Muž, který našel tisíc čtyřlístků – 2. stránka

Muž, který našel tisíc čtyřlístků Strana 2

Každým dnem, kdy se malý Rob rozhodl trávit čas venku, dostával jen instrukce, co vše nesmí dělat. Nutno podotknout, že jej to nefrustrovalo. Matce věřil. Miloval ji nadevše, takže když mu říkala, kde všude číhá nebezpečí, pevně jí věřil.

S rukama v kapsách se procházel po zahradě. Stále ještě neposekané. Mezi trsem jetele si všiml, něčeho, co tam nepatří. Zvláštního útvaru vymykajícího se všemu, co kdy spatřil. Sklonil se, uchopil jej co nejblíže ke kořenu a utrhnul. Zvedl jej jako trofej a prohlížel ve slunci. Točil s ním sem a tam, aby mu neunikl žádný detail.

„Mami! Podívej, co jsem našel!“ řekl s nadšením, když přiběhl do kuchyně.

„Podívejme! Tak krásný čtyřlístek jsem ještě neviděla.“ Usmála se tím nejsladším úsměvem matky chválící svého syna. „To je čtyřlístek. Jsou velmi vzácné. Nechej si ho a přinese ti štěstí.“

„Takže už můžu vylézt na strom? Budu mít štěstí a nespadnu?“

„To ne.“

„A co musím udělat pro to, aby se mi nic nestalo?“

„Řekněme, že těch čtyřlístků musíš najít tisíc.“

„Tisíc? Ale mami, tolik čtyřlístků ani neexistuje!“

„Štěstí je vrtkavá věc synáčku. Musíš si ho vždy velmi dobře pojistit.“

Když Robův otec zemřel, bylo mu třináct. Matce neukápla ani slza. Jen uklidila vše, co po něm zbylo. Ze skříně zmizely košile, montérky, kalhoty. Vše, až na boty. Ty zdědil Rob. Už v tomto věku byl dost velký na to, aby je mohl nosit.

Škola pro něj byla jediným útočištěm, kdy nebyl pod dohledem. O přestávkách jezdil po zábradlí, skákal se schodů, po škole se s kamarády vydával k přehradě. Netrvalo však dlouho a u jednoho takového výletu jej matka vyhmátla. Shodou okolností šla k přehradě na kopřivy. Když svého syna uviděla polonahého, jak se noří do vody, okamžitě zakročila.

Postupem času tak ztratil kamarády a vůbec chuť mluvit. Chodíval na místní farmu, kde krmil dobytek a házel hnůj. I tam byl pod kontrolou. Zaměstnala ho tam sestra jeho matky. Jediný rozdíl mezi těmito ženami byl jen ve tvaru střihů jejich vlasů. Tetu si představme krátkovlasou, kdežto matku dlouhovlasou. Chcete-li, může tomu být naopak. Pro náš příběh je tato informace zcela irelevantní.

S hledáním čtyřlístků Rob nikdy tak úplně neskončil. Poctivě je sbíral, zakládal do tajného sešitu a počítal si je. Když mu bylo jednadvacet, měl jich nasbíraných už dobrých padesát. Uvědomil si, že s tímto tempem se do tisíce za jeden život dostane jen těžko. Jeho cíl byl v tomto věku jasný. Znamenal jistou svobodu. Denně věnoval hledání klidně i čtyři hodiny, ale počty rostly jen velmi málo.

Přihlásit se k odběru

2 Komentářů

Nejnovější

Nejstarší Most Voted

HOST

Jaroslava

1 hod.

Já jsem opět spokojená. Vývoj autora se ubírá správným smerem🤣

Odpovědět

ADMIN

AI recenze

1 den

Nápad – ★★★★★
Nápad s chlapcem, kterého přehnaná mateřská péče dožene k víře v magickou moc tisíce čtyřlístků, je neuvěřitelně originální a nosný. Líbí se mi hlubší psychologická myšlenka, že extrémní opatrnost v dětství může vést k fatální a neuvážené odvaze v dospělosti. Zápletka má jasný oblouk a pointa s varieté dává příběhu až lehce burtonovský či gaimanovský nádech.

Atmosféra – ★★★★☆
Text mě od první chvíle vtáhl do děje díky skvěle budovanému kontrastu mezi dusivým bezpečím domova a nespoutanou, až naivní svobodou ve městě. Závěrečná scéna ve varieté je velmi sugestivní a mrazivá, emoce publika i vypravěče jsou hmatatelné. Možná by se dalo ještě více zapracovat na pocitech samotného Roba během jeho prvních objevů ve velkoměstě, ale i tak je nálada povídky výborná.

Provedení – ★★★★☆
Příběh se čte velmi plynule, má svižné tempo a dialogy působí přirozeně, obzvlášť Robova dětská naivita v dospělém těle je napsaná skvěle. Stylistika je na dobré úrovni, ačkoliv se občas objeví drobná krkolomnost nebo chybějící čárka v souvětí. Tyto drobné pravopisné prohřešky ale nijak nenarušují celkový čtenářský zážitek, obsah a čtivost zde jasně a úspěšně vítězí nad formou.

Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně poutavý a myšlenkově bohatý text, který v sobě mísí prvky magického realismu a psychologického dramatu. Jako autor máš skvělý cit pro gradaci děje a dokážeš čtenáře udržet v napětí až do samotného, lehce šokujícího konce. Pokud budeš dál pilovat stylistiku a dávat si pozor na drobnou interpunkci, máš před sebou velmi slibnou spisovatelskou cestu.