Je zde jídelní lístek a každý důstojník si může vybrat jedno ze dvou masitých a jednoho bezmasého jídla. Jídlo se zde podává na porcelánu, stejně tak i káva a čaj. Samozřejmě je zde i víno a pivo a jiný alkohol.
Někdy kapitán, nebo jíný důstojník pozve někoho z druhé třídy, pokud se jedná o poskoka významějšímu mafiánovi, nebo nějakého absolventa, kterého si chtějí předcházet kvůli meziplanetárnímu pašování.
Kapitáni a důstojníci druhých tříd plavidel si rádi nezákonně přivydělávají, jedou v tom s nimi druhořadí soudci, mafie a samozřejmě politici.
Klárk se vrátil z třetí třídy, sedl si v bufetu.
“Pozítří už budeme v Alfa Angeles” pomyslel si, ” konečně se dostaneme z paluby, patnáctý den už plujeme z Megatron Village, chvílemi prokládané plutí světelnými skoky, chvílemi atomovým pohonem a jednou za čas se zastavíme”.
“Nyní plujeme kolem Hvězdného ostrova, malé planetární soustavy, která je osamocena od dalších soustav, chtěl bych se tam podívat, jaké to tam je”, pomyslel si..
Tento distrikt si vynutila opozice.
Opozice má mizivá procenta, jejich senátoři a poslanci nemají de-facto žádný výrazný vliv, snad kromě několika zcela nepodstatnými jimi ovládanými územními celky. Klárk znal kdysi na studiích kamaráda, kterého přidělili jako soudce na distrikt ovládaný právě opozicí, ale už o něm více neslyšel.
Říká se, že opozice kritizuje vládu ve vztahu k dělníkům, že dokonce mají v jejích distriktech lepší podmínky a prý snad jsou z nich i samotní zástupci.
Ovšem i tak mají tak malý vliv, že se ani do médií nedostanou a tak ani Klárk neví, co je na tom vlastně pravdy. Většina obyvatel částí ovládané vládou, tak jak je Klárk zná, volí tím způsobem, že to berou spíše jako pracovní náplň. Všichni jsou v továrně instruováni, aby šli na appelplatz, tam je jim deset minut opakováno, jaké mají štěstí, že žijí ve svobodné zemi a že mohou díky volbám si na hodinu odpočinout z práce. Pak se děkuje vládě a představitelům a je doporučováno to zopakovat jako důkaz lásky a vstřícnosti a pak zaměstnanci mají již dopředu vybráno, kteří politici jsou ti nejlepší. Jsou jim rozdány hlasovací lístky s vybranými jmény provládních politiků a oni jen odevzdají tyto lístky do uren. Vše kontrolují odboroví předáci se psi a zavěšenými obušky podél odborové uniformy.
Klárk seděl dál v bufetu a pozoroval ruch, který kolem vytvářel právě se naobědvávající lodní personál. Již jen posedávali a popíjeli džin.
Trochu ho mrzelo, že vyrušili tu chvilku soukromé svobody a věčného ticha. Když tu si najednou všiml lodního důstojníka. Šel ze dveří, které vedou k můstku a kajutám důstojníků. A mířil přímo k jeho stolu…. “Dobrý večer” řekl s nehranou šarmantností, “jste Klárk Kollman”?
“Ano, co si přejete” -odvětil Klárk…
“Kapitán Vás zve do své kajuty, můžete mě následovat prosím?”
Hlasité předčítání
