Muž, který našel tisíc čtyřlístků – 4. stránka

Muž, který našel tisíc čtyřlístků Strana 4

„Světe! Světe! Světe! Jsem připraven!“ zvolal.

Na nic nečekal. Stejně by nedokázal ani zamhouřit oka. Sbalil si věci a vyrazil. Pod paží všechny sešity se čtyřlístky. Zamířil na hřbitov k hrobu jeho rodičů. Otevřel okýnko pod náhrobkem a vedle fotek jeho matky a otce sešity položil.

Když procházel uličkami své vesnice, lidé po něm zvědavě pokukovali. Usmíval se od ucha k uchu. S jistou chůzí mířil přímo k vlakové zastávce.

„Chlapče, tudy žádný vlak dnes nepojede. Musíš sem přijít zítra v sedm ráno,“ prozradila mu stařena, kterou tam potkal.

Domů se mu ale nechtělo. Místo toho snědl kousek chleba, který si vzal s sebou a rozhodl se, že tam pro jistotu přespí. Byl květen. Na nebi ani mráček.

Pršet začalo asi v jednu ráno. Schoval se pod malou plechovou stříšku. Byla samá díra. Roztáhnul deku a přivázal ji k trubkám kolem, aby alespoň trochu zmírnil přívaly vody. Po zbytek noci už oka nezamhouřil.

Uschnul teprve po třech hodinách jízdy. Vůbec netušil, kdy vystoupí. U průvodčího si dokupoval lístek za lístkem. Žádné město se mu nezdálo dostatečně velké, aby mohl začít žít. Jízda se tak protáhla na celý den.

Pod rouškou noci se ubytování hledá jen velmi těžko. Přespal tudíž v jedné podzemní garáži, kam se vkradl, když z něj vyjíždělo auto. Ustlal si mezi bílou dodávkou a červeným kombíkem. Nezdálo se mu o ničem jiném než o hledání čtyřlístků.

„Sakrafix! Co tady děláš?!“ vzbudil Roba mužský hlas.

Rozlepil oči. Stál nad ním plešatý hromotluk s vrásky plnými hněvu.

„Spím tady,“ Rob na to.

„Vypadni odsud!“

„Moment.“

Hromotluk chytil Roba pod krkem a postavil ho. Mrštil s ním přes kapotu červeného kombíku. Ta se na vteřinu prohnula, zapružila a vyhodila Roba dál. Jako by tomu nevěřil, ověřil si, že opravdu stojí nohami na zemi.

„Vypadni odsud!“

„Posbírám si věci,“ zaprotestoval.

Hromotluk po něm hodil batoh. Rob zavřel oči a natáhnul ruce. Chytil ho s elegancí varietního umělce, nasadil a rozběhl se pryč.

Strach mu procházel žilami jako metro projíždí podzemím. Hned za podzemním parkovištěm se táhla frekventovaná silnice. Vběhl přímo na ni, aniž by se rozhlédnul. Vítr žlutého auta mu málem rozcuchal tolik věrnou přehazovačku, aby mu pak černé auto ťuklo zrcátkem po konečku pravého malíčku jeho třesoucí se ruky. Na druhé straně silnice se otočil a nevěřil svým očím. Auta jezdila sem a tam. Je to tak. Matka měla pravdu. Tisíc čtyřlístků opravdu funguje! došlo mu.

Přihlásit se k odběru

2 Komentářů

Nejnovější

Nejstarší Most Voted

HOST

Jaroslava

2 hod.

Já jsem opět spokojená. Vývoj autora se ubírá správným smerem🤣

Odpovědět

ADMIN

AI recenze

1 den

Nápad – ★★★★★
Nápad s chlapcem, kterého přehnaná mateřská péče dožene k víře v magickou moc tisíce čtyřlístků, je neuvěřitelně originální a nosný. Líbí se mi hlubší psychologická myšlenka, že extrémní opatrnost v dětství může vést k fatální a neuvážené odvaze v dospělosti. Zápletka má jasný oblouk a pointa s varieté dává příběhu až lehce burtonovský či gaimanovský nádech.

Atmosféra – ★★★★☆
Text mě od první chvíle vtáhl do děje díky skvěle budovanému kontrastu mezi dusivým bezpečím domova a nespoutanou, až naivní svobodou ve městě. Závěrečná scéna ve varieté je velmi sugestivní a mrazivá, emoce publika i vypravěče jsou hmatatelné. Možná by se dalo ještě více zapracovat na pocitech samotného Roba během jeho prvních objevů ve velkoměstě, ale i tak je nálada povídky výborná.

Provedení – ★★★★☆
Příběh se čte velmi plynule, má svižné tempo a dialogy působí přirozeně, obzvlášť Robova dětská naivita v dospělém těle je napsaná skvěle. Stylistika je na dobré úrovni, ačkoliv se občas objeví drobná krkolomnost nebo chybějící čárka v souvětí. Tyto drobné pravopisné prohřešky ale nijak nenarušují celkový čtenářský zážitek, obsah a čtivost zde jasně a úspěšně vítězí nad formou.

Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně poutavý a myšlenkově bohatý text, který v sobě mísí prvky magického realismu a psychologického dramatu. Jako autor máš skvělý cit pro gradaci děje a dokážeš čtenáře udržet v napětí až do samotného, lehce šokujícího konce. Pokud budeš dál pilovat stylistiku a dávat si pozor na drobnou interpunkci, máš před sebou velmi slibnou spisovatelskou cestu.