Obr se na to z Normanem těžce rozesmáli,poručili Ohynovi,aby mě v léčírně hlídal a promluvil si se mnou!Až se vrátí,tak to ode mě musí slyšet,jinak Ohyna obr bude trápit!Tak bylo na Ohynovi,aby to se mnou zvládl. Domlouval mi,prosil mě,naklonil se ke mně a šeptal mi:
,,No tak,vždyť mi to před nimi řekni,i když to není pravda!My oba se k vůli nim nikdy milovat nepřestaneme!Oni dva to vědět nemusí!Nechci tě kvůli tomu před nimi bít a ty určitě taky nechceš,aby mi kvůli tobě obr zase ublížil!”
8. Pitomá hra!
Tak jsem otevřela oči a kývla:,,Dobře,řeknu,co chtějí oba slyšet,i když to není pravda,jenom nechápu obra,že musí vymýšlet pořád takový nesmyslný rozhodnutí,chce se mi s toho umřít!”
Ohyn smutně zasyčel:
,,Zkus hrát chvíli jejich hru a neber to tak vážně!Prostě jsou to páni a mají rádi ty svoje hry podle jejich pravidel!Říkej co chtějí slyšet,i když to není vůbec žádná pravda,jestli nechceš,aby nás trápili,chovej se tak,jak vyžadují,prosím,udělej to kvůli mně,když ne kvůli sobě!”
Byla jsem docela nešťastná,to se teda spojili dva!Obr s Normanem jsou ti nejhorší!Ale rozhodla jsem se jim říct,že Ohyna nemiluju,i když to není pravda,hned jak budu mít příležitost,uteču jim za Silverem!Ale to jsem Ohynovi raději neřekla,on by byl ještě víc smutný,protože ví,že ty jeho útěky nikdy nijak dobře nedopadli a obr ho za to moc trápil,tak si asi už ani netroufne,ale já si troufnu!Aby si nemysleli,že se tak snadno vzdám!
Pak do léčírny přišli obr s Normanem, zdáli se být oba opilí.Obr měl splihlý vlasy a praštěně se na mě šklebil,ale Norman vypadal zle,než kdy dřív. Když jsem řekla před nimi,že Ohyna nemiluju a nechci ho už vidět,tak se oba rozesmáli a Ohyn si očividně oddechl. Ale vadilo mi to a byla jsem s toho taky smutná. Rozbrečela jsem se a obr přikázal Normanovi,aby si se mnou poradil už bez něho i bez Ohyna!Oba zmizeli a já zůstala s protivným Normanem v léčírně. Norman přese mě přehodil přehoz,ze kterým jsem byla přikrytá a řekl:
,,Tak pojď odsud,už tu ležíš moc dlouho,projdeme se spolu a hned ti bude líp!”
9. Zpátky u Normana
Moc se mi s Normanem s léčírny nechtělo,pevně mě držel pod paži,šel se mnou pěšky přes černý les,ale já dál už nemohla!Norman se rozhodl,vysadit mě na záda,pak skuhral,že to asi nebyl moc dobrý nápad jít se mnou pěšky do jeho hradu!To jsem ho tak k smrti unavila!Před bránou jeho hradu se mnou padl a řval na hlídače,aby mu pomohli vstát,zavolali ještě pomoc,Norman poručil,aby mě taky odnesli do hradu,hlídali a nespustili za mě oči!Stál v síni a ukázal,aby mě nechali zase u krbu.Pak šel vyřízeně spát!
Normanova dcera byla jakási divná,asi si myslela,že v léčírně umřu,když jsem se vrátila k nim zpátky,řekla jen něco tak potichu pro sebe,naštvaně práskla dveřmi a odešla ze síně.
Zaspala jsem a když jsem se probudila seděli u mě ti strašliví Normanovi psi!Vyděsila jsem se jich a Norman se odněkud ode stolu na to zasmál!Pak jsem slyšela,jak vrzla židle a ze tmy síně se vynořil Norman,řekl psům,aby zmizeli a oba psi hned vstali a odešli ode mě. Oddechla jsem si a Norman na mě zabručel:
Nápad – ★★★☆☆
Příběh přináší zajímavý temný fantasy motiv zajetí, kde se hlavní hrdinka ocitá ve spárech drsného Normana a tajemného obra. Zápletka plná útlaku, pokusů o útěk a psychologických her má silný potenciál, ale občas působí trochu zmateně, jako bychom naskočili doprostřed rozjetého seriálu. Nosná myšlenka vzdoru proti mocnějším nepřátelům je však velmi lákavá a dává příběhu dobrý základ.
Atmosféra – ★★★★☆
Velmi chválím budování ponuré a beznadějné nálady, ze které čiší chlad hradního vězení i hrdinčino zoufalství. Emoce jsou syrové a scéna u táboráku, kdy drsný Norman hraje na kytaru, přináší nečekaně melancholický a lidský moment, který atmosféru krásně prohlubuje. Občasné rychlé střídání nálad sice může čtenáře trochu vytrhnout z děje, ale celkově se ti daří vtáhnout ho do tohoto temného světa.
Provedení – ★★☆☆☆
Tvá fantazie pracuje na plné obrátky a děj má svižné tempo, díky kterému text nenudí. Je ale potřeba zapracovat na plynulosti a úpravě – textu hodně ubírá chybějící mezera za čárkami a tečkami, což ztěžuje čtení, a objevují se i gramatické chyby (např. ‘s toho’ místo ‘z toho’). Dialogy by také zasloužily trochu oživit, aby nezačínaly neustále slovy ‘Norman na to’ nebo ‘řekla’. Pokud si text po sobě přečteš nahlas a vyladíš tyto technické drobnosti, tvůj styl to obrovsky posune kupředu.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo ukazuje, že máš obrovskou představivost a nebojíš se psát drsné, emočně vypjaté scény. Příběh má spád a zajímavou dynamiku mezi postavami, zejména nečekaně křehký závěr s kytarou se opravdu povedl. Pokud v budoucnu věnuješ více času závěrečné korektuře a uhlazení vět, tvé psaní získá mnohem profesionálnější nádech. Rozhodně v psaní pokračuj, máš v sobě skvělý vypravěčský talent!