Pokračoval Ahmed s tím, že musí dále nějak začít a jako racionálně smýšlející člověk a student politologie zkrátka příhodu s holubem odsunout chtě nechtě na jindy….
“Tedy božstva dle výkladu velekněze jsou, ale je to spojeno s poslušnými a neposlušnými anděly. Poslušná a neposlušná božstva, tedy ta, nad kterými je nutný soud a nad kterými není…”
Vítězoslavně se usmál a gestem fištróna posunul významně své brýle na nose…. “Takových pasáží v samotné křesťanské bibli, islámském koránu a židovské tóře potvrzující existenci jiných božstev nalezneme více….”
“Chceš mi tedy říci, že pokud nasednu do letadla, ale budu zasvěcena v určité paralelní existenci, která vidí svět jako placku, nebo dejme tomu, která ho tak dle nějaké dané mysteria údajně stvořila a budu tomu tak věřit, a poletím do Austrálie a přitom to vezmu přes USA, že tam nedoletím?” Uchechtla se..
“Tak jistě, je to teoreticky možné, ale zřejmě to nebude stačit, že tomu tak věříš, někdo tě bude muset vést ve smyslu, že si uvědomíš, že to tak je, to je to, jak by to mělo fungovat, to co dle této teorie dělá realitu realitou, ne samotná víra, ale osobní jistota..
A jsou zde také záhadná mizení letadel v Bermudském trojúhelníku a už i jinde, například Malajské letadlo které z zničehonic zmizelo, kdoví, jaké měli piloti náboženství a kde se ztratili, třeba věřili, že jejich svět vypadá jinak, nebo s tím nějak zrovna experimentovali, ale v podstatě letadlo je založeno na té samé vizi, na stejné časoprostorové a duchovní rovině, na tom, že létá uvnitř planety de-facto stále dokola, je třeba zvolit dopravní prostředek, který na tom není postaven…”
Významně si posunul brýle, až se v nich zalesklo a vztyčil oči jakoby vzhůru…
“A ty jej znáš?” Usmála se opět..
“Seděli jsme v tu chvíli na koberci s veleknězem a já mu právě pokládal naprosto stejnou otázku, co ty mě, nevím už, zda jsem usnul, nebo to bylo skutečné, ale koberec se náhle vznesl, letěli jsme neuvěřitelnou rychlostí na koberci, přitom bezpečně a navíc jsme mohli dýchat a doletěli jsme až na zvláštní kontinent, o kterém jsme zde nikdy neslyšeli, nebo ne jako o něčem co skutečně existuje, bájná Atlantida…”
Řekl to naprosto odevzdaně, suše, díval se přitom na jejich dřevěnou parketovou podlahu, cítil, že toto nemůže Silvii vyprávět dívaje se do jejích očí, že musí dát prostor, musí nebýt tak výrazný…
“Cože?”
Vyhrkla, vyskočila, chodila kolem Ahmeda a byla nyní jako na trní pro změnu trochu ona ….
Sedla si, sepjala ruce, uklidnila se a zadívala se na něj, čekajíc, že bude pokračovat… Ještě předtím z ní ale vyšlo “neuvěřitelný zážitek…” a kroutila přitom hlavou….
“Jistě zlato, to jsem prožil, myslím si, ale s odstupem, že to byla jen hypnóza, nevím ale, jak jsme mohli mít stejný sen, když mi o tom po probuzení i sám vyprávěl…
Možná ke mě mluvil, když jsem byl v kómatu, nevím, ale to zvedání koberce bylo tak opravdové, že jsem byl předtím přesvědčen, že jsem svědkem něčeho naprosto fenomenálního…
Nelze přeci vyloučit, že technologie našich prapředků byly daleko vepředu před našimi, protože měli jiný původ.