Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 10. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Toto dílo je (10/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

 

V tryskáči (z pohledu Jane):

 

Seděla jsem u okna a vedle mě seděla Teressa a povídaly jsme si. Reid nás poslouchal. Možní i Derek, ale ten měl sluchátka a zavřené oči, tak jisté to úplně nebylo.

„Jane, já jsem tak ráda, že se Gideon vrací.“ Usmívala se Teressa. Úsměv jsem jí oplatila.

„To i já Tess. A strašně moc. Chyběl mi.“ Souhlasila jsem s ní. Ale i když jsem Teressu vnímala a bavila se s ní, tak jsem byla mimo. Nemohla jsem se zbavit vzpomínky, jak jsem byla sama v Seattlu, v kanceláři s Hotchem a on mi vyznal lásku. I to, že po narození jeho syna, požádá o rozvod a Hayley i to mrně opustí. Byla jsem strašně ráda, že Hotch miluje i mě jako já jeho. Ale nechtěla jsem ničit nastávající rodinu. To byl důvod, proč jsem se s Bobbym rozvedla. A teď bych dělala to samé, co on udělal mě. Jenže to jsem nechtěla a byla jsem rozhodnutá proti této lásce bojovat. Vzdát se svého štěstí, abych nezničila nastávající rodinu. To já bych si nikdy neodpustila.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 9         Část 11 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
1.Jak Bojka přivedl Zoltyho zpátky k obrovi... Stalo se to krátce po tom, co Moran donesl obrovi čá...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Nechci ještě zpátky k obrovi! Seděla jsem u Děsmana a povídala mu všechno,co se mi minulou noc ...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
  To Porsche 911 žralo víc, než jsem si myslel. Jasně, někdo by mohl namítnout, že ta spotř...
1.Potopa ve věži Obr Ínemak po tom, co mi minule Čaroměn uspal znamení ve dlani, se začal chova...
světkuška
Byl prosinec, sníh se sypal za oknem jako roztržená peřina. Do Vánoc chybělo jen několik málo dn...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Po tom,co Moranovi zemřela jeho královna Lucinda, se Moran v Temnovišti u obra dlouhou dobu neukázal,...
Když tyhle filmové pásky chytnou, nedá se to uhasit. Oheň pak zachvátí regál, pak strop, následn...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
1. Divné chvíle smutku i smíchu 😊 Obr Ínemak se rozhodl pozvat krále Morana na návštěvu do T...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
  Měl zmapované všechny zastávky metra. Dokonale věděl, které jsou v jakou dobu nejrušněj...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
  Rozrazily se dveře obchodu. Jednoho z bratrů držel prodavač za límec a tlačil s ním to...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Jsme rodina Hodačová. Já se jmenuji Sandra Hodačová a je mi dvacet pět let. Měřím sto sedmdesát...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
0