Včera jsem byla ve škole, všichni spolužáci se drali rychle do třídy, aby si mohli vybrat místo dle svého vkusu… Ovšem pouze já jsem byla napomenuta jednou “sotva šestnáctiletou” krávou napříč tomu, že nejdříve se vychází!!! Všichni si o mně myslí, kdovíjaká nejsem chudinka, bezbranná ubožačka, a to jim dává právo vylévat si své frustrace zrovna na mé maličkosti (místo toho, aby si alespoň jednou troufli na někoho silnějšího, psychicky odolnějšího či alespoň sobě rovného)!!! Kdyby tak věděli, co jsem schopná jim udělat (kdybych opravdu chtěla)!!! Jsou to zlí, bezcitní, vychcaní šmejdi!!!
POZNÁMKA: KDYŽ UŽ NÁS (PSYCHOPATY) CHCETE SOUDIT, SUĎTE PROSÍM STEJNOU MĚROU I TY OSTATNÍ (TAKZVANĚ NORMÁLNÍ LIDI)!!! 😉 🙂 🙂 🙂
KDYBY JSTE SE NECHOVALI JAKO HOVADA, DÁME VÁM VŠECHNO, VŠECIČKO!!! 😉
KVŮLI VÁM ZAŽÍVÁME VĚČNÉ POCITY UMENŠENÍ, UPOZADĚNÍ!!!
,,Díky nesprávným očekáváním nebo mým přáním bych mohla některé zážitky dávat do souvislosti s Bohem, ale tak to vždycky není. A může mě to zmást. Když se spolehnu jen na své osobní zkušenosti, vnuknutí nebo pocity, pak mě může satan lehce svést špatným směrem.”
Psychopaté jsou prý egocentričtí…
Ne, nejsou! Naopak, když je za něco pochválíte, jsou schopni si připustit a “širokosáhle” vyznat vlastní chyby, zveřejnit své meze, limity. Problém spočívá v tom, že když se kvůli něčemu do nich pustíte, hanobíte jejich díla, začnou si říkat, že kdyby byli více v klidu, v pohodě, nenechali se ovládnout nervozitou, zvládli by daný úkol mnohem lépe, což je bohužel u těchto lidí většinou pravda. Ostatní často vidí jen to, co se jim nepovede, a tak i tuto skutečnost vnímají jako křivdu, nespravedlnost!
PSYCHOPAT A ČEST
My ,,psychopaté” opravdu čest máme, dokonce si troufám tvrdit, že mnohem větší, než většina z Vás! Obzvláště v naší pocitové části je zabudována spousta významných odchylek, které značným způsobem převyšují ten váš “slavný celek”. Teď přichází na řadu ta zásadní otázka: Proč ji vždy nedokážeme plnohodnotně aplikovat? Nuže, vše je v našem případě motivováno skutečností, že řadě z nás se ve většině případů též nedostalo pomoci, když jsme ji potřebovali. Nejedná se z naší strany o žádnou mstu, pouze jste nám svým počínáním zakódovali do našich “psychopatických mozků”, že “vyprdnout” se v takových případech na člověka v nouzi je vlastně zcela přirozené, v pořádku. A i když častokrát v takových situacích nedokážeme adekvátně zareagovat, snažíme se potěšit dobrého člověka alespoň vlídným slovem! Vždy to s takovými lidmi myslíme upřímně! A i když si spousta mých tvrzení zdánlivě odporuje, všechno je to pravda!!!
Hlasité předčítání