Oka tedy nezamhouřili a když, tak jen krátce a ke stěnám domovů svých se otáčeli, jako by ta zeď z cihel nepálených, imámem svatým byla a spásu jejich slibovala, neboť věděli, že zítra je už žádný dům svou stěnou neochrání.
Když však čas nadešel a Měsíc bílý se nad obzorem skláněl, vědíc, že službu svou, při které svět osvětluje, brzy Slunci předá, ti bratři z lóže zvedli se a s matkou svou a otcem svým, ba i s bratry a sestrami pokoutně se rozloučili, aniž by spánek jejich narušili. Tak pobrali věcí nemnoho, které za potřebné považovali a vstříc světu širému vyrazili. A tak, jak dohodli se dříve, pod branou městskou se sejíti měli. Snad překvapením může býti, že Malik první tady stál. Však brzy k němu Rasul přibyl a společně se báli, že Yusuf snad chycen byl a k dobrodružství nepřijde.
A bojácnost jejicg zesílila ještě víc, když zahalený stín, co mizraq v rukou třímal, v blízkosti své spatřili. Však ten, když k bratrům promluvil, černý král se odhalil, neboť hlas ten známý byl. To Yusuf je tím vystrašil, když do látek se zahalil a otci mizraq odebral. A látky stejné pro své bratry nesl a poučiti se je jal, že chrániti před pískem a žárem slunečným je budou. Rasul, ten se strachoval, že otec Yusufův zuřivým se stane, až zjistí, že o mizraq přišel, leč Yusuf pěvce svého uklidňoval, že otec i další má a službu jeho to nepřekazí a uklidňoval bratry své, že mizraq tento brzy vrátí a mince otci přihodí a že ten hněv svůj jistě zapomene.
Tak látkou všichni zahalili se, zásob svých si vyzvedli, na záda svoje upevnili, Malika za ně pochválili a pak branou prošli směrem, kterým nikdy nešli a divili, jak ta brána ze strany této vypadá. Když pak k sobě navzájem vzhlíželi, jak tváře zahalené jsou a jak Yusuf mizraq třímá, tu sami sebe jako družinu velikou viděli a velikými se cítili a také s hrdostí své pouto nesli a pyšně černými bratry se nazývali a ta slova nahlas povídali a když nohy jejich po cestě prašné dopadaly, Rasul jim k pochodu básnil:
“My černí bratři s hrdostí,
pochodujme s radostí.
Pro poklad si pyšně jdeme,
Slavní potom budeme
Vpředu Yusuf, černý král
Se zbraní v čele našem stál
Hlasité předčítání