Tvorba!!! Pro někoho může být dílo, které ten dotyčný vytvoří šroubovaným “plkem”, kdežto pro toho dotyčného “vrcholem” jeho uměleckého umu!!!
Vždy záleží na našem subjektivním úhlu pohledu, na tom, jak na určité záležitosti sami pohlížíme!!!
Všichni chceme věřit tomu, že je před námi něco lepšího. A Bůh ví, že potřebujeme něco víc než jen dárky pod stromečkem, abychom měli radost. To, co potřebujeme, je naděje.
Když Vám někdo sebere naději, zabije tak automaticky i Vaší víru!!! Proto pravím, držte se své naděje a věřte!!! Ten den se již blíží!!!
Mnohokrát se to, čeho v životě nejvíc litujeme anebo co vnímáme jako svá největší selhání a chyby, stává tím, co Bůh používá nejvíc. Bůh proměňuje naši zlomenost v něco ještě krásnějšího, než co si vůbec dovedeme představit. Vezme náš nepořádek a vytvoří z něj mistrovské dílo. Bůh je umělec a náš život je Jeho plátno. Co Mu dovolíte, aby vytvořil z polámaných kousků Vašeho života? I s polámanými pastelkami se pořád dá malovat! 😉
Chcete, abychom (my psychopaté) začali spolupracovat? Tak začněte nejprve sami u sebe! Jako VY jste přesvědčeni, že špatní jsme MY, tak MY jsme přesvědčeni, že špatní jste VY! A kde je ta pravda???
Všude samé nadávky, neřízená šikana!!!
Pokud ovšem chcete univerzální návod, jak s námi manipulovat, poradím Vám tedy… Překlasifikujte všechny poruchy osobnosti buď na mozkovou poruchu nebo alespoň na duševní chorobu. Potom uděláme vše, co budete chtít, klidně olížeme i Vaše ctěné “kranfleky”! 😉 😀 😀 Proč to chceme??? Toužíme jen po důstojném zacházení, kterého jsme si za náš život (díky mnohým z Vás) příliš neužili!!! Dalším důvodem je ona ničím nepodmíněná skutečnost, že reálně žádné poruchy osobnosti vlastně vůbec neexistují! 😉 Kdo jiný by to mohl vědět lépe, než právě my! 😉
Utrpení může být matoucí. Boží lid – a dokonce i sám Ježíš – se často, zatímco čelil utrpení, ptal: “Proč?”. Písmo odhrnuje některé Boží záměry, i když ne všechny, které umožňují, aby utrpení vstoupilo do našich životů. Prostřednictvím toho všeho jsme povoláni věrně vytrvat, zatímco spočíváme v ujištění o konečném vítězství a o věčné odměně.
Milí psychologové, Vy tedy o nás tvrdíte, že když nás takzvaně někdo dostane do úzkých, odhalí naši ,,pravou tvář”, proměníme se v plačící štvance, a to z toho důvodu, abychom neztratili nadvládu nad naší obětí??? No, na to, že disponujete vysokoškolským diplomem, tak tedy nic moc… :/ My skutečně nechceme přijít o toho daného člověka, ke kterému jsme tolik přilnuli, ovšem nikoli v souvislosti s nějakou manipulací, nýbrž z pravé, nefalšované, skvoucí, jako briliant čisté lásky! Nikdo na tomto světě nemiluje natolik silně, jako pravý psychopat!!! Vždyť kolik životů již bylo zmařeno pro tento krásný, nesmrtelný, hluboký cit?!?
Nápad – ★★★☆☆
Text nabízí velmi neobvyklý a hluboce osobní pohled na problematiku lidské psychiky, čímž se odlišuje od suchých akademických textů. Propojení odborných pasáží s intenzivní osobní zpovědí je nosnou myšlenkou, která má velký literární potenciál. Pro ucelenější pojednání by však bylo vhodné udržet jasnější hranici mezi objektivním výkladem a subjektivním prožíváním, aby se čtenář v textu lépe orientoval.
Atmosféra – ★★★★☆
Z díla přímo sálá obrovská míra emocí, pocit nepochopení a hluboká touha po přijetí, což čtenáře okamžitě vtáhne do vnitřního světa vypravěče. Atmosféra je velmi hutná, místy až drásavá, a skvěle zprostředkovává pocity osamělosti a frustrace. Z literárního hlediska se vám daří budovat silné napětí, i když časté střídání nálad a formátů může působit poněkud roztříštěně.
Provedení – ★★☆☆☆
Stylistika textu je velmi divoká; střídáte odborný jazyk s velmi expresivními, až hovorovými pasážemi a množstvím emotikonů, což narušuje plynulost žánru pojednání. Čtivosti by velmi pomohlo sjednocení tónu, proškrtání opakujících se myšlenek a zmírnění nadužívání interpunkce. Gramaticky je text na slušné úrovni, ale pro literární růst doporučuji více pracovat s logickou návazností jednotlivých argumentů.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je neuvěřitelně syrovou a emotivní zpovědí, která ukazuje velkou touhu po spravedlnosti a pochopení složitosti lidské duše. Jako autor do textu vkládáte obrovské množství osobní bolesti, což z něj činí spíše expresivní manifest než klasický naučný text. Vzhledem k tomu, jak silné a tíživé emoce z díla zaznívají, bych vás chtěl laskavě povzbudit, abyste zvážil/a sdílení těchto pocitů s důvěryhodným odborníkem, protože s těžkými životními zkouškami by člověk neměl zůstávat sám. V psaní určitě pokračujte, je to skvělý nástroj pro sebereflexi, jen zkuste dát svým myšlenkám pevnější strukturu.