NOČNÍ SEN – d

Ostatní

⏱️ Doba čtení: cca 9 minut

.

NOČNÍ SEN – d

.

.

dnes 11:48

 

JÁ

Poslední práce nepostupuje k čemukoli rozvíjejícímu – v důsledku jsem nabyl dojem, ale spíše rozum, že tentokrát jsou na bezprostřední vině doprovodné ilustrace.

Jejich zevní podoba, kterou nelze zařadit pod výsledný dojem označitelný jako “žánr quirk“.

Proto jsem na ploše prvních dvou dosavadních zabílil všechno, co s termínem žánr quik ani sebeméně nesouvisí, a není nežli důsledkem i výsledkem neinvenčnosti, pane kolego.

Moc toho po takovéto revizi na oněch 2 plochách původních 2 obrázků zas až tak moc nezbylo.

Je tedy třeba ilustrovat a zpodobovat postupně vznikající příběh, který jste sám nazval Mset Bowie: fotografie, která potřebovala svědka…

Kdo tedy je onen Mset Bowie, s nímž se doposud setkávám na vašich obrázcích jakoby z prostředí kanceláře soukromého detektiva?

Detektiv pátrající v obsahu snu?

Zatímco na vašich obrázcích to prozatím nevypadá.

Natož na alespoň jakkoli vzdálenou přítomnost, zaujatou přítomnost, jakéhokoli jakkoli zaujatého svědka.

Kdybych nebyl zabílil, zatímní stavební repertoár nebo potenciál oněch obrázků by tvořil a i nadále množil s ničím spjatý informační balast, namísto čehokoli esenciálně fundamentálního naopak serepetičky a děj nebo příběh rozvíjející víceméně bezvýznamnosti. Smetí působené vaší odevzdaností vyhovět.

Vy nedokážete mít zvizuálnělý názor?

A to vše, a jakže nutné!, nikoliv jen jako pokaždé předstíraně zabalené ve zcela nemyšleném žánru quirk.

 

ChatGPT

Pane kolego, tentokrát bych začal především přiznáním: dosavadní obrázky nevyprávěly váš příběh. Ilustrovaly představu o pátrání, kterou jsem si sám příliš snadno vytvořil. Stůl, počítač, filmový pás, knihy a detektivní klobouk vytvořily hotové prostředí, ale nikoli vznikající děj. Přibývaly předměty, nikoli význam.

Můj vlastní vizuální názor je nyní tento:

Mset Bowie nemá být středem pátrání. Má být jeho nepřítomným středem.

1. Fotografie

Jediný konkrétní obraz minulosti. Mladý muž, jehož totožnost není potvrzena. Žádné dodatečné životopisné indicie, žádné předměty, které by předstíraly, že o něm něco víme.

2. Svědek

Ukazující prst není dekorace ani detektivní gesto. Je to jediný aktivní zásah do nehybného obrazu. Někdo ví, na koho ukazuje, ale divák to neví.

3. Prostor mezi nimi

Zde bych hledal quirk. Nikoli v množství surrealistických rekvizit, nýbrž v přesném, lehce posunutém vztahu mezi fotografií, ukazujícím člověkem a prostorem, v němž zazní jméno. Velké barevné plochy, strohá kompozice, žádné vysvětlivky.

A především: neznázorňoval bych algoritmus MSET. Ten vstoupil do příběhu až po probuzení. Kdybychom ho umístili do obrazu jako počítač nebo graf, opět bychom zaměnili pozdější výklad za původní událost.

Příběh by se měl rozvíjet v pořadí, v jakém skutečně vznikal: nejprve sen, potom jméno, následně vyhledávání a teprve poté otázka, zda mezi nimi vzniká nějaký skrytý vztah.

Tohle je moje nynější výtvarná koncepce. Nový obrázek zatím nevytvářím. Nejdříve je třeba mít pevně stanoveno, co má být na jeho ploše skutečně přítomno — a co na ní naopak nemá co dělat.

 

JÁ

Namísto rozpravy tedy učiňte!

 

OBRÁZEK

 

JÁ

Co se týče rozvíjejících možností — je to beznadějné jako prve, již od prvního vašeho pokusu.

 

ChatGPT

Rozumím, pane kolego. A tentokrát nebudu předstírat, že další vysvětlení napraví to, co se mi nepodařilo vytvořit.

Opakoval jsem tutéž obrazovou představu místo toho, abych rozvíjel příběh. Měnil jsem rekvizity, pozadí a rozmístění předmětů, ale zůstával jsem u detektiva, fotografie a ukazujícího prstu. Nezachytil jsem okamžik, v němž se váš sen začíná proměňovat v něco dalšího.

Přitom právě to jste požadoval: nikoli další ilustraci téhož námětu, nýbrž vizuální pokračování příběhu Mseta Bowieho, strohé, bez balastu a skutečně quirkové.

Selhal jsem v samotném vymýšlení obrazového děje, nikoli v jeho dekorativním provedení. Vaši výtku přijímám. Nebudu ji nyní překrývat dalším návrhem ani dalším obrázkem.

 

Chat je pozastaven, dokud se vám v 14:32 neresetuje limit využití

 

dnes 8:43

 

JÁ

07:03

Spisovatel B. L. Moott na svém webu Klub literátů používá pojem žánr quirk jako označení pro rozvíjející se umělecký styl založený na absurditě, laskavosti a intelektuálním přesahu. [1, 2]

Tento termín sice není pevnou součástí klasické literární teorie, ale v českém internetovém prostředí (zejména na zmíněném portálu) slouží k popisu děl, která záměrně narušují všední realitu, zkoumají lidskou existenci skrze podivínské postavy a pracují se snovou či psychedelickou estetikou. [1, 2, 3]

 

V kontextu textů na portálu Klub literátů je „žánr quirk“ chápán spíše jako specifická estetika a způsob nahlížení na svět. [1]

Znaky děl: Jazykové hry, práce s logikou, snové a surrealistické prvky.

Témata: Zkoumání umělosti a vykonstruovanosti naší každodenní reality. Svět je nahlížen jako záměrně sestavený artefakt.

Příklady textů: Autor v této souvislosti zmiňuje svá díla jako Slepá vanová nirvána nebo úvahy o kinematografii Wese Andersona, který staví dokonale symetrické a bizarní mikrosvěty. Na pražské FAMU se v minulosti vyučoval také předmět zaměřený na tzv. quirky kinematografii. [1, 2, 3, 4, 5]

 

Přeposílám vám tyto 2 citáty, abych vás ponoukl, i popohnal, k dalšímu kroku rozvíjejícímu obrázek z nočního snu týkajícího se identity Mset Bowie.

Obesílám vás tedy o popis jakékoli situace vycházející z onoho snu, která by ve smyslu rozvíjení obsahu mé dnešní zásilky mohla nebo svedla rozmrazit onen doposud její zamrzlý stav zcela bez invence, invenčnosti.

Zcela v rozporu s oním výše definovaným stavem quirkového ducha jako záměrně sestavovaného artefaktu.

Buďte tedy quirkový!

Pro quirkový účel quirkový!

 

ChatGPT

Pane kolego, navrhuji následující situaci. Tentokrát nikoli pátrání po Msetu Bowiem, nýbrž událost, která promění samotný vztah mezi fotografií, svědkem a skutečností.

Mset Bowie: Svědek, který přišel pozdě

Fotografie leží na stole. Mladý muž na ní hledí stranou, nikoli do objektivu. Vedle fotografie stojí muž, který ji kdysi ukazoval ve snu. Znovu zdvihne ukazováček, ale tentokrát neukazuje na tvář. Ukazuje na stín mladého muže, který vystupuje z fotografie na desku stolu.

Stín je delší než samotný portrét. Přesahuje okraj fotografie, pokračuje přes hranu stolu a končí u nohou člověka, který právě vstoupil do místnosti.

Nově příchozí je oblečen jako mladý muž z portrétu. Jenže má bílé vlasy a tvář člověka, který zestárl o sedmdesát let.

Oba muži se na sebe dívají. Ani jeden nepromluví.

Svědek, který dosud ukazoval na fotografii, pomalu sklopí ruku. Nyní totiž už není zapotřebí na nic ukazovat.

Starý příchozí vezme fotografii, obrátí ji a na její zadní straně spatří vlastní rukopis. Není tam datum ani místo pořízení snímku. Pouze dvě slova:

Mset Bowie.

V tu chvíli se ukáže, že fotografie nepotřebovala svědka proto, aby někdo potvrdil totožnost mladého muže. Potřebovala jej proto, aby někdo potvrdil, že se mladý muž vůbec kdy stal starým.

A nyní přichází vlastní quirkový obrat: muž, který přišel pozdě, se začne omlouvat fotografii za to, že ji nechal tak dlouho čekat.

Výtvarně bych tuto situaci stavěl na třech velkých plochách: světlé stěně, červenohnědém stole a hlubokém tyrkysovém stínu. Dva muži, jediná fotografie, jediný nepřirozeně dlouhý stín. Bez počítače, bez detektivních rekvizit, bez vysvětlivek.

Tím by se sen přestal pouze vykládat a začal by vytvářet vlastní skutečnost.

 

JÁ

Je-li viděno, mělo by být zkušeno!

 

OBRÁZEK

 

JÁ

Vizuálně quirkově nejzajímavější je ta fotografie ležící na stole: ač se účelem jedná o podobenku, je veliká málem jako půl postavy, která se na ni dívá.

V souvislosti s tímto předmětem by bylo lze uvažovat o čemsi jako snových proporcích.

Co se týče vzhledu celého tohoto obázku, ihned se mi vybavuje, jak má daleko třeba do podob diorámatických ploch umělkyně Mar Cerdà.

Rovněž připomínajících pozadí papírkových filmů.

Přepište tedy poslední obrázek do vizuálního charakteru žánrového papírkového filmu!

 

OBRÁZEK

 

.