Jednoho rána byl Albrecht nalezen mrtví. Tělo se vyčerpalo a hnis nakonec převzal kontrolu nad jeho orgány. V horečnatém zápalu zvládl ještě napsat několik posledních odpisů, které jsme nalezli zastrčené pod matrací, spolu s ukrytými léky.
Událo se ovšem ještě něco podivného, co nejlépe vyjádří výpověď přítomného kolegy:
„Když jsme vstoupili do pacientova pokoje, zasáhl nás ostrý puch. Byl to zápach rozkládajícího se těla. Na posteli ležel Albrecht, celý bledý, s tváří protkanou purpurovými cévami. Už na pohled bylo jasné, že je mrtví, a bližší ohledání těla tuto domněnku pouze potvrdilo. Nedýchal, nezachytili jsme tep a otevřené oči zely prázdnotou a nepřítomností. Přísahám, že byl mrtví.
Druzí dva zdravotníci odešli pro nosítka. V pokoji jsem zůstal sám a můj zrak upoutala úhledná hromádka papírů vedle psacího stroje. ‚Dům na hraně pekla,‘ stálo velkými písmeny na svrchním listě. Přešel jsem ke stolu a pročítal ty pomatené zápisky a… když jsem se otočil, lůžko bylo prázdné! Prostě už tam nebyl…“
Albrecht vyběhl otevřenými dveřmi do chodby a s šíleným rekem prorazil dva zdravotníky, kteří se ho ve zmatku pokusili zadržet, proletěl společenskou místností a než si všichni stačili uvědomit, co se děje, doběhl až na recepci, kde se střemhlav vrhl ven skrze pootevřené okno. Sklo se roztříštilo, ošklivě se pořezal a sletěl dolů ze čtvrtého patra.
Když k němu zdravotníci s ostrahou dorazili, byl už definitivně po smrti. Obzvlášť podivná byla ale jeho krev, sražená a přeci stále pomalu tekoucí nafialovělá hmota.
Omlouvám se vám za všechny ty otřesné detaily, nicméně Albrechtův případ je policií stále vyšetřován a před výslechem je pro nás nesmírně důležité, abyste byla obeznámena z celkovou situací raději od nás, než od strážníků, kteří na celou věc mají svůj vlastní názor. Konečně Vám také posíláme Albertovy dopisy a prvopis románu. Jakožto jediná blízká osoba s ním naložte dle libosti.
Doufáme, že se Vám do tohoto nejasného případu podaří vnést alespoň o trochu více světla. Jelikož Albrechta osobně neznáme, tady naše možnosti a kompetence končí. Budeme rádi, když se nám ozvete a vyjádříte se k těmto okolnostem vlastními slovy.
Opatrujte se,
Propast, psychiatrická léčebna a ústav pro duševně choré
Nápad – ★★★★★
Epistolární forma v kombinaci se sestupem do šílenství a nespolehlivým vypravěčem je skvěle zvolená. Závěrečný zvrat, kdy se z horského hotelu vyklube psychiatrická léčebna a z vypravěče sám hledaný spisovatel, je brilantně vymyšlený a zpětně dává smysl všem podivným detailům. Jde o velmi silný a nosný koncept, který čtenáře nutí přemýšlet a skládat si střípky příběhu dohromady.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je jednoznačně nejsilnější stránkou tvého textu. Dokážeš skvěle budovat pocit izolace, paranoie a plíživé hrůzy, která postupně graduje až do lovecraftovského finále v lese. Emoce vypravěče a jeho zoufalá touha po kontaktu se Sofií dodávají příběhu silný psychologický přesah a čtenář je do děje naprosto pohlcen.
Provedení – ★★★★☆
Tvá stylistika a slovní zásoba jsou na velmi vysoké úrovni, text je neuvěřitelně čtivý a má skvělé tempo. Výborně pracuješ s popisy prostředí i s vnitřními monology, které plynule posouvají děj vpřed. Dej si však pozor na pravopisné chyby a překlepy (např. ‘přímí spoj’, ‘nervi’, ‘mrtví’ místo mrtvý, tvar ‘by jste’), které čtenáře občas zbytečně vytrhnou z jinak strhujícího čtení.
Celkové hodnocení:
Předložil jsi neobyčejně poutavý a propracovaný psychologický horor, který ukazuje tvůj obrovský vypravěčský talent. Práce s nespolehlivým vypravěčem a postupné odhalování kruté reality skrze dopisy je zvládnuté na téměř profesionální úrovni. Nenech se odradit drobnými gramatickými nedokonalostmi, ty se dají snadno vychytat korekturou. Rozhodně pokračuj ve psaní, protože máš skvělou fantazii a dokážeš čtenáře udržet v napětí od první do poslední stránky.