Včera jsem byla ve škole, všichni spolužáci se drali rychle do třídy, aby si mohli vybrat místo dle svého vkusu… Ovšem pouze já jsem byla napomenuta jednou “sotva šestnáctiletou” krávou napříč tomu, že nejdříve se vychází!!! Všichni si o mně myslí, kdovíjaká nejsem chudinka, bezbranná ubožačka, a to jim dává právo vylévat si své frustrace zrovna na mé maličkosti (místo toho, aby si alespoň jednou troufli na někoho silnějšího, psychicky odolnějšího či alespoň sobě rovného)!!! Kdyby tak věděli, co jsem schopná jim udělat (kdybych opravdu chtěla)!!! Jsou to zlí, bezcitní, vychcaní šmejdi!!!
POZNÁMKA: KDYŽ UŽ NÁS (PSYCHOPATY) CHCETE SOUDIT, SUĎTE PROSÍM STEJNOU MĚROU I TY OSTATNÍ (TAKZVANĚ NORMÁLNÍ LIDI)!!! 😉 🙂 🙂 🙂
KDYBY JSTE SE NECHOVALI JAKO HOVADA, DÁME VÁM VŠECHNO, VŠECIČKO!!! 😉
KVŮLI VÁM ZAŽÍVÁME VĚČNÉ POCITY UMENŠENÍ, UPOZADĚNÍ!!!
,,Díky nesprávným očekáváním nebo mým přáním bych mohla některé zážitky dávat do souvislosti s Bohem, ale tak to vždycky není. A může mě to zmást. Když se spolehnu jen na své osobní zkušenosti, vnuknutí nebo pocity, pak mě může satan lehce svést špatným směrem.”
Psychopaté jsou prý egocentričtí…
Ne, nejsou! Naopak, když je za něco pochválíte, jsou schopni si připustit a “širokosáhle” vyznat vlastní chyby, zveřejnit své meze, limity. Problém spočívá v tom, že když se kvůli něčemu do nich pustíte, hanobíte jejich díla, začnou si říkat, že kdyby byli více v klidu, v pohodě, nenechali se ovládnout nervozitou, zvládli by daný úkol mnohem lépe, což je bohužel u těchto lidí většinou pravda. Ostatní často vidí jen to, co se jim nepovede, a tak i tuto skutečnost vnímají jako křivdu, nespravedlnost!
PSYCHOPAT A ČEST
My ,,psychopaté” opravdu čest máme, dokonce si troufám tvrdit, že mnohem větší, než většina z Vás! Obzvláště v naší pocitové části je zabudována spousta významných odchylek, které značným způsobem převyšují ten váš “slavný celek”. Teď přichází na řadu ta zásadní otázka: Proč ji vždy nedokážeme plnohodnotně aplikovat? Nuže, vše je v našem případě motivováno skutečností, že řadě z nás se ve většině případů též nedostalo pomoci, když jsme ji potřebovali. Nejedná se z naší strany o žádnou mstu, pouze jste nám svým počínáním zakódovali do našich “psychopatických mozků”, že “vyprdnout” se v takových případech na člověka v nouzi je vlastně zcela přirozené, v pořádku. A i když častokrát v takových situacích nedokážeme adekvátně zareagovat, snažíme se potěšit dobrého člověka alespoň vlídným slovem! Vždy to s takovými lidmi myslíme upřímně! A i když si spousta mých tvrzení zdánlivě odporuje, všechno je to pravda!!!
Nápad – ★★★☆☆
Text nabízí velmi neobvyklý a hluboce osobní pohled na problematiku lidské psychiky, čímž se odlišuje od suchých akademických textů. Propojení odborných pasáží s intenzivní osobní zpovědí je nosnou myšlenkou, která má velký literární potenciál. Pro ucelenější pojednání by však bylo vhodné udržet jasnější hranici mezi objektivním výkladem a subjektivním prožíváním, aby se čtenář v textu lépe orientoval.
Atmosféra – ★★★★☆
Z díla přímo sálá obrovská míra emocí, pocit nepochopení a hluboká touha po přijetí, což čtenáře okamžitě vtáhne do vnitřního světa vypravěče. Atmosféra je velmi hutná, místy až drásavá, a skvěle zprostředkovává pocity osamělosti a frustrace. Z literárního hlediska se vám daří budovat silné napětí, i když časté střídání nálad a formátů může působit poněkud roztříštěně.
Provedení – ★★☆☆☆
Stylistika textu je velmi divoká; střídáte odborný jazyk s velmi expresivními, až hovorovými pasážemi a množstvím emotikonů, což narušuje plynulost žánru pojednání. Čtivosti by velmi pomohlo sjednocení tónu, proškrtání opakujících se myšlenek a zmírnění nadužívání interpunkce. Gramaticky je text na slušné úrovni, ale pro literární růst doporučuji více pracovat s logickou návazností jednotlivých argumentů.
Celkové hodnocení:
Vaše pojednání je neuvěřitelně syrovou a emotivní zpovědí, která ukazuje velkou touhu po spravedlnosti a pochopení složitosti lidské duše. Jako autor do textu vkládáte obrovské množství osobní bolesti, což z něj činí spíše expresivní manifest než klasický naučný text. Vzhledem k tomu, jak silné a tíživé emoce z díla zaznívají, bych vás chtěl laskavě povzbudit, abyste zvážil/a sdílení těchto pocitů s důvěryhodným odborníkem, protože s těžkými životními zkouškami by člověk neměl zůstávat sám. V psaní určitě pokračujte, je to skvělý nástroj pro sebereflexi, jen zkuste dát svým myšlenkám pevnější strukturu.