Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 10. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Toto dílo je (10/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

 

V tryskáči (z pohledu Jane):

 

Seděla jsem u okna a vedle mě seděla Teressa a povídaly jsme si. Reid nás poslouchal. Možní i Derek, ale ten měl sluchátka a zavřené oči, tak jisté to úplně nebylo.

„Jane, já jsem tak ráda, že se Gideon vrací.“ Usmívala se Teressa. Úsměv jsem jí oplatila.

„To i já Tess. A strašně moc. Chyběl mi.“ Souhlasila jsem s ní. Ale i když jsem Teressu vnímala a bavila se s ní, tak jsem byla mimo. Nemohla jsem se zbavit vzpomínky, jak jsem byla sama v Seattlu, v kanceláři s Hotchem a on mi vyznal lásku. I to, že po narození jeho syna, požádá o rozvod a Hayley i to mrně opustí. Byla jsem strašně ráda, že Hotch miluje i mě jako já jeho. Ale nechtěla jsem ničit nastávající rodinu. To byl důvod, proč jsem se s Bobbym rozvedla. A teď bych dělala to samé, co on udělal mě. Jenže to jsem nechtěla a byla jsem rozhodnutá proti této lásce bojovat. Vzdát se svého štěstí, abych nezničila nastávající rodinu. To já bych si nikdy neodpustila.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 9         Část 11 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Štěstí z pouti Nikdy jsem nebyl průbojný. Není tedy divu, že jsem po různých životních omy...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
V zajetí obra Jak to bylo dál s obrem Ínemakem Obr mě ve věži víc hlídal a snažil se zabránit ...
Spojeni stínem minulosti Další sny mě znovu a znovu vracely do minulosti toho domu. Ani na chvíli ...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Tři životy Život samotný je obrovský dar, který jen tak nepoletuje ve vzduchu ...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...
  Vcelku uzavřená společnost. Nikterak početná. Na prstech dvou rukou byste je spočetli. Ni...
Ztěžka vydechl. Tohle se mu děje pořád. Vždycky se něco musí podělat, Dave Parnell prostě nemě...
K našemu stolu si přisedne jakýsi vrásčitý ukrajinec s nesmírnou chutí si povídat. Házíme p...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
empty building hallway
Sedím v potemnělém školním kabinetě s respirátorem staženým pod bradou, tak šíleně zamatlané...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...
Ve výtahu:   Jeden student se dvěma studentkami čekal na výtah. Ten student zrovna měl hovor,...
person standing beside black weights
Klípek fitnessový. „…..nás opouštíš, pane vedoucí ?“ „Padla devátá, ty lezeš na d...
Bojka, můj zachránce „Už nechci nikdy zůstat sama v téhle prokleté věži!“... ...Křičela j...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
  A nakonec se tak i stalo. Kromě těch několika málo minut jsem si pak už nikdy nepomyslel, ...
1.Koho nechci potkat? Když mě obr přivedl k němu do hradu v Temnovišti, tvářil se zamyšleně,ani...
Něco se změnilo... Další příběhy z Temnoviště: Zdálo se, že u obra v temném hradě se s...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
Beze stínu Autobus se sunul sluncem prozářenou podzimní ulicí. Venku tančily lístky ve zlatavých ...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
0