Chvíli jsme s obrem odpočívali v jeho oblíbené komnatě ve hradě.Po setkání s tím strašným Normanem,mi nebylo moc dobře,přemýšlela jsem,proč je vlastně ten Norman pro mě tak moc hrozný?Připadá mi,že jeho nenávist ke mě,je tak moc silná,že ji nemám šanci ničím nijak překonat!Proč mě vlastně tak nesnáší?Vadila jsem mu od prvního pohledu,už tenkrát na oslavě,kterou pořádal král Moran na lodi,jak tam bojovali princezny o Moranovo srdce,ale Norman si povšiml,že se Moran díval víc na mě,než na ty,které bojovaly o místo nové Moranovy královny!Možná jsem mu vadila ještě před tím?Tohle nebylo přeci to úplně první setkání s hrozným Normanem!Vzpomněla jsem si,ještě jak jsem tenkrát utekla obrovi,když jsem s ním nechtěla jít na návštěvu ke královně Pijavici,tenkrát jsem v Normanově říši potkala čaroděje Nata Přivolávače a on přivolal obra i krále Silvera,aby pomohli Normanovi porazit vodní obludný klan Zoltygů,obr to přeci nechtěl a ani Silver!Asi to pak obr udělal kvůli mě a pomohl vyhnat Zoltygy s Normanovi říše a on za to získal Normanovu říši,která se stala součástí Temnoviště,Norman sice přišel o svoji korunu a stal se podřízený obrovi,ale dál směl zůstávat na svém hradě a být správcem,akorát už nebyl král,taky byl nazlobený,že přišel o svého syna a neukázal ani svou tvář,seděl u stolu s přilbou,možná tak ukrýval svůj velký žal a smutek kvůli smrti svého syna?Kdybych tenkrát neutekla obrovi,tak vodní obludy by porazili Normana,zabrali by jeho říši a nemuselo to tak hrozně pak dopadnout s králem Silverem!Zesmutněla jsem ještě víc,Ohyn měl pravdu,když mi vyčítal,že se to všechno stalo jen kvůli mě!Což mě mrzí,ale možná je přeci jen lepší Norman,než byli obludní Zoltygové?Nebo není?Se zamyšlení mě vyrušilo,když se od brány ozvalo hlasité troubení. Obr poslal Ohyna, aby zjistil, kdo to je.Ínemak vypadal,jako by četl v mé mysli a po celou dobu,co jsme tu spolu takto v tichosti odpočívali ani nepromluvil. Ohyn se brzy vrátil, tvářil se naštvaně a řekl:
„U brány je zas ten Norman. Prý nutně musí mluvit s pánem!“
Obr zahučel: „Co zas chce ten starý otrava?“
Zvedl se a odešel k bráně. Přišlo mi to legrační a Ohyn se u dveří ušklíbl:
„Norman je vážně děsně otravný. Ani nevíš, co jsme si tu s ním užili, když jsi tu nebyla.“
Zvedla jsem obočí. „Tak proč ho obr prostě nezabije, když ho tak nesnáší?“
Ohyn pokrčil rameny. „Norman se účastní zápasů dole ve vězení. Moranovi zase nebylo dobře, a tak ho Norman zmlátil, že se vymlouvá a nechce se oženit s jeho dcerou, jak slíbil. Byla to mela!“
Ohyn se tvářil pobaveně, ale víc nestihl říct — vrátil se obr a za ním šel i ten protivný Norman. Usadili se ke stolu a obr přikázal Ohynovi, aby okamžitě donesl jídlo a pití.
Pak se to stalo: obr mě praštil, přímo před Normanem, a zařval:
„Neříkal jsem ti, aby ses od Ohyna držela dál?!“
Chtělo se mi brečet. Nafoukla jsem se a odsekla:
„Asi se budu spíš držet dál od tebe!“
Obr se zamračil, natáhl se ke mně a posadil mě na klín.Už míň naštvaně na mě zavrčel:
„Cože jsi řekla?“
Norman se ušklíbl a z jeho pohledu se mi udělalo zle.
Obr zklamaně zavrčel: „Myslím, že se vrátila jen kvůli Ohynovi.“
„Vypadá to tak,“ zabručel Norman.
Ohyn právě vstoupil do komnaty s jídlem a pitím. Když obsluhoval Normana, viděla jsem, jak se mu třásly ruce. Potom odešel ke dveřím a obr mu poručil, aby šel připravit lázeň.
Obr mě posadil na židli vedle sebe. Naštěstí mě nenutil jíst ani pít. Bavil se s Normanem o nějakých protivných soubojích a domlouvali se na zítřek. Mě to vůbec nebavilo — jen sedět u stolu a poslouchat ten bručivý hlas, jak obrovi cosi domlouvá o mně a Ohynovi.
Nápad – ★★★★☆
Tvůj příběh nabízí velmi zajímavý pohled do temného, snového fantasy světa plného intrik a zvláštních bytostí. Koncept magických černých šatů, které ovlivňují emoce nositele, je skvělý a dodává ději nečekanou psychologickou hloubku. Zápletka kolem složitých vztahů mezi obrem, Normanem, Ohynem a hlavní hrdinkou je nosná, jen by si zasloužila trochu jasnější expozici pro čtenáře, kteří tento svět ještě neznají.
Atmosféra – ★★★★☆
Podařilo se ti výborně zachytit ponurou a lehce stísněnou náladu Temnoviště, ze kterého dýchá chlad a neustálé napětí. Scéna se zkoušením těžkých, studených šatů je napsaná velmi sugestivně a čtenář tu tíhu cítí společně s hlavní hrdinkou. Emoce postav jsou silné a uvěřitelné, i když občas sklouzávají k mírné divadelnosti, což ale k žánru pohádkové fantasy vlastně docela dobře sedí.
Provedení – ★★★☆☆
Děj má rychlé tempo a text se čte i přes technické nedostatky překvapivě plynule, protože neustále udržuješ čtenářovu pozornost akcí a dialogy. Bude ale potřeba zapracovat na interpunkci a stavbě vět; často spojuješ mnoho myšlenek do jednoho dlouhého souvětí a chybí ti mezery za čárkami, což text vizuálně zbytečně zahlcuje. Zkus také více střídat slovesa uvozující přímou řeč, aby se neopakovala slova jako „zavrčel“ nebo „zabručel“, a dopřej jednotlivým scénám více prostoru k nadechnutí.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo ukazuje, že máš obrovskou fantazii a dokážeš vymyslet poutavý svět, do kterého se čtenář s nadšením ponoří. Příběh má velký potenciál, zajímavé postavy a tajemnou snovou auru, která přirozeně nutí číst dál a objevovat další tajemství. Pokud v budoucnu trochu zpomalíš tempo, rozdělíš dlouhá souvětí na kratší věty a pohlídáš si základní typografická pravidla, tvé psaní se posune na úplně novou úroveň. Rozhodně v tvorbě pokračuj, máš v sobě přirozený vypravěčský talent a cit pro drama!