Ona na to ztěžka pokývla a řekla:,,To máš pravdu,že je!Ale kdybys dodržel slib a oženil se se mnou,tak by byl klidnější,je takový,k vůli tobě a taky k vůli ní!”
Moran na to reagoval se smíchem: „Právě jsme s tvým otcem ukončili přátelství. A hned jak mu bude líp, zabijeme se asi navzájem. A ty… najdi si někoho lepšího. Netoužím po tom, abys byla moji královnou!Tou už nebude nikdo.”
Normanova dcera se zhrozila. „Jestli zemřeš, chci zemřít s tebou! Nebudu tu bez tebe! A když jsi nechtěl být se mnou za života, budeš se mnou po smrti!”
Na to Moran neodpověděl. Vzal mě pod paži a rozhodl se mě odvést z léčírny. Byl z těch dvou zničený, stejně jako já. Srdce mi bilo rychle, z očí mi vytryskly slzy. Zastavila jsem se a vysmekla mu ruku.
„To bylo strašný, Morane,” řekla jsem, snažíce se zadržet pláč. „Je mi to všechno hrozně líto. A nevím, co mám dál dělat.”
4. Bezradná
Moran se na mě podíval a řekl: „Ale já jim neustoupím! Když mi nepomůžeš ty, tak už nikdo! Zabiju Normana a on zabije mě! Bude to poslední souboj nás obou!”
Tak jsem se podivila a nechápavě řekla:
„Ale když zabiješ Normana, tak bude mrtvý a už tě nebude moct zabít!”
Moran se zasmál, jeho oči byly plné temného humoru: „Tak to neznáš Normana! Ten je schopný vraždit i po smrti! Než nadobro padne, jeho silná vůle zvládne všechno, co by už jinak nestačil!”
Přišlo mi to strašidelný,řekla jsem: „Tak se od něj nenech zabít! A nevím jak bych ti mohla pomoct? ”
Moran se zadíval na zem, jeho výraz ztvrdl. „Můj život je ve tvých rukách! Budeš si přát, abych tu pro tebe byl? Pak tu pro tebe budu!”
Pohladila jsem ho po rameni a zadívali jsme se do očí, napětí ve vzduchu bylo téměř hmatatelné. „Jo, přeju si, abys tu pro mě byl!”
Jeho rty se zkroutily do jemného úsměvu. Bez varování mě pevně vzal do náruče a zašeptal: „Dobře, budu tu pro tebe. Ale ty tu pro mě musíš být taky.”
Nechala jsem se odnést k němu, do jeho paláce. Byla jsem tam pro Morana,tak jak si přál, ale pak jsem v sobě cítila velkou těžkost,měla jsem špatné svědomí. Co na to asi řekne obr? Co se stane, až se Ínemak dozví, že jsem u Morana?
V tom mě probudil šeptavý hlas, který jsem už znala. Hlas stínu zašeptal: „Moran má pravdu,když říká,že tě má obr dost a neví si rady s tvým znamením! Pokud tě znovu hodí do černé propasti, můžeš se vrátit k Děsmanovi a do toho domu. Možná konečně přijdeš na to, jak používat to znamení. Neboj se zbytečně dopředu a snaž se víc být sama sebou! Moran se ti sice líbí, ale před obrem tě ochránit nedokáže. To musíš zvládnout sama!”
Tak jsem se zarazila a nesouhlasně zašeptala:,,Ne!Nedokážu to zvládnout sama!”
Hlasité předčítání