Ó podivuhodné dámy a sečtělý páni, jen si představte, že matky jejich a otcové jejich stále ještě netušili, že ti mládenci, které výchovou vést se snažili, plány o cestě do písků chystali. A přec chlapci k tomu příprav prováděli. Tu, když Malik chléb od matky své dostal, však místo do úst si jej mezi statky své uschoval s pamětí, že později v poušti dobra více přinese. A Yusuf zase tu a tam pochodeň otci potajmu sebral a pod postelí svou ji pokládal.
A Rasul za svými sousedy chodíval a hledal, čím by se jim za pár filsů zavděčiti mohl. Tu odpadky odnesl a jindy dvůr jejich zametl a peníze pak přisypal na hromádku společnou, aby černým bratrům sloužily. A když Malik nápad tento uviděl i napadlo ho, že šaškovati se vyplatí. A tak radil Rasulovi, jak víc se lidem zalíbiti a proto Rasul, když se loučíval a za peníze děkoval, povídal těm dámám:
“Děkuji ti, milá Moho,
za penízky, co dáš mnoho”.
A tu zas jinak promluvil:
“Ódy na vás zpívám, paní
Snad to nepropadne daním.”
A tu zase:
“Dárek tento přijímám směle,
Neb pohlídal jsem Vaše tele.”
A skutečně je třeba uznati, že Rasul dobře konal a lidé dobří filsem či dvěma jej navíc obdařili, že kromě práce v jejich službách, duše jejich pohladil a úsměv na tvář umístil. Neb slovo mocné je a člověk věkem obdařen radostí se odvděčí, když mladé vidí, jak se snaží a jak vtipem oplývají. Přec takové je znamení, že mladý obstojně prospívá a každý člověk rozumný radost by měl z toho míti. A věřím, ctižádostivý páni, že sami byste hrdost na své hrudi cítili, že syn Váš náladou dobrou jest ozdoben.
I ten Malik vymyslel, jak se lidu zalíbiti, když na trh místní chodíval a přede všemi předstíral, že zázrakem je obklopen. Stál tam totiž zcela sám a halasně hulákal: “Pojďte ke mně všichni páni! A pojďte i vy všechny dámy! Já jsem Mali, džina syn, co kouzlem vládne nade všemi. Za poplatek drobounký, já ukážu Vám věci kouzelné, které zde mám za sebou! Ty věci díky kouzlu svému neviditelnými se staly, leč mám je tady ve stánku, který také neviditelný je! A kdyby snad jste si mysleli, že Mali podvodníkem jest, i hoditi po něm zeleninu zkaženou můžete. I tu Vám prodám rád a věřte všichni přítomní, že neviditelná také je!”
Nápad – ★★★★☆
Zvolit formu ústního vyprávění ve stylu Tisíce a jedné noci je nesmírně ambiciózní a originální nápad, který textu dodává jedinečné kouzlo. Samotná zápletka o třech naivních chlapcích, kteří se vydávají za pouštním pokladem, je sice klasickým motivem, ale díky vypravěčskému rámci působí svěže a poutavě. Je to krásná pocta starým literárním formám, která posluchače okamžitě zaujme.
Atmosféra – ★★★★★
Atmosféra je naprosto pohlcující a představuje nejsilnější stránku celého díla. Díky neustálému oslovování fiktivního publika, barvitým popisům karavanseráje i vůním orientálních pokrmů se čtenář skutečně cítí jako host na Faisalově hostině. Podařilo se ti mistrně zachytit exotickou náladu a emoce, takže text dýchá životem a napětím z blížícího se nebezpečí.
Provedení – ★★★★☆
Tvůj styl psaní a bohatá slovní zásoba přesně odpovídají zvolenému žánru, text krásně plyne a má svůj specifický, podmanivý rytmus. Objevují se zde sice občasné pravopisné chyby a nedostatky v interpunkci (například špatné koncovky jako ‘spravedlivý páni’ nebo ‘blbý jste’), ale nenech se tím vůbec odradit, protože čtivost a plynulost příběhu tím nijak zásadně netrpí. Možná by jen občas neuškodilo mírně zkrátit vypravěčovy odbočky, aby samotný děj neztrácel tempo.
Celkové hodnocení:
Předložil jsi neobyčejně podmanivý text, který dýchá láskou k tradičnímu vyprávění a orientální literatuře. Tvá schopnost udržet konzistentní hlas vypravěče a budovat živý svět je na amatérského autora na velmi vysoké úrovni. Pokud do budoucna věnuješ trochu více péče závěrečným korekturám gramatiky, budou tvé příběhy naprosto bezchybné. Jen tak dál, máš obrovský talent a tvé psaní má duši!