Jak jen se oběma ulevilo! Konečně bylo na stole čisto. Bez nejmenší skvrnky. Konečně bylo vyřčeno vše, co vyřčeno být muselo. Doufali sice, že přátelům není třeba nic vysvětlovat, neboť jim mělo být vše jasné, ale co by pro uchování míru na všech frontách neudělali? A v tu chvíli se již milenci neutápěli v nekonečné hloubce svých očí. Doufali teď v usmíření s přáteli, neboť o smíru v rodinách se již sami přesvědčili. Jeden pohled stačil. Jedna výměna úsměvů kolem dokola a bylo rozhodnuto. Nespokojenost pětice byla tatam. Rozpustila se v záplavě touhy po dřívější jednotě a pětka se tak mohla znovu rozrůst v sedmičku. Co pronesli na svou obhajobu, bylo porotou přijato. Zákony jejich morálky nebyly porušeny a spravedlivé znechucení se rozplynulo jako cukr v kávě. A krom toho svým chováním dali život nové podobě lásky a to už je panečku nějaká polehčující okolnost! Jak by na ně mohli teď zanevřít? Znovu se tedy všichni směli svobodně nadechnout. Křečovitě zaťaté pěsti uvolnily svá sevření, krev rozlévá sílu do celého těla a ruce se chápou napěněných půllitrů. Společnost se stala celistvou a pětice přijala svou novou roli ochránkyně vzácné lásky. A tak se scházeli dál. Někdy pravidelně, jindy občas, tu a tam všichni, ale samotná dvojice nikdy. Vše se zdálo být v pořádku. Vše se jevilo jako správné. Byli klidní. Čistého svědomí.
…
A jen u vedlejšího stolu sedící štamgast utrousil čas od času cosi o partě pokrytců, že si div rozhořčením neodplivl, ale měl svou hospodu rád. Nikdo v okolí mu však nevěnoval špetku pozornosti. A proč by také měl?
Nápad – ★★★★☆
Námět zkoumající hranice nevěry a pokrytectví je velmi zralý, originální a nutí k zamyšlení. Skvěle jsi vystihl paradox, kdy společnost toleruje hlubokou emocionální zradu, dokud nedojde k fyzickému kontaktu, což trefně shrnuje závěrečná pointa se štamgastem. Je to výborná psychologická sonda do lidské morálky, která má čtenáři rozhodně co předat.
Atmosféra – ★★★☆☆
Kontrast obyčejného hospodského prostředí a hlubokých filozofických úvah o lásce vytváří velmi specifickou, až lehce divadelní náladu. Podařilo se ti dobře zachytit dusno a napětí pramenící z nevyřčeného tajemství, které mezi přáteli visí ve vzduchu. Někdy však zbytečně vzletný jazyk vytváří bariéru, kvůli níž emoce postav působí na čtenáře trochu chladně a odtažitě.
Provedení – ★★☆☆☆
Text bohužel trochu trpí na těžkopádnou stylistiku, příliš složitá souvětí a archaické výrazy, které brzdí celkovou plynulost a čtivost. Dialogy působí spíše jako strojené deklamace než přirozená mluva přátel u piva, což ubírá scénám na uvěřitelnosti. Objevuje se i několik gramatických chyb a překlepů (např. ‘tito lidé staly’, ‘jak je se to má’), ale hlavním prostorem pro tvé zlepšení je celkové zjednodušení a provzdušnění textu.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo ukazuje, že máš skvělý cit pro psychologii postav a dokážeš zpracovat složitá morální dilemata. Příběh má silnou nosnou myšlenku, ale jeho potenciál je zatím trochu utlumen zbytečně komplikovaným a nepřirozeným stylem psaní. Zkus v budoucnu psát uvolněněji, zjednodušit větnou stavbu a odposlouchat běžnou mluvu pro tvorbu živějších dialogů. Rozhodně v psaní pokračuj, tvůj pozorovací talent je obrovský a máš na čem stavět!