Poezie

Podběl
Četba díla zabere cca 1 min.

Na hrázi rybníka v lese kvete podběl
Autor: Motýlek
Toto dílo je (33/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Podběl

 

Skromný a nenáročný

na jalové hlíně

vyvážce, či na příkopu

podle sluneční záře

ukazuje dvě tváře.

 

Když svítí – žlutě jásavou.

V suché trávě brzy zjara

tam ho děti uviděly,

jasná sluníčka

pro maminku natrhaly.

 

V pěstičkách je sevřely,

utíkaly rychle domů

rozevřely prstíky

nevěřícně zíraly –

kam se poděla?

 

To nevadí děti milé,

děkuji vám,

na čaj kvítky posuším,

on to podběl dělá –

ve zpocených dlaních

sluníčka se zavřela.

 

V Litomyšli dne 4. dubna 2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 32         Část 34 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
Ještě nedávno církev tvrdilaŽe žena duši nemáJenom děti aby rodilaA její ústa, měla být něm...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Má láska k tobě roste, mé srdce je čisté, prosté. Jsi mužem, jenž mi učaroval, polibky něž...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Zaklepalo u mých dveří stáří a já blázen pustil jsem ho dál Teď mi zdravá jídla stále vař...
Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
Rozletí se do všech stran a v půvabných spirálkách se začne pomalu snášet k zemi ... V o...
podnázev: po červeném vině viníkem V opojení Rozlil jsem víno Asi přímo do tvých očí pr...
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
Jsem... perlorodka v hlubinách ticha s nadějí usazena ratolest v sobě - snad jednou vyplavena...
nature, waters, lake
To ticho, keď vnímaš svoj dych. To ticho, keď počuješ tlkot svojho srdca. To ticho, keď sa súst...
Žádná dlouhá souvětí, až k Tobě přání doletí, potěší snad i pár krátkých řádek. M...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Až jednou ujede ti vlakZ nádraží, co život se jmenujeCo řekneš své duši pak?Až utřeš své slz...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
„Řekni pejsku: jsem tam já?“ Udiveně na mě zíráš hlavu kloníš ouška vztyčíš...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
občas pozoruju ptáky ne,že bych je zaujal: maličký  vzdálený  součást zemské masy &nbs...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Až se ti někdy bude chtít koutkem oka zavadit o můj prostý život... Bez vyzvání vejdi dál ...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
Výlet
Jak oblaka jdou nech se unášet krásným sněním. Přivři oči před blankytnou modří,  úchv...
Je půlnoc, možná už jedné půlHosté odešli již všichniSám zůstal jsem tu jak starý kůlStín...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
Tvé slzy smáčely mi hruďHořkosladké štěstí ze tvých očí stékaloAno, dnes mám na tebe zase c...
tři labutě s božskou aurou blond svatozáří a nekonečnou hloubkou očí   Mo...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
0