A vskutku, páni mocní a dámy trpělivé, které pozemskost nám mužům připomínáte, Malik si skutečně pár filsů vysloužil, když lidi bavil a ukazoval, jak s neviditelnými statky zachází. A smáli se, jak na neviditelné nástroje hudbu pohrává a jako div jim vykládal, že nástroje hudební jeho nejenom neviditelné jsou, však i neslyšitelné je představoval.
A Yusuf, šlechetní páni a ženy zázrakem tvarované, Yusuf sám za otcem svým chodíval, když v ulicích pořádek udržoval a jídlo od matky mu nosíval a k ostatním strážcům promlouval a válečníky je nazýval, když jim vody podával. A ti muži, ač strážemi byli městskými se jako gardisté chalífovi cítili. Hrdost na prsou je nutila tu Yusufovi výbavy ukázati, tu mu mizraq propůjčiti, aby zkusil, jak s ním zacházeti a občas mu fils do dlaně vtisknouti, aby baklav pro sebe zakoupil. A jistě už Vás, hosté moudří, nepřekvapí, že Yusuf, ač jim povídal, že baklavu si pořídí, ten fils přihodil na hromádku společnou, aby zásob před svou cestou mohli černí bratři nakoupiti.
Ó Vy hosté mocí obdaření a hostitelé nade všemi, usuzuji ze zubů vyceněných, jak úsměvné jsou snahy černých bratrů se před dobrodružstvím jejich zajistiti. A nemohu se diviti, že legrační Vám jejich pokusy se zdají. Leč mějme přece na paměti, že černí bratři nejsou páni. Nemají prostředků, jakých se dostává nám, když se chystáme přes poušť přejíti. Ba ani těch, které poutník prostý k tomu má. Černí bratři věkem neoplývají, aby si je bohatý do služeb objednal a slušně jim za práci zaplatil, ba ani aby sami začali zboží tvořiti a v bazaru prodávati. Tedy kromě Malikových statků neviditelných, leč ty pouze k smíchu slouží.
K tomu je třeba přiznati, že ze strachu z hněvu rodičů svých, se svou výpravu snažili tajiti. Vždyť matka starostlivá, kdyby se dozvěděla, že syn její milovaný, poušti se chce vystaviti, ta zamkla by jej na řetěz a ani na dvůr nepustila ze strachu, že by se tragédii vystaviti mohla a otec, který na rod svůj myslí, mohl by se zhroziti nebezpečenství, která hloupost provází a syna krutě ztrestati, snažíc se ty nápady bláhové z hlavy nedomýšlivé vyhnati.
Do mysli si tedy vložte, moudří hosté, ctnostní hostitelé a požehnaní znalci písma, že černí bratři zkušeností postrádali, fantazií přetékali, statků mnoho neměli a filsů nasbírali jen o málo víc, než dní ke svaté očistě v půstu tělo naše potřebuje a dirhamem, vy hosté hospodární, disponovali pouze jediným.
Nápad – ★★★★☆
Zvolit formu ústního vyprávění ve stylu Tisíce a jedné noci je nesmírně ambiciózní a originální nápad, který textu dodává jedinečné kouzlo. Samotná zápletka o třech naivních chlapcích, kteří se vydávají za pouštním pokladem, je sice klasickým motivem, ale díky vypravěčskému rámci působí svěže a poutavě. Je to krásná pocta starým literárním formám, která posluchače okamžitě zaujme.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je naprosto pohlcující a představuje nejsilnější stránku celého díla. Díky neustálému oslovování fiktivního publika, barvitým popisům karavanseráje i vůním orientálních pokrmů se čtenář skutečně cítí jako host na Faisalově hostině. Podařilo se ti mistrně zachytit exotickou náladu a emoce, takže text dýchá životem a napětím z blížícího se nebezpečí.
Provedení – ★★★★☆
Tvůj styl psaní a bohatá slovní zásoba přesně odpovídají zvolenému žánru, text krásně plyne a má svůj specifický, podmanivý rytmus. Objevují se zde sice občasné pravopisné chyby a nedostatky v interpunkci (například špatné koncovky jako ‘spravedlivý páni’ nebo ‘blbý jste’), ale nenech se tím vůbec odradit, protože čtivost a plynulost příběhu tím nijak zásadně netrpí. Možná by jen občas neuškodilo mírně zkrátit vypravěčovy odbočky, aby samotný děj neztrácel tempo.
Celkové hodnocení:
Předložil jsi neobyčejně podmanivý text, který dýchá láskou k tradičnímu vyprávění a orientální literatuře. Tvá schopnost udržet konzistentní hlas vypravěče a budovat živý svět je na amatérského autora na velmi vysoké úrovni. Pokud do budoucna věnuješ trochu více péče závěrečným korekturám gramatiky, budou tvé příběhy naprosto bezchybné. Jen tak dál, máš obrovský talent a tvé psaní má duši!