Povídka

Příběhy s černé propasti
Četba díla zabere cca 18 min.

Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Autor: Astra

Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší

Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do černé propasti času jsem se propadla zpátky do snu z dětství, ale ne zrovna tam, kde bych si přála být, nebo jsem si to přála? Nevím, byla jsem zase v domě u svých kamarádů, v tom domě, pod kterým má skrýš Děsman! Všude kudy jsem domem prošla, dělala jsem černý stopy a taky ze mě padaly saze a zanechávala jsem za sebou černou spoušť. Uviděla mě napřed paní, co tam uklízí a udělala kvůli mně strašný rozruch, přiběhli tam první Tony, Monča a Krista, taky se na mě zhrozili, Tony mě chytl za ruku a odvedl do koupelny, přitom na mě tak divně mluvil, říkal:,,Odkud ses tu zase vzala, snad ze samého pekla,nebo co? Nebo jsi prolítla všemi komíny? A vůbec, co tu zase děláš, posílá tě k nám snad ĎÁBEL?“

Do koupelny přišly i holky, Tony jim poručil, aby mi donesli nějaký svoje čistý oblečení,tak na to kývly a donesly mi čistý oblečení a to moje šly odnést do prádelny, drhla jsem se pod sprchou, ale černota s té černé propasti se na mě pořád držela, nešlo mi to z vlasů a měla jsem je pak tmavý, Tony mi chtěl pomoct, abych v té koupelně netrávila věky, tak mi fénoval vlasy a zapletl mi dva copy, pak mě Tony řekl, abych se šla omluvit té paní, kterou jsem tak vyděsila, je to Moničina babička a bylo by fajn, kdybych jí pomohla po sobě uklidit a vyčistila tu černotu!

Ale přišel za mnou Alex, jediný syn pána domu a měl velkou radost, že mě konečně vidí, zapovídali jsme se a najednou byla večeře, pozvali mě ke stolu na večeři.

U stolu se na mě mračil pán domu Nik a taky Tonyho bratr Rogí, když mě uviděl, tak řekl:,,No nazdar, ta nám tu chyběla!“

Alex ho okřikl, aby sklapl a pak jsme se s Alexem při večeři zlobili a smáli se! Nik, pán domu, nás napomínal, ale Alex na něho mávl rukou, řekl:,,

,,Ale otče, proč se aspoň trochu neusměješ, že tě to baví, být věčně takový zakaboněný! To přeci není ani zdravý, mít pořád takový věčně nasupený výraz!“

Nik se ještě víc zamračil a přísně řekl:,,Po večeři jí půjdeš doprovodit domů a už jí tu nechci zase na dlouho ani vidět!“

Tak mě pak šel Alex i Tony doprovodit, ale jenom k mostu, pak pospíchali oba zase domů!

Kapitola 2 : Setkání se stínem

A já se sama loudala parkem a ulicemi večerního města. Byla jsem unavená a bylo mi smutno, nejraději bych se tam do toho domu vrátila! Nějak jsem zapomněla, kde vlastně bydlím? Přemýšlela jsem, sedla si na lavičku a zdřímla. Najednou jsem cítila, jako by mě někdo zvedl s lavičky do náruče a někam se mnou letěl, nebylo vidět, kdo, jen takový stín!Rozrazil balkonový dveře, jako průvan i se mnou vlítl do podkroví toho domu! Položil mě na horní palandu a přikryl, popřál dobrou noc a zmizel!

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Zpátky u Děsmana Zdálo se, že tady se čas zastavil. U Děsmana v jeho skrýši vypadalo všechno st...
Elektrický jeřáb pomalu pokládá dřevěnou rakev na zadní rampu vojenské dodávky. V pozadí při...
Jako každé ráno si prohlížel obrázek na vnitřní straně dveří své skříňky. Byla na něm jeh...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Divný sen o vodě Byla jsem zpátky u jezera,u kterého jsem se minule rozloučila z Bojkou, venku u...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
  Každé léto trávil Viktor na venkově u své babičky. Byl to statek poblíž lesa. Žádní s...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
1. Velkolepá paní Karmína v Temnovišti Obr mě přivedl do Temnoviště, když už byla ohni...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

předchozí část zde … Myslím, že tehdy jsem také začal mít problémy se spaním. Druhý den r...
  Ať už se vám to bude zdát neuvěřitelné nebo ne, bylo to asi takhle. Přicházel jsem domů...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...
  Mraky se rozestoupily. Už přestalo pršet. Vylezl zpod přístřešku, zadíval se na nebe a na...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
Pravá láska je  jako pohádka ...
Nové dobrodružství ze snů Rogas se zlobí Byl chladný večer, když jsem se objevila na prahu ...
Vláček
Třpytivý odlesk potoka přilákal unavenou dvojici, aby se osvěžila v chladném proudu lesního pram...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
  Mám malé řeznictví na obchodní ulici. Nahoře nad námi se tyčí mrakodrapy. Jedni mají bi...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno