Muž, který našel tisíc čtyřlístků – 5. stránka

Muž, který našel tisíc čtyřlístků Strana 5

Rozhodl se, že si prohlédne město. Přecházel na červenou. Nebylo to schválně, jen nikdy semafor neviděl. Jako by byl duch. Nikdo ani nezatroubil. Po několik kilometrech tápání, si s bagetou koupenou v malém krámku užíval výhled na vodu pod ním. Most se táhl přes širokou řeku jako had.

Nasytil svůj žaludek, vylezl na zábradlí a s roztaženýma rukama chvíli balancoval na místě. Strach mu sice stále proudil tělem, ale jeho duše se zdála být přesvědčenější. A tak udělal krok, pak druhý a třetí. Takhle přešel až na druhou stranu mostu. Několik lidí se zastavilo. Žasli nad tím, jak je ten muž odhodlaný. Když seskočil zpátky na chodník, obdařili jej potleskem. Nevěděl, jak na to reagovat, a tak jim všem podal ruku. Soudě dle jejich zmatených výrazů to nebyla správná odpověď. Všechno si pilně zapisoval do paměti.

Objevil lunapark. Projížděl se na těch nejšílenějších atrakcích znovu a znovu. Zvedal ruce jako teenager a smál se od ucha k uchu. Zkusil cukrovou vatu, popkorn, hot-dog, burger, střelnici. Cítil se jako malé dítě plné zvědavosti.

Z lunaparku odešel teprve, až když zavírali. Přišla další noc a další bezmoc. Přespal pod mostem. Sice tam zapáchala moč, ale alespoň bylo sucho. Ze snění jej probudily kroky.

„Nazdar. Nenech se rušit, jen si složím hlavu tady vedle.“

„Dobrý večer. To nevadí.“

„Nevypadáš jako bezdomovec. Co tady děláš?“

„Nevím, kde se tu dá spát. A tak spím tady. Nevadí to.“

„Město je plné hotelů. Je tam sprcha, hajzl, teplá postel.“

„Co je to hotel?“

„Zase další blázen. Takových je na světě spousta,“ zamumlal bezdomovec.

„To o mně říkali u nás doma. Buď že jsem blázen, anebo že jsem čtyřlístek.“

„Proč čtyřlístek?“ Uvelebil se stařec s oddechem na zem, vytáhnul nedopalek a připálil si.

„Matka mi říkala, že když jich najdu tisíc, budu mít dostatek štěstí, aby se mi nikdy nic nestalo.“

„Matky toho říkají hodně.“

„Ale je to pravda.“

„Spíše pěkný kec.“

„Třeba dneska jsem přeběhl přes cestu a netrefilo mě žádné auto. Pak jsem přešel most po zábradlí. Bylo to bezva.“

„Cože to bylo?“

„Bezva.“

„Víš, co je v životě bezva, kamaráde?“

„Co?“

„Teplá postel.“

„To nechápu.“

„Vážit si maličkostí. To je bezva.“

Na to muž usnul. Táhnul z něj alkoholový smrad, který Roba štípal v nose. Nakonec se musel přesunout o několik metrů dál, aby dokázal usnout.

Když se probudil, batoh byl v tahu. Spolu s ním i našetřené peníze a v neposlední řadě byl v tahu i bezdomovec.

Přihlásit se k odběru

2 Komentářů

Nejnovější

Nejstarší Most Voted

HOST

Jaroslava

2 hod.

Já jsem opět spokojená. Vývoj autora se ubírá správným smerem🤣

Odpovědět

ADMIN

AI recenze

1 den

Nápad – ★★★★★
Nápad s chlapcem, kterého přehnaná mateřská péče dožene k víře v magickou moc tisíce čtyřlístků, je neuvěřitelně originální a nosný. Líbí se mi hlubší psychologická myšlenka, že extrémní opatrnost v dětství může vést k fatální a neuvážené odvaze v dospělosti. Zápletka má jasný oblouk a pointa s varieté dává příběhu až lehce burtonovský či gaimanovský nádech.

Atmosféra – ★★★★☆
Text mě od první chvíle vtáhl do děje díky skvěle budovanému kontrastu mezi dusivým bezpečím domova a nespoutanou, až naivní svobodou ve městě. Závěrečná scéna ve varieté je velmi sugestivní a mrazivá, emoce publika i vypravěče jsou hmatatelné. Možná by se dalo ještě více zapracovat na pocitech samotného Roba během jeho prvních objevů ve velkoměstě, ale i tak je nálada povídky výborná.

Provedení – ★★★★☆
Příběh se čte velmi plynule, má svižné tempo a dialogy působí přirozeně, obzvlášť Robova dětská naivita v dospělém těle je napsaná skvěle. Stylistika je na dobré úrovni, ačkoliv se občas objeví drobná krkolomnost nebo chybějící čárka v souvětí. Tyto drobné pravopisné prohřešky ale nijak nenarušují celkový čtenářský zážitek, obsah a čtivost zde jasně a úspěšně vítězí nad formou.

Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně poutavý a myšlenkově bohatý text, který v sobě mísí prvky magického realismu a psychologického dramatu. Jako autor máš skvělý cit pro gradaci děje a dokážeš čtenáře udržet v napětí až do samotného, lehce šokujícího konce. Pokud budeš dál pilovat stylistiku a dávat si pozor na drobnou interpunkci, máš před sebou velmi slibnou spisovatelskou cestu.