobní zpovědí je nosnou myšlenkou, která má velký literární potenciál. Pro ucelenější pojednání by však bylo vhodné udržet jasnější hranici mezi objektivním výkladem a subjektivním prožíváním, aby se čtenář v textu lépe orientoval.
Atmosféra – ★★★★☆
Z díla přímo sálá obrovská míra emocí, pocit nepochopení a hluboká touha po přijetí, což čtenáře okamžitě vtáhne do vnitřního světa vypravěče. Atmosféra je velmi hutná, místy až drásavá, a skvěle zprostředkovává pocity osamělosti a frustrace. Z literárního hlediska se vám daří budovat silné napětí, i když časté střídání nálad a formátů může působit poněkud roztříštěně.
Provedení – ★★☆☆☆
Stylistika textu je velmi divoká; střídáte odborný jazyk s velmi expresivními, až hovorovými pasážemi a množstvím emotikonů, což narušuje plynulost žánru pojednání. Čtivosti by velmi pomohlo sjednocení tónu, proškrtání opakujících se myšlenek a zmírnění nadužívání interpunkce. Gramaticky je text na slušné úrovni, ale pro literární růst doporučuji více pracovat s logickou návazností jednotlivých argumentů.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je neuvěřitelně syrovou a emotivní zpovědí, která ukazuje velkou touhu po spravedlnosti a pochopení složitosti lidské duše. Jako autor do textu vkládáte obrovské množství osobní bolesti, což z něj činí spíše expresivní manifest než klasický naučný text. Vzhledem k tomu, jak silné a tíživé emoce z díla zaznívají, bych vás chtěl laskavě povzbudit, abyste zvážil/a sdílení těchto pocitů s důvěryhodným odborníkem, protože s těžkými životními zkouškami by člověk neměl zůstávat sám. V psaní určitě pokračujte, je to skvělý nástroj pro sebereflexi, jen zkuste dát svým myšlenkám pevnější strukturu.