„Chtěli bychom vědět, co přesně se stalo. Můžeš nám to popsat, Nairi?“ zeptá se mě vladař, když dojdu až před trůn.
„Na hlídce kousek od bažin jsme potkali skupinu gryfích jezdců, na kterou se Akron rozhodl, jen co je uviděl, zaútočit jako na vetřelce.“ Odpovím popravdě.
Heldin Soter druhý se na mně zkoumavě zadívá.
„A ty toto rozhodnutí neschvaluješ?“ zeptá se nakonec.
„Nebylo dost, abychom si mohli být jistí, že je zvládneme porazit! Měl jediné štěstí, že se mi náhodou podařilo omráčit jejich velitele!“ řeknu a pokouším se znít co nejvíc neutrálně, ale nejsem si jistá, že se mi to daří.
Král jen kývne hlavou: „Pana Gunnara jsme vyslýchali, ale kromě jména nám odmítl cokoli sdělit. Hrabě Kirill navrhl, že než se to z něj pokusíme vypáčit silou, mohla bys za ním zajít ty. Chceme abys zkusila vše, co můžeš, abychom nemuseli využívat hrubou silu.“
Na chvíli si hraje s korunou ve vlasech, ale poté na mě rychle mávne, jako by si něco uvědomil. „Tak běž, Nairi. Je v severní věznici. A nezklam mě!“
Kývnu a vydám se splnit rozkaz, králi není dobré odmlouvat jen proto, že se člověku nechce. „A udělej pro to opravdu všechno! Nechceme, aby nám král Lothar vyhlásil válku jen kvůli tomu, že jsme někomu zkřivili pár vlasů!“ pronese dřív, než stihnu odejít úplně.
Křiknu za sebou, že se na mně může Jeho Veličenstvo spolehnout. Poté zamířím do severní části paláce za tím akobarským červem, který mě zdržuje od pískoviště.
Ještě stále jsem naštvaná na Akrona a svou zlost si vybíjím na železných dveřích s mřížemi ve vstupu do podzemní chodby. Při řádném třísknutí sebou hlídající stráže pěkně škubne a rychle začne blekotat, kde najdu tu akobarskou přítěž.
Vstoupím do cely a zavřu za sebou dveře. Klíče hodím ven, takže se odrazí od protější stěny a skončí daleko od nás, takže se odsud nedostanu ani já, ani vězeň.
Vtom mě napadne mnohem lepší způsob, jak se zbavit špatné nálady, než je mlácení mřížemi. Vytáhnu dýku a ušklíbnu se. Ty sis hrál se mnou, tak teď je řada na mě!
Vyhodím svůj milovaný nožík do vzduchu, a poté ho zase chytím.
Naše pohledy se střetnou.
Hlasité předčítání