Jistě si teď říkáte a temeno své prsty svými škrábete, že ti chlapci šílenými jsou, když s takovým bohatstvím nicotným se poušti chtějí vystaviti, leč volbou jejich to nebylo, neboť Rasul jednou přispěchal a tragédii hlásil, že matka jeho slyšela jej, jak se básním oddává a že napadlo jí, že ten, když básní o pustině, že poušti se chce postaviti. A otci jeho prozradila, jakým strachem stižena jest a ten šel a věci Rasulovi prohledal a ač ničeho neobjevil, pohrozil tomu mladému pěvci, že obrátí se k rodičům Yusufovým i k těm Malikovým, aby na ně doléhal, ať k jejich krokům pohlíží.
A tak nezbylo ničeho než příprav zanechati dříve, než odhaleny budou. Černí bratři postaveni byli před volbou složitou, zda příprav přerušiti a později se k nim vrátiti. Však vzpomněli si na žebráka, jak o pádu kuráže své vykládal a báli se, že bojácnost je postihne, že zlato tam nechají a nikdy jej už nespatří. Yusuf tedy rozhodl a debat jejich přerušil, hrdě se před bratry své postavil a úkolů rozdal, že brzy ráno všichni vstanou a z domů svých se vyplíží, když rodiče jejich starostlivý snům se ještě věnují. Pak k bráně mezi domovem a pouští krutou se potichu vydají a vyrazí tam, kde žebrák říkal, že zlatý poklad ponechal.
Černí bratři tak rozhodnutí učinili, všechny mince spočítali a do rukou Malikových je dali, aby bazar navštívil a zásob pro výpravu jejich nakoupil a bezpečně uschoval, tam kde nikdo je náhodně neodhalí a k ruce budou, až se k cestě vydají.
A Malik skutečně k bazaru vyrazil, zatímco Rasul domů odešel, aby obav rodičů uchlácholil a ty k omylu dovedl, že ten chlapec snivý, ničeho se nechystá. Yusuf také do domu svého vyrazil, leč dlouho tady nepobyl. Neb hned poté, co dvůr zametl a odpadky odnesl, jak jej matka jeho požádala, pobral qirby troje, které z kůže kozí vyrobené byly a které otec jeho po otci svém podědil a studny městské obcházel a v každé vody nabral tak, aby lidé mysleli si, že jen chlapec pro vodu k vaření vyslán byl. A pokaždé, když qirby naplnil, do stínu pod schody je uschoval a až večer k bráně městské přenesl a haraburdím zahrnul.
A zatímco Yusuf vodu zajišťoval a Rasul matku v domově svém uklidňoval, Malik v bazaru se s obchodníky handrkoval. I stál tam před stánkem jejich a povídal, že trhovec jiný mu chléb či datle levněji nabízel, a přesto tu nabídku nepřijal, protože trhovec tento lepší se mu zdál a když cenu srazil, nespokojen se stále tvářil a šel za tím trhovcem jiným povídati, jak nízkou cenu právě viděl a že když tu jeho ještě sníží, že u něho nakoupí. A vskutku, hosté hospodární, Malik úspěchů se dočkal, když oběma obchodníkům tvrditi se jal, že ten druhý lepších nabídek dává, a tak levně nakoupil, co jeho výpravě chybělo. Tu chlebové placky pro večery pouštní, tu hrsti datlů sladkých pro sílu těla a tu i masa sušeného se mu usmlouvati podařilo, neb jak jinak maso své v píscích živé udržeti, než tím masem jehněčím či velbloudím? A Malik dokonce i trochu medu za cenu příznivou vyprosil a k tomu vak s moukou zajistil.
Hlasité předčítání