Kdo je a kdo není přítel? – 4. stránka

Kdo je a kdo není přítel?Strana 4

Tak jsem šla Silverovi pro žezlo,když jsem ho vzala,rozzářilo se,Silver vylezl s lázně a přehodil si přes sebe plášť,žezlo mi vzal,abych mu s tím náhodou nechtěla zmizet,ustaraně řekl:,,Ty,víš že jsi pro mě nebezpečná? Nerad bych,abys mi vzala moji ochranu!Moje kouzelné žezlo,bez kterého jsem zranitelný!Prosím,musíš pochopit,že máme s obrem dohodu,ty patříš jemu a když pořád ke mně utíkáš,tak mě tím ohrožuješ!Já vím,že asi nemáš jinou možnost,než utéct ke mně,chceš abych tě ochránil,když víš,že to není možné!Obr se mi pak mstí a ublíží mi,nebo ublíží Ohynovi, kvůli tobě!“

Bylo mi to moc líto a chtělo se mi brečet,Silver mi tím chtěl opatrně říct,abych už k němu neutíkala!Chtěl,abych zkusila zmizet jinam,nebo abych raději odešla dřív,než se tu objeví Ínemak!Tak jsem kývla a objala Silvera:

,,Promiň Silvere,tak raději zmizím, ráda jsem tě viděla,aspoň takto na chvilku!“

Silver mě od sebe jemně odstrčil,řekl:,,Taky tě rád vidím,ale prosím teď jdi už domů!“

Za Moranem

Tak jsem od Silvera odešla,nešlo mi použít to znamení,cítila jsem se slabě a vyčerpaně,měla jsem mokrý šaty a vůbec jsem nevěděla,kam se mám před obrem schovat? K Moranovi? Napadlo mě,tak jsem skočila do řeky a nechala se unášet proudem,až do bývalé Normanovy říše,tam jsem šla do přístavního města a procházela se tam jen tak v promočených šatech,přemýšlela jsem,co Moranovi,řeknu a jestli mě bude chtít vidět?A jak se vlastně dostanu až na jeho ostrovy?Vždyť tak daleko nedoplavu?A když použiju znovu to znamení,co když se objevím znovu u Silvera? Moje levá dlaň byla rozmočená,znamení mě i přes to divně pálilo!Takto jsem to nikdy dřív necítila,myslím,že se moje znamení aktivuje hněvem!Skočila jsem raději do moře,nechci to raději použít! Volala jsem:

,,Morané pomoc!“

A doufala,že mě třeba uslyší? Nedaleko plula malá loďka a v ní byly víly s Moranova paláce,připluly ke mně a ptaly se,proč volám jejich krále?Řekla jsem:

,,Potřebovala bych s Moranem mluvit,můžete mě k němu vzít?“

Jedna víla řekla: ,,Odvezeme tě,na čekací ostrov a řekneme mu o tobě,on se pak sám rozhodne,jestli s tebou promluví,ty jsi ta od obra s Temnoviště?“

Jo,kývla jsem,tak mě víly odvezly na čekací ostrov,když jsem tam čekala,schovala jsem se raději za útes,co když se tu objeví obr a odvede mě dřív,než se objeví Moran?Ale za nedlouho rozvířila vodu strašlivá chobotnice,Moranova přepravka a s ní vyskočil Moran! Rozhlížel se a zavolal:

,,Jsi tu?“ Vykoukla jsem za útesem a Moran se na mě zasmál a zeptal se:,,To jsi vážně utekla obrovi za mnou?“

Přišel ke mně blíž a pořád se překvapeně usmíval:,,Nejdeš za mnou?Nebo si netroufneš?Co?Ínemak tě zas moc naštval?“

,,Jo“,kývla jsem,,moc mě naštval,asi už to není žádný přítel!“

Moran se zeptal:,,A myslíš, že já jsem přítel?“

Tak jsem řekla:,,Nevím,snad jsi?“

Moran šel až ke mně za útes,aby mě objal a řekl:,,To víš,že jsem tvůj přítel,ale taky i Ínemakův,co se stalo,že jsi mu utekla?Řekneš mi to?“

Tak jsem mu vysvětlila,co všechno se u obra stalo,ale neřekla jsem mu raději nic o Silverovi,možná by se na to nazlobil a nemluvil by pak se mnou! Moran se podíval na moji levou dlaň a řekl:

,,Tohle je moc špatné,dej si na to pozor a věř obrovi,když tě varuje,abys to znamení nechtěla raději používat!Ale dobře,něco vymyslím,aby se obr už nezlobil,jo?“

Tak jsem byla na to moc ráda,Moran mě zatáhl do moře,řekl: ,,Pojď,půjdem si zaplavat,aby ses troch uklidnila s toho rozrušení!Voda to utopí,odplaví všechny starosti,smutky i ti zchladí hlavu a pak ti bude líp a doprovodím tě zpátky do Temnoviště k obrovi,řeknu mu,aby se tolik pořád nezlobil a nepřeháněl to s tou jeho krutostí!Pozvu vás všechny na loď,vím že se ti tam minule líbilo!“

Nakonec to bylo s Moranem moc fajn!Ale nestihl mě doprovodit zpátky k obrovi,zmizela jsem už domů…

4 / 5 Předchozí Další

Přihlásit se k odběru

1 Komentář

Nejnovější

Nejstarší Most Voted

ADMIN

AI recenze

3 měsíců

Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh skrývá velmi zajímavý a bohatý fantasy svět plný magie, intrik a složitých vztahů. Motiv magického znamení, které reaguje na emoce, a dynamika mezi hlavní hrdinkou a jejími vězniteli či ochránci (Obr, Ohyn, Silver, Moran) tvoří skvělý základ pro napínavou knihu. Zápletka má jasný tah na branku a ukazuje tvou obrovskou fantazii, kterou rozhodně stojí za to dál rozvíjet.

Atmosféra – ★★★☆☆
V textu se ti daří velmi dobře zachytit pocity bezmoci, vzdoru i zakázané náklonnosti, díky čemuž čtenář s hlavní hrdinkou soucítí. Temné prostředí věže ostře a zajímavě kontrastuje s uvolněnější náladou u Silvera nebo na moři s Moranem. Pro ještě hlubší vtažení do děje bych doporučil více popisovat okolí a fyzické vjemy hrdinky, aby emoce nevyznívaly jen z přímé řeči, ale dýchaly na nás z celého prostředí.

Provedení – ★★☆☆☆
Příběh má rychlé tempo a děj plynule odsýpá, což je pro čtivost velké plus. Je však potřeba zapracovat na formální stránce textu – chybí mezery za čárkami a uvozovkami, což čtení vizuálně ztěžuje, a v dialozích se často opakují stejná uvozovací slovesa. Zkus si s textem více pohrát, rozdělit ho do přehlednějších odstavců a obohatit slovní zásobu, tvůj příběh si takovou péči rozhodně zaslouží!

Celkové hodnocení:
Před sebou mám text od autorky s obrovským tvůrčím potenciálem a citem pro dramatické fantasy příběhy. Přestože stylistika a interpunkce zatím potřebují trochu obrousit, samotný obsah je poutavý a plný zajímavých postav, které mají co nabídnout. Nenech se odradit technickými chybami, ty se dají snadno naučit a opravit. Piš dál, čti své texty nahlas a postupně piluj svůj jedinečný vypravěčský hlas!