Povídka

Mýma očima
Četba díla zabere cca 19 min.

Autor: Kitsune

Probudila jsem se do nového rána. Slunce vrhalo do místnosti rudé odlesky, jako by ho překryly obrovské červánky. Zvláštní pokoj se spoustou polštářů a plyšáků. Valná většina z nic byla podrápaná nebo nesla stopy ostrých zoubků. Nebylo těžké odhadnout, jaká zvířátka zde bydlí. Skutečně neuběhlo ani pár vteřin a přímo přede mnou seděla kočka svou barvou připomínající malířskou paletu po dlouhém používání.

Koukala skrze mě uhrančivýma očima, jako bych byla průsvitný duch a přímo za mnou bylo něco hodně zajímavého. Zkusmo jsem ji pohladila a ruka proplouvající skrze ni mi potvrdila mou prvotní myšlenku. Prohlédla jsem si ruku opravdu důkladně a po stránce vizuální se nezdála jiná než obvykle. Pět prstů se čtyřmi články a palec s třemi. Možná to bylo trochu podivné.

Stejně jako pocit, který se šířil celým mým tělem. Jasně si pamatuji, že něco takového už jsem zažila někdy dřív. Pocit, kdy jsem se cítila lehká, jako bych nic nevážila a kolem žaludku jsem cítila pumpování krve. Bylo to mnohem intenzivnější než pocity, když jsem stávala na rozhlednách, vysokých hradbách nebo na balkónech a koukala se dolů. Tohle bylo lepší.

Ještě chvíli jsem se kochala svou rukou, která prazvláštností chvíle působila naprosto neznámě, než jsem periferním viděním zaregistrovala příchod dalších koček. Každá byla jinak zbarvená. Jedna měla šest nohou, další pouze dvě a u jednoho kocoura jsem jich napočítala třináct. I tvary zdály se naprostými originály.

Některé z nich si přisedly k první kočce a spolu s ní pozorovaly prostor skrze mě, jiné dělaly neplechu, jedna si packou umývala obličej a dvě se drbaly zadními packami za uchem. Byl na ně kouzelný pohled. Znala jsem detail každé z nich. Ta v rohu neměla ráda, když se na ni čímkoliv štěrchalo. Kočka naproti mně se zelenou skvrnou kolem levého oka měla nejraději operu a kočka vedle ní, která na ni hleděla zlověstným pohledem, operu přímo nenáviděla. Ostatně ani mezi sebou se neměly moc v lásce. Mourovaná kočka věšící se právě na lutr ráda nechávala své části těla na různých místech, aby ji ostatní, hlavně já, nikdy nenašli celou. Kočičí zrzavá dvojčata milovala, když jim někdo předčítal z knih a nezáleželo na tom, jestli se jedná o poezii, romány, cestopisy nebo kuchařku.

Až teď jsem si uvědomila, že někdo pustil čtvercové rádio levitující ve vzduchu. Hrála zrovna píseň Thrill is Gone od Bedford Falls. Slova jsem sice nedokázala vnímat, ale tuto specifickou melodii a chraplavý hlas zpěváka v refrénu bych si nedokázala splést. Nejspíše to zapnul kocour s třinácti packami, protože ostatní kočky upřednostňovaly spíše klasiku nebo Queeny.

Ucítila jsem ostrý pach kočičince, který byl dílem modro-zlatého kocoura, a rozhodla se, že rozkoukávání v tomto pokoji bylo dost. Zaujaly mě oprýskané dveře s kulatou klikou. Hlavně tím, že byly v podlaze. Klíč v zámku stačilo jen mírně pootočit a jemně do dveří zatlačit.

Sešla jsem po točitých, příkrých schodech a ocitla se v další místnosti. Byla velmi tmavá až na prapodivné osvícení. Tančící odlesky na zdech připomínaly vlnící vodní hladinu s paprsky ranního slunce. Dveře nade mnou se s hlasitým třeskotem zabouchly a splynuly se stropem, u nějž visel lustr z mořských korálů, na kterém ovšem nebyly ani žárovky, ani svíčky. Očividně to byla pouhá dekorace, ale nešlo mi do hlavy, odkud se bere to světlo. Z oken určitě ne, protože tu žádná nebyla a dveře naproti mně nebyly prosklené. A pak mě to trklo. Mohl za to krunýř modré želvy, který zářil jako noční obloha posetá hvězdami. Začala jsem se rozhlížet po místnosti, jestli ji neuvidím. Často se schovávala, měla ráda vlastní klid.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Kitsune

Vždy je čas na čaj...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

person holding stainless steel knife
Můr pokračování. To je ale nádherné ráno. Slunko krásně svítí a hřeje. Jako o život. Fouká...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Poprvé se to stalo asi před rokem. Eva pracovala jako masérka. Byla to mladá perspektivní žena, kt...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
světkuška
Byl prosinec, sníh se sypal za oknem jako roztržená peřina. Do Vánoc chybělo jen několik málo dn...
water, ice, winter, snow, arctic, frozen, north pole, cold, iceberg, frost, sea, climate change, mountains, antarctic, winter magic, natural wonders, ice, ice, ice, ice, ice, nature, climate change
Úvod, do mých můr. Šedá. Celý svět se skládá z šedé barvy. Nekonečno odstínů. Ale vždy je...
Postavila vodu na kávu. Kávu nesnášela, její chuť ji nutila šklebit se, a i když se snažila hoř...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Nacházel se v rozlehlém a členitém chrámu s víceúrovňovou podlahou, mnoha schodišti a sloupy....
Zabzučel mi telefon a z displeje na mě blikala ikonka smsky. Rozespale jsem ho odemkl. Zpráva byla od...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
Neustále hledím na kurzor, problikávající na bílé stránce. Ta zář mě oslňuje, jako bych hled...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Viry  jsou opravdu velmi inteligentní
Slečna Zdeňka Kosáčková bydlela v Praze na Kampě, odtud chodila do Dívčí školy proživotní - t...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Vždycky jsem byl plachý a vcelku uzavřený člověk. Místo abych chodil na zábavy, jako moji ostatn...
Poprvé se to stalo asi před rokem. Eva pracovala jako masérka. Byla to mladá perspektivní žena, kt...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Maminko, v okamžiku narození jsem vnímala jen chlad, strach a konejšivou hebkost Tvého hlasu. Zat...
Ani nevím, jak začít, aby to bylo hned od začátku zajímavý?:-) Přála jsem si vždycky někomu po...
Sleep White Winter, album: Dreamscapes (2013)
Kde to kruci jsem? Na nic si nepamatuji. Všude je tma. Ruce mám napřažené před sebou a zoufale se s...
Psal se rok 2009, slunce již pomalu přestávalo hřát a žluté, oranžové a červené listí se z po...
Sci-fi příběh pro nejlepšího tátu na světě. Napsal Ephe. V propastné hlubině nekonečného ves...
Nacházel se v rozlehlém a členitém chrámu s víceúrovňovou podlahou, mnoha schodišti a sloupy....
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
0