Povídka

V srdci obra Ínemaka
Četba díla zabere cca 20 min.

,,Díky moc, Silvere,” řekla jsem s úlevou. ,,Jsem ti moc vděčná!”

Silver pokýval hlavou a zeptal se: ,,Kde najdu Ohyna?”

,,Tančil ve velkém ohni,” odpověděla jsem, “ale teď nevím, kde je.”

Silver kývl a zeptal se: ,,Jak moc obr pil?”

,,Hodně moc!” odpověděla jsem. ,,Snad ze všemi na té oslavě!”

Silver se zasmál. ,,Pojď, najdeme Ohyna. Musím s ním mluvit.”

Když jsme se přiblížili k ohni, Ohyn stále tančil v plamenech. Jakmile ho Silver uviděl, nemohl z něj spustit oči. Ohyn byl tak nádherný, že i já jsem zůstala fascinovaná. Tančil, vlnil se, a chvílemi se proměňoval ve zlatého hada. To bylo asi nejdivnější! Stáli jsme tam u ohně, oba uchváceni jeho tancem.

Silver mě vzal za levou ruku, ale pak ji rychle pustil.

,,Tvoje znamení od Bezejmenné… KodFri. Měla bys jít za ní, dokud je ještě naživu. Může ti něco ukázat, i když nemluví. Možná se chce s tebou rozloučit. Chceš ji navštívit?”

Kývla jsem. “Jo, Silvere, prosím, chci ji navštívit.”

Silver se na mě usmál. “Znáš příběh o Bezejmenné?”

,,Ne, neznám. Ty ho znáš?” zeptala jsem se a přitulila jsem se k němu, abych ho lépe slyšela přes rámus hudby. Silver však řekl:

,,Tady ti to nebudu vyprávět. Pojď, půjdeme blíž za Ohynem.”

Silver mě objal a vyšli jsme blíž k ohni. Zamávala jsem na Ohyna, a když se podíval, okamžitě vyšel z plamenů. Jeho tvář byla znepokojivě zamračená a pohled, který na mě vrhl, byl plný zlosti. Zasyčel: ,,Tohle bys neměla. Až pán zjistí, že jsi přivedla Silvera na oslavu, bude se moc zlobit!”

Silver Ohynovi řekl: ,,Toužil jsem tě vidět, mluvit s tebou, obejmout tě, příteli můj ztracený! Prosím, neodmítej mě.”

Ohynův pohled se nezměnil. Zasyčel i na Silvera: ,,My dva už nemáme o čem mluvit. Naše přátelství skončilo, když mě obr znovu dostal. Teď musíš odejít. Nepovím pánovi nic o tvé přítomnosti, ale prosím, odejdi a nevracej se, pokud ti na mě někdy záleželo. Obr mi ublíží kvůli tobě. I kvůli ní!”

Silver smutně kývl:

,,Dobře, odejdu. Ale věz, že kdykoliv budeš chtít zpátky ke mně, čekám tě s otevřenou náručí.”

Ohyn dal ruce před sebe. “Nikdy. Zmiz,” řekl a zmizel zpět do ohně.

Silverovo zklamání bylo patrné. Byl celý rozrušený, a když mě objal, byl zcela mlčenlivý. Vedl mě zamyšleně a mlčky až za brány své říše, kde se zastavil.

,,Je mi to líto, ale chápu to,” řekl smutně. “Půjdu se s toho vyspat. Pokud budeš chtít navštívit Bezejmennou, můžeš kdykoliv. Rád tě u sebe uvítám, i když se obr asi dost rozběsní, ale stojí to za to,aby pak zase pro tebe poslal znovu Ohyna,toho,který už mě nechce znát”

Podívala jsem se na něj s úsměvem a řekla:

,,Ale tak to není,myslím,že tě má Ohyn pořád rád ve skrytu jeho duše,ale moc se bojí obra,proto ti to tak musel říct.”

Silver se na mě smutně usmál. “Dobře, budu tomu věřit, jak to říkáš ty. Ale ten Ohyn, jakého jsem znal, už není. Jeho nitro je černé a vyhořelé, jako obr sám.”

Objal mě a rozloučil se. ,,Musím se s tím vyrovnat. Pokud se rozhodneš přijít, víš, kde mě najdeš.”

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
  Měl zmapované všechny zastávky metra. Dokonale věděl, které jsou v jakou dobu nejrušněj...
           1. Podivný čaroděj u obra Ínemaka   Když mě obr přivedl do sv...
Po celý den procházel mrazivými lesy, jejichž vrcholky šlehal mrazivý vítr. Sníh pod stromy byl p...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Po desetiletích míru, rozkvětu, štěstí a veselí se nad krajinou opět začala stahovat temná mra...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
  Bylo mi přes třicet a všehovšudy jsem neměla nic. Nemyslím si, že úplně nic, jasně, mě...
Venku:   Všichni jsme šli stranou od ostatních, aby nás nikdo neslyšel, abychom mohli projedn...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
...Jen taková kratší předmluva slovy toho ve stínu: „Kdysi si přála přítele. Někoho, kdo by ...
1.Koho nechci potkat? Když mě obr přivedl k němu do hradu v Temnovišti, tvářil se zamyšleně,ani...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Mám malé řeznictví na obchodní ulici. Nahoře nad námi se tyčí mrakodrapy. Jedni mají bi...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
   Skrytá v kouři cigaret, jsem pozorovala kolemjdoucí, kteří pospíchali sem a tam. Proplétali s...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Byl pátek a bylo okolo osmé hodiny ranní. Okolo desáté měl přijet Michalův bratr Patrik s rodino...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
red rose with droplets
Můr pokračování. Je nádherné ráno. Slunko krásně svítí a hřeje. Jako o život. Fouká ...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
1.Koho nechci potkat? Když mě obr přivedl k němu do hradu v Temnovišti, tvářil se zamyšleně,ani...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku