Druhá paralelní budoucnost u Velkého Otce.
Z balkónu Velkého Otce promlouvá velekněz, nyní ministr obrany: “shromažďují velká vojska, dohodli se, že chtějí z nás nadělat své otroky a raději se mezi sebou nebudou již vraždit, ale budou vraždit nás, protože Nejkrutější veličenstvo shromáždilo veškerou moc a nechalo se pasovat a polít olejem hnusu na knížete Sada de sada a císaře strachu a bolesti bolestí, pána krutého z nejkrutějších a jejich hnusnými knězi predátství se nechal zvolit na papeže věčného mučení a utrpení a nyní pasuje své panoše a oficíry a vytváří největší predátskou armádu, jakou kdy byli schopni učinit.
Musíte jít hned a dodržovat všechna ustanovení svatých svitků a bojovat hrdě a čestně do posledního dechu a musíme efektivně, účinně a správně vítězit a nedovolit nepříteli překročit hranice za které jsme ho ve velké vlastenecké válce proti predátům vytlačili!”
A lid křičel: “hurá, hrr, na ně, ať žije stát lásky, stát vývoje, stát smyslu, stát evoluce, jdeme se bránit a jdeme bránit svojí touhu po životě, máme na ní právo, ať žije náš stát Evoluciónie!”
Nyní Velký Otec vztáhl ruku nad svou hlavu na znamení ticha a všichni ztichli… “Děti, já Vás již ve válce dlouho nepovedu, můj čas se naplňuje, za několik málo let zemřu ale máte svitky a uchovejte moje ikony a tělo v mauzoleu a uctívejte odkaz na mě….”
A lid pravil jednohlasně: “jsme navěky tví a ty jsi náš!”
A Otec pokračoval: “moje děti, my víme a vědecky jsme vypočítali, že se narodí další vyvolený přírodou a že ho ve správný čas poznáte a ten vás povede a i kdyby jste válku nevyhráli a dostali se do područí predátů, vyvede vás a napraví opět správnou rovnováhu přírody a úchylku bude léčit..”
Filosof stojící na balvanu vztáhl ruku a za všechny zvolal, “již teď tě milujeme, až se nám znova narodíš, náš Otče!”
Pak předstoupil ministr obrany a pasoval kněze na důstojníky a kněžky na důstojnice “armády obrany Evolúciónie” a přitom připomínal stálou úlohu kněžství a povinnosti nést učení a poskytovat jeho výklad lidu i vojákům všude a za všech podmínek a okolností. Dále pak vysvětloval strategie bojů a plány na obraná pásma a obrané valy a jejich úlohu, smysl a účinnost…
Nápad – ★★★★☆
Autor se pouští do neuvěřitelně ambiciózního propletence sci-fi dystopie, filozofických úvah, náboženské mystiky a dokonce i superhrdinského mýtu. Propojení paralelních světů, od vesmírného parníku přes současnou Prahu až po utopii Velkého Otce, je velmi originální a ukazuje obrovskou fantazii. Zápletka je sice místy dost spletitá a překombinovaná, ale nosná myšlenka o hledání pravdy a podstaty lidství v různých realitách má velký potenciál.
Atmosféra – ★★★☆☆
Text dokáže místy velmi dobře vtáhnout do děje, obzvláště v komornějších scénách, jako je noční procházka Prahou nebo tísnivé ticho zastaveného vesmírného parníku. Emoce postav a nálada jednotlivých světů jsou hmatatelné, ale atmosféru bohužel často sráží příliš dlouhé a popisné filozofické monology, které čtenáře vytrhávají z prožitku. Pokud autor nechá scény více dýchat a omezí vysvětlování, bude pohlcení příběhem mnohem silnější.
Provedení – ★★☆☆☆
Zde je největší prostor ke zlepšení, protože stylizace a velmi dlouhá, složitá souvětí občas brzdí plynulost a čtivost textu. Dialogy často působí spíše jako přednášky než přirozená mluva, což zpomaluje tempo, a text by si zasloužil výrazné proškrtání a dynamičtější strukturu. V ukázce se nachází dost pravopisných chyb, překlepů a problémů s interpunkcí (např. nadužívání tří teček), ale to lze snadno vyřešit pečlivou korekturou, důležitější je nyní zapracovat na přirozenějším toku vyprávění.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi odvážnou a myšlenkově bohatou ukázku, která se nebojí míchat žánry a klást hluboké filozofické otázky. Autor má nesporný vypravěčský talent a obrovskou představivost, ale text momentálně trpí přílišnou roztříštěností a těžkopádnou formou. S pečlivou redakční prací, zjednodušením stavby vět a polidštěním dialogů z toho může vzniknout naprosto unikátní a fascinující román. Rozhodně v psaní pokračujte, máte co říct!