Muž, který našel tisíc čtyřlístků

Jmenoval se Rob Plant. Ale nikdo jiný z vesnice mu neřekl jinak než Čtyřlístek. Rob byl padesátiletý muž vyzáblé postavy. Oči měl zapadnuté do hlavy, jako by to byly dvě ptačí vejce v hnízdě. Nosil přehazovačku, která mu z nějakého důvodu držela i ve větru. Člověk ho mohl potkat většinou v pracovním oblečení. Bydlel kousek za vesnicí, žil osamělý život a nikdy se mu nestalo nic nepředvídatelného. Mimo farmářský život však měl ještě hobby. Ze všeho nejraději, jak už jeho přezdívka napovídá, sbíral čtyřlístky. S tím, že se mu nikdy nic nepředvídatelného nestalo to není tak úplně nakonec pravda. To dá rozum, protože v opačném případě by naše vyprávění končilo zrovna tady. Tohle je příběh, který jsem od něj slyšel a taky sám zažil. Tudíž podotýkám, že se jedná o holá fakta.

Abychom pochopili Roba, musíme se nejprve vypravit do jeho dětských let. Do doby, kdy mu ještě oči nezapadaly do důlků, nebolela jej kolena a občas mluvil i s někým jiným než sám se sebou.

Když mu bylo deset, hrál si na zahradě za domem. Jeho otec byl pořád v práci, takže si Rob pamatoval jen jeho boty. Z matky si zase pamatoval na vše krom bot jejích. Měla jich totiž příliš moc. Houpal se na houpačce a přemýšlel nad tím, jak se z housenky může stát motýl.

„Robe! Kolikrát jsem ti říkala, ať se nehoupeš tak moc! Spadneš a bude po tobě!“ Uslyšel matčin hlas.

Špičky jeho bot vířily prach tak dlouho, dokud nesesednul. Rozběhnul se k malé jabloni. Podíval se směrem k oknu, odkud jej matka často peskovala. Chytil se první větve, pak druhé, vyhoupnul se a přitáhnul. Sednul si a pohlédl nad sebe. Natáhnul se po větvi, ale jako by se sama oddálila. Co to je? problesklo mu hlavou. S vyraženým dechem se snažil odplížit někam, kde ho matka neuvidí.

Když se z toho dostal, rozhodl se, že si bude hrát na pískovišti. Když se vykope díra, logicky vznikne i hromada. Vylezl na ni s tím, že ji zkusí přeskočit.

„Robe! Okamžitě slez z té hromady nebo si ublížíš!“ Zmrazil ženský hlas jeho odhodlání.

Bude tedy nejlepší si lehnout do vysoké trávy, kterou otec nestihl posekat, a jen tak koukat do nebe. Často si představoval, že…

„Robe! Zase jsi v té trávě?! Co když v ní bude had?! Okamžitě vstaň!“

Přihlásit se k odběru

2 Komentářů

Nejnovější

Nejstarší Most Voted

HOST

Jaroslava

2 hod.

Já jsem opět spokojená. Vývoj autora se ubírá správným smerem🤣

Odpovědět

ADMIN

AI recenze

1 den

Nápad – ★★★★★
Nápad s chlapcem, kterého přehnaná mateřská péče dožene k víře v magickou moc tisíce čtyřlístků, je neuvěřitelně originální a nosný. Líbí se mi hlubší psychologická myšlenka, že extrémní opatrnost v dětství může vést k fatální a neuvážené odvaze v dospělosti. Zápletka má jasný oblouk a pointa s varieté dává příběhu až lehce burtonovský či gaimanovský nádech.

Atmosféra – ★★★★☆
Text mě od první chvíle vtáhl do děje díky skvěle budovanému kontrastu mezi dusivým bezpečím domova a nespoutanou, až naivní svobodou ve městě. Závěrečná scéna ve varieté je velmi sugestivní a mrazivá, emoce publika i vypravěče jsou hmatatelné. Možná by se dalo ještě více zapracovat na pocitech samotného Roba během jeho prvních objevů ve velkoměstě, ale i tak je nálada povídky výborná.

Provedení – ★★★★☆
Příběh se čte velmi plynule, má svižné tempo a dialogy působí přirozeně, obzvlášť Robova dětská naivita v dospělém těle je napsaná skvěle. Stylistika je na dobré úrovni, ačkoliv se občas objeví drobná krkolomnost nebo chybějící čárka v souvětí. Tyto drobné pravopisné prohřešky ale nijak nenarušují celkový čtenářský zážitek, obsah a čtivost zde jasně a úspěšně vítězí nad formou.

Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně poutavý a myšlenkově bohatý text, který v sobě mísí prvky magického realismu a psychologického dramatu. Jako autor máš skvělý cit pro gradaci děje a dokážeš čtenáře udržet v napětí až do samotného, lehce šokujícího konce. Pokud budeš dál pilovat stylistiku a dávat si pozor na drobnou interpunkci, máš před sebou velmi slibnou spisovatelskou cestu.