Sebeobětování / přehnaná odpovědnost
Přesvědčení, že se člověk má dobrovolně zříci vlastních potřeb a dávat přednost druhým. Tito jedinci jsou motivováni snahou zbavit druhé bolesti a trápení, vyhnout se pocitům viny a zvýšit si pocit vlastní hodnoty. Toto schéma se může vyvinout u dětí, jejichž rodiče je příliš brzy postavili do role pečovatele – o sebe či o někoho druhého. Tito lidé cítí nadměrnou vinu, když se starají o sebe. Proto nadřazují potřeby a přání druhých svým vlastním, nadměrně se obětují a přebírají odpovědnost za druhé.
Člověk s emočně nestabilní poruchou osobnosti je prý náladový… No a Vy snad ne, když do Vás neustále někdo “šije”, vyčítá Vám pomalu i sychravé počasí venku za oknem???
Již z toho titulu, že jste nám tuto ,,diagnózu” dali, přiklepli, se již nikdy plně neuklidníme / nezotavíme (i kdybychom stokrát chtěli)… Vše mohlo být úplně jiné, kdyby jste byli Vy jiní a nesnažili se změnit nás! Na to nemáte totiž vůbec žádné právo!
NEBÝT VÁS, HYEN, NIKDY BYCHOM NIKOHO NEZAČALI OBTĚŽOVAT SVOU PŘÍTOMNOSTÍ / EXISTENCÍ!!! ZA “NORMÁLNÍCH”, BĚŽNÝCH PODMÍNEK SI TOTIŽ VYSTAČÍME ZCELA SAMI!!!
Když už nás přeci jen chcete za něco trestat, prosím, trestejte stejnou měrou i ty, kteří se provinili identickým způsobem, jako právě my! Neuvažujeme tímto způsobem proto, že bychom byli až natolik sobečtí nebo že bychom někomu jinému přáli něco zlého, pouze také toužíme pocítit tu Vaši takzvanou spravedlnost! Na to, že bychom tímto přístupem mohli ublížit i někomu jinému zpravidla v ten daný okamžik vůbec nemyslíme, pouze si zpětně domyslíme / uvědomíme, jak to asi vidíte vy sami! Nemáme rádi, když nám někdo křivdí!
Jedno je jisté, ,,psychopaté” si s Vámi ,,normálními” lidmi nikdy nic nezačínají, nikdy Vás sami od sebe nezačnou provokovat, posmívat se Vám, ponižovat Vaše napumpovaná ega, pouze se v pro ně vhodný okamžik (opět) intuitivně brání. Sami od sebe by se však nikdy k něčemu takovému neodhodlali, nerozhodli. V hloubi duše totiž nějaké to ubližování, ponižování ze srdce nenávidí!
Hledání souhlasu a uznání
Lidé se schématem nadměrné závislosti na souhlasu a uznání druhých jsou přesvědčeni, že když se jim toto nedostane, znamená to, že jsou nějakým způsobem špatní. Rychle se dostávají do napětí a křečovitého chování. Potřeba souhlasu a uznání bývá natolik nadměrná, že okolí to pokládá za zátěž a někdy schválně sebevědomí daného jedince neposiluje. Tito lidé neumějí říci ne, prosadit svůj názor nebo potřebu, chovají se pasivně. Obzvlášť velkou obavu mají z autorit.
Hlasité předčítání