Žena si mě s úsměškem prohlížela, asi jako chovného koně. Oslovila mě, až když se dostatečně vynadívala.
“Jsem bohyně Lada, žena Peruna, a ty budeš mým bojovníkem Sigifrede, tvoje matka byla mojí kněžkou a tobě se dostalo té cti být mým prvním mužským knězem za stovky let,” pronesla Lada a olízla si neuvěřitelně dlouhým růžovým jazykem své levé ucho. Málem jsem se při tom udělal.
V hlavě se mi trochu projasnilo a já si vzpomínal na svoji zdejší minulost. Moje matka Jaryla opravdu byla vyhledávanou bylinkářkou a léčitelkou, tvrdila však, že bohyni Ladě slouží jen ženy a mužům je nebezpečná, protože z nich vysává mužskou sílu.
“Má bohyně, myslel jsem, že ti slouží jen ženy.”
“To se mýlíš Sigi, tebe jsem si vyvolila a díky dnešnímu Slunovratu budeš povýšen mezi mé služebníky.”
Dívala se na mě spíš jako na otroka než sobě rovného a já se vedle ní cítil opravdu malinkým. Něco se mi na tom nelíbilo, co to vlastně znamená být služebníkem bohyně, má to nějaké výhody nebo budu jen jejím knězem, budu hlásat její slávu a vzývat uctívání ženské bohyně, kterou muži neuctívají? Mohu ji odmítnout?
Zjevně mi četla myšlenky.
“Odmítnout mě nemůžeš, ale neboj se obdaruji tě neobyčejnou silou, rychlostí, mocí nad ženami a tvá mužská síla bude nevyčerpatelná, zároveň se budeš lépe hojit ze zranění a nemoci se ti budou vyhýbat. Za to od tebe očekávám poslušnost a samozřejmě mi odevzdáš část energie získané obcováním se ženami nebo muži,” ušklíbla se na mě bohyně.
“Na obcování s muži mě moc neužije milá Lado, ale to ostatní ti mohu slíbit,” trochu už jsem se otřepal z ochromujícího pohledu bohyně a pohlédl jí do očí. To jsem asi dělat neměl, zakroužila se mi hlava a málem jsem omdlel.
“Dobrá tedy, přistup ke mně ať ti mohu přijmout mezi své služebníky.”
Přilezl jsem k ní po kolenou a když jsem se dostal na dosah, tak mě chytila oběma rukama za hlavu a přitáhla si mě na sebe. Nohama mě stiskla kolem pasu a hlavu si vložila mezi svá ohromná prsa. Poté mě přetočila na záda a seděla na mě jako na koni. Znovu se ke mně přitiskla a vnikla mi svým dlouhým jazykem do úst.
Její jazyk mi pronikl snad až do žaludku a já prožíval neskutečnou extázi. Celý jsem žhnul a žár neustále sílil, myslel jsem, že shořím. Žádnou bolest jsem necítil, jen neustálý příval rozkoše a síly.
Najednou to vše skončilo a já se probudil na seně s ohromnou erekcí a neméně grandiózní polucí. Úplně jsem si zasvinil kalhoty. Vyběhl jsem proto rychle na dvůr ke studni, abych svoji hanbu nějak smyl. Mytí kalhot nedávalo smysl, stejně bych měl v rozkroku mokro, a tak jsem zvolil radikální věc, ke které bych se jinak nikdy neodhodlal. Chytil jsem dřevěné vědro plné vody, které stálo u studny a vylil jsem si jej celé na hlavu. Bylo to sakra studené, ale teď jsem byl aspoň mokrý celý a božská poluce na mě nebyla vidět.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Samotný koncept přenosu moderního člověka do raného středověku a Sámovy říše je velmi atraktivní a nabízí skvělé možnosti pro střet kultur. Příběh však poměrně rychle sklouzává k tradičnímu klišé mužské fantazie, kde hrdina bez větší námahy získá dokonalé tělo, magické schopnosti a zástupy povolných žen. Pro příště by bylo zajímavější více prozkoumat hrdinův vnitřní konflikt a skutečné výzvy spojené s přežitím v drsné historii, než se spoléhat jen na božské dary.
Atmosféra – ★★★☆☆
Historické reálie, prolínání národů a zmínky o Sámově říši dodávají textu zajímavý a neokoukaný nádech, který čtenáře baví objevovat. Vtáhnutí do děje ale trochu sráží fakt, že hlavní hrdina přijímá svou novou realitu naprosto bez šoku a vše mu jde až podezřele hladce. Chybí zde pocit skutečného nebezpečí nebo syrovosti tehdejší doby, protože Pepa proplouvá dějem s lehkostí turisty na dovolené.
Provedení – ★★★★☆
Text je napsán velmi čtivě, má svižné tempo a dialogy působí přirozeně, díky čemuž stránky rychle ubíhají a příběh nenudí. Autor má zjevný cit pro plynulost vyprávění a udržení čtenářovy pozornosti. Je však potřeba zapracovat na gramatice a pravopisu, v textu se objevují hrubky (např. ‘ruce měli’, ‘Sámovi říše’) a problémy se skloňováním (‘mi bolí hlava’), což ale vyvažuje celková zábavnost a lehkost stylu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi oddechové a zábavné čtení, které chytře využívá oblíbený žánr přenosu do jiného světa a zasazuje ho do atraktivních českých dějin. Ačkoliv se děj opírá o silné prvky splněných přání a hrdina nečelí větším překážkám, text si udržuje humor a obrovskou čtivost. Pokud v dalších částech prohloubíte charaktery postav a přidáte skutečné napětí, může z toho být skvělá dobrodružná série. Rozhodně v psaní pokračujte, máte velký talent vyprávět poutavě!